Sněmovna schválila moratorium na splácení půjček

Další z ekonomických zákonů, který má ulevit v koronavirové krizi a jejích ekonomických následcích, přijala Sněmovna ve zrychleném čtení. Jde o moratorium na splácení bankovních i nebankovních úvěrů. Musí ho ještě přijmout Senát a podepsat prezident.

Schválený zákon výrazně zasahuje do vztahu mezi bankou (nebo nebankovní finanční institucí) a jejími klienty. Ti si budou moci zvolit, zda na čtvrt nebo půl roku přeruší splácení úvěru. Během té doby bude v případě fyzických osob možné odložit i splácení úroků z úvěru, nicméně banka během této doby bude dál úrok počítat k tíži klienta (platí strop u spotřebitelských úvěrů ve výši devíti procent). U firemních klientů se zastaví splácení jistiny, úroky se musí platit i nadále.

Zákon se týká prakticky všech typů úvěru s výjimkou některých speciálních (například kontokorentů).

Rozhodnutí vlády o odkladu splátek spotřebitelských úvěrů, který Sněmovna přijala, je jeden z kroků státu, jak občanům i podnikatelům ulevit v současné koronavirové krizi, pochvalně podotkl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Je to podle něj další opatření, které mnoha firmám vylepší jejich těžce zkoušené cash flow.

V praxi má novela zákona fungovat jednoduše. Člověk zažádá o odklad splátek z důvodu pandemie. Banky a nebankovní společnosti pak dále situaci zkoumat nebudou a dojde jednoduše k přerušení splácení.

Česká bankovní asociace (ČBA) v rámci nových opatření realizovala průzkum mezi svými členskými bankami, jehož cílem bylo zjistit data k doposud provedeným odkladům splátek spotřebitelských úvěrů.

Podle průzkumu všechny dotázané banky, které představují dohromady drtivou většinu celého českého trhu, odklady splátek poskytují.

Podle informací ČBA pak k pondělku banky obdržely necelých 140 tisíc žádostí o odklad splátek. Dvě třetiny z nich jsou pak už kladně vyřízeny.

Průzkum se zároveň soustředil na to, v jakých oblastech se o odklad splátek žádá nejčastěji. Ze šedesáti procent se odklady týkají spotřebitelských úvěrů, dalších třicet procent žádostí tvoří hypoteční úvěry a zbylých deset pak úvěry pro podniky.

Podle ČBA velké banky obdrží i tisíce žádostí denně, u menších to jsou stovky. Nejčastěji pak klienti žádají o odklad o tři měsíce - po schválení Sněmovnou si nyní budou moci vybrat i dobu šesti měsíců.

„Protože rozhodující je nyní rychlost této formy pomoci občanům a podnikatelům vyrovnat se s důsledky pandemie koronaviru, nebudou banky zkoumat ‚oprávněnost‘ žádosti klientů,“ dodal Vladimír Staňura, hlavní poradce ČBA.

Spotřebitelský úvěr v praxi

Jak může odklad spotřebitelských úvěrů probíhat v praxi? Podle komentáře některých nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů nová úprava prakticky „umožňuje, aby dlužník, který vynechal jednu splátku, dostal sankce. Naopak ten, kdo přestane splácet svůj dluh dlouhodobě, po 90 dnech dostane úrok v současnosti v maximální výši devět procent.“

K chystané novele zákona se vyjádřil také generální tajemník České leasingové a finanční asociace Jaroslav Krutilek. „Schválený zákon přináší řešení, které uleví klientům. V každém případě je ale nebytné vyjasnit si, jak technicky aplikovat některé detaily, které vzešly z přijatých pozměňovacích návrhů.“

K problematicky sepsanému návrhu o spotřebitelském úvěru, který má Poslanecká sněmovna schválit, se vyjádřil také Martin Pros, bývalý náměstek ministra financí, který připravoval stávající zákon o spotřebitelském úvěru.

„Návrh zákona nešťastně zasahuje do smluvní volnosti stran, kdy se stát snaží regulovat smluvní úroky. Dlužníkům se navíc v určitých případech vyplatí počkat se zaplacením až na dobu po uplynutí 90 dnů, protože po jejich uplynutí má věřitel nárok pouze na zastropovaný úrok, který bude nižší, než jaký si sjednal,“ informoval Seznam Zprávy.

Kromě faktu, že dlužník musí o odklad splátek nejprve požádat svého poskytovatele, než peníze přestane posílat, je zde také fakt, že lidem, kteří v důsledku vládních opatření nepřišli o příjmy a chtěli si jen na pár měsíců vylepšit svůj rodinný rozpočet, se to nemusí vyplatit.

Klienti (s výjimkou právnických osob) sice nebudou po dobu odkladu nic platit. Zároveň se jim však po těch několik měsíců bude úročit jistina, tedy původně půjčená částka.

Ministerstvo financí na dotaz Seznam Zpráv potvrdilo, že úroky se budou účtovat dál a splatí se později. „Pokud klient využije odložení splátek o tři nebo šest měsíců, dojde k adekvátnímu prodloužení délky splácení úvěru. Úvěr bude úročen i po dobu odložení splátky úrokem ve smluvní výši, maximálně ale zákonnou výší úroku z prodlení na úrovni repo sazby navýšené o osm procentních bodů,“ uvedl mluvčí resortu Jakub Vintrlík.

„Splátky a také tyto úroky klient zaplatí později. Celková částka splatná dlužníkem se tedy navýší o úroky během doby přerušení splácení, aniž by se ovšem zvýšila původní výše splátky,“ doplnil.