Článek
Poprvé v historii Spojených států se tak některá z komor Kongresu vyslovila pro to, aby bylo federálnímu okrsku přiznáno politické zastoupení a hlasovací práva v Kongresu. Návrh nyní směřuje do Senátu, kde však čelí odporu většinových republikánů.
Zákonodárci návrh schválili poměrem 232 pro a 180 proti, hlasovalo se převážně podle stranické linie.
Na území federálního okrsku žije asi 700 000 lidí, tedy více než například ve státech Wyoming či Vermont. Místní obyvatelé však nemají svoje zastoupení v Senátu a do Sněmovny reprezentantů vysílají pouze jediného zástupce, který nemá hlasovací právo. Dlouhodobě proto tvrdí, že jsou jim upírána základní politická práva, jichž požívají všichni ostatní Američané. Poznávací značky aut ve Washingtonu dokonce nesou slogan „ukončete zdanění bez zastoupení“, čímž odkazují na jedno z hlavních hesel americké revoluce, jímž američtí kolonisté protestovali proti britské nadvládě.
Republikáni však obviňují demokraty, že chtějí povýšit status okrsku jen z mocenských důvodů a že úmyslem amerických otců zakladatelů vždy bylo, aby mělo hlavní město odlišné postavení od ostatních států. Demokraté naopak tvrdí, že republikáni státnosti okrsku brání, protože se tamní obyvatelstvo výrazně kloní k demokratům.
Návrh zákona by vytvořil nový stát s názvem Washington, Douglass Commonwealth, na počest někdejšího otroka Fredericka Douglasse, který se stal následně slavným abolicionistou. Federální distrikt by se podle návrhu zmenšil a zahrnoval by pouze parkovou promenádu National Mall, společně s Bílým domem, budovou Kongresu, Nejvyššího soudu, federálními památkami a dalšími federálními úřady, které se nacházejí v blízkém okolí.
Zastánci povýšení statusu okrsku také tvrdí, že návrh získal na nové naléhavosti po zákroku bezpečnostních složek proti demonstrantům na Lafayettově náměstí na začátku června. Policie při něm násilně rozehnala převážně pokojný protest, aby náměstím mohl následně projít prezident Trump a vyfotit se s biblí u přilehlého kostela. „Ve Washingtonu, D.C. by neměly být jednotky z jiných států,“ řekla starostka hlavního města Muriel Bowserová.
Republikánský prezident Donald Trump však minulý měsíc prohlásil, že „D.C. (District of Columbia - pozn. ČTK) nikdy nebude státem,“ protože by to pravděpodobně znamenalo, že demokraté získají další dva senátory. „Ne, díky. To se nikdy nestane,“ řekl prezident. Každý americký stát má rovné zastoupení v Senátu, ve Sněmovně reprezentantů se počet zákonodárců určuje podle počtu obyvatel. Vůdce demokratické většiny v dolní komoře Steny Hoyer však republikány vyzval, aby se povznesli nad politické kalkulace.
Spojené státy se naposledy rozšířily v roce 1959, kdy Kongres schválil Aljašku a Havaj jako 49. a 50. stát Unie. Americká ústava dává Kongresu pravomoc přidávat nové státy, aniž by stanovovala jasný proces, kterým tak má učinit.
