Článek
Miloslav Rozner na úvod debaty před hlasováním o vydání přečetl krátký projev, ve kterém zopakoval svoji kritiku výstavby památníku v Letech. „Utrpení se zneužilo na projekt, který si výši částky nezaslouží,“ řekl Rozner. Poslanec SPD zároveň odmítl, že by popíral holokaust.
Po hlavním aktérovi vystoupila i řada dalších poslanců. Někteří Roznera vyzvali, aby se omluvil přímo obětem a jejich pozůstalým, další se přeli o použití termínu „pseudokoncentrační tábor“ a význam likvidace vepřína na místě bývalého tábora. Piráti vyjádřili zklamání na tím, že se Rozner nedostavil na vzdělávací seminář o romském holokaustu, který na půdě Sněmovny připravili.
Při samotném hlasování nakonec Roznera podpořilo 88 kolegů, pro jeho vydání k trestnímu stíhání hlasovalo 42 poslanců ze 141 přítomných.
Rozhodnutí výboru, který doporučil Roznera nevydat, kritizovali spolky In Iustitia a Institut Terezínské iniciativy, včetně řady historiků a příbuzných obětí holokaustu. Podle spolků jsou Roznerovy výroky jasným popíráním holokaustu.
Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí bývalé vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení „neexistující pseudokoncentrák". Sešlo se kvůli tomu hned několik trestních oznámení.
Policie nejprve případ odložila. Dohledová státní zástupkyně ale vrátila věc k došetření obvodnímu státnímu zástupci a vyšetřovateli, protože s původním závěrem nesouhlasila. Policisté chtějí Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.
Sněmovní imunitní výbor poslancovo vydání ke stíhání nedoporučil i s ohledem na obdobné případy z minulosti. Plénum se s největší pravděpodobností zachová stejně. Pokud by se tak stalo, policisté by mohli Roznera obvinit potom, co přestane být politikem chráněným imunitou.
„Výrok ‚neexistující pseudokoncetrák‘ je lež a jasné popírání holokaustu, které je výrazem předsudečného a nenávistného chování a jednání vůči příslušníkům židovské a romské komunity," píše v prohlášení Institut Terezínské iniciativy, který provozuje databázi obětí holokaustu, pořádá semináře k tomuto tématu a u jehož zrodu stáli lidé věznění za druhé světové války v terezínském ghettu. Výroky, jako je ten Roznerův, podle institutu ohrožují soužití společnosti. Sněmovní výbor tím, že nedoporučil vydání Roznera, podporuje lhostejnost k nenávistným výrokům, uvádí institut.
Rozhodnutí sněmovního výboru se také podle organizace In Iustitia, která pomáhá obětem zločinů páchaných z nenávisti, dotýká cti přeživších z koncentračních táborů a jejich blízkých. Pod prohlášeními Institutu Terezínské iniciativy a In Iustitia jsou podepsáni historici, studenti i příbuzní obětí holokaustu.
Dnešní verdikt Sněmovny neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli Roznera obvinit potom, co přestane být politikem chráněným imunitou. Policisté chtějí Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.
