Nové mýto startuje. Pokud skončí průšvihem, může to Kremlíka stát funkci

Už je to sedm měsíců, co se Vladimír Kremlík stal po Danu Ťokovi novým ministrem dopravy. Do Babišovy vlády vstoupil na konci dubna souběžně s Karlem Havlíčkem, dalším nominantem hnutí ANO. Zatímco však vicepremiér a ministr průmyslu Havlíček je dnes vnímán jako Babišův možná největší oblíbenec, Kremlík schytává hlavně kritiku.

Šestačtyřicetiletý vystudovaný právník, který byl před rokem 2015 deset let členem ČSSD, zatím přes veškeré rozsáhlé aktivity na sociálních sítích na svou stranu nezískal ani veřejné mínění. Říjnový průzkum CVVM zařadil Kremlíka na samý chvost v žebříčku popularity vrcholných politiků. Důvěru si získal jen u 11 procent lidí.

Velké potíže má s Vladimírem Kremlíkem jako ministrem dopravy i opozice.

„Kdo si myslel, že po Danu Ťokovi přijde nějaký lepší ministr, ten se mýlil,“ komentuje situaci poslanec a bývalý ministr dopravy za ODS Zbyněk Stanjura.

Kremlíkovi má hlavně za zlé, že dopustil reálné snížení investic do dopravních staveb. Poukazuje na pokles rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury ze 101 miliard v letošním roce na plánovaných 87 v rozpočtu pro rok příští (ministerstvo nyní ohlásilo, že přihodí ještě zbylé peníze z letoška a rozpočet tak bude 93 miliard).

„On se bojí jít proti Babišovi, stejně tak proti ministryni financí Schillerové. Je to velmi slabý ministr. Stačí mu, že sedí ve vládě a zajímá jej jenom mediální prezentace,“ soudí o Kremlíkovi Stanjura.

A aby toho nebylo dost, informace Seznamu nasvědčují tomu, že Kremlík vede válku i s lidmi uvnitř svého vlastního resortu. Ti současného ministra líčí jako mimořádně slabého a také alibistického politika.

Jisté je, že Kremlíkovy akcie jsou už teď velmi nízko. A to ještě ministra dopravy v následujících dnech čeká velká zatěžkávací zkouška: Start nového mýtného systému a hrozba kolon kamionů na dálnicích. Když ji Kremlík nezvládne, může to znamenat jeho velmi rychlý politický konec.

S Andrejem Babišem se Vladimír Kremlík začal pravidelně stýkat v roce 2015. Tehdy se totiž stal náměstkem pro právní služby a hospodaření s majetkem v Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. A od té doby začal chodit na porady k ministrovi financí, kterým byl v té době právě Babiš. „Pan premiér věděl, že jsem už kdysi působil na Ministerstvu dopravy a že mě doprava zajímala,“ vzpomínal Kremlík v září pro Hospodářské noviny na vývoj vzájemných vztahů.

S vedením celého majetkového úřadu v čele s Kateřinou Arajmu Kremlík v následujících letech pomáhal pro vládu řešit například ostře sledovanou záležitost ohledně Babišem prosazované výstavby úřednického „ghetta“ v pražských Letňanech.

Jestli si Babiš snaživého Kremlíka jako kandidáta na ministra dopravy letos vybral sám, nebo mu jej doporučila spřízněná Arajmu, či zda se mu Kremlík pro práci v resortu dopravy osobně nabídl (i to je totiž jedna z tradovaných verzí), není jisté. Nesporným faktem je, že Kremlíkovo jmenování bylo překvapením. „On je jistě ambiciózní, ale v zásadě byl vždy jen subalterní úředník,“ diví se zdroj, který se s Kremlíkem zná přes deset let.

Nespornou výhodou pro Kremlíka je, že nešel do zcela neznámého prostředí. Na Ministerstvu dopravy poprvé pracoval v éře kontroverzního politika ODS Aleše Řebíčka. Z té doby si ale také odnesl jeden škraloup. V roli vrchního ředitele s odpovědností za právní odbor a IT podepsal v roce 2007 spornou rámcovou smlouvu v hodnotě 450 milionů korun se čtyřmi elitními advokátními kancelářemi. Napomohl tak tomu, aby advokáti v dalších letech za velmi tučné honoráře poskytovali služby jak samotnému ministerstvu, tak i podřízeným organizacím z resortu dopravy.

Kremlík se ale brání tím, že při podpisu negativně vnímaného kontraktu plnil pouze vůli Řebíčka a jeho lidí v nejužším vedení ministerstva. „Vše proběhlo podle zákona o veřejných zakázkách a soutěž nebyla nikdy nikým zpochybněna, přestože byla opakovaně přezkoumávána, i ze strany ÚOHS,“ odrážel Kremlík před svým nástupem do funkce ministra kritické poznámky.

První problém nakonec ustát dokázal, nicméně očekávanou novou hvězdou vládního týmu se nestal. Spíše otloukánkem.

Seznam už v říjnu popsal, jak premiér Kremlíkovi přede všemi na vládě vyčinil, když se kabinet zabýval otázkami kolem nového mýtného systému. „To je na odvolání,“ měl podle vícero zdrojů na ministrovu adresu Babiš prohlásit (podrobněji jsme tuto historku popsali ve výše uvedeném článku).

A není to jediný zdokumentovaný případ, kdy Kremlíkovi dal šéf vlády – lidově řečeno – za uši. Vyplísnil jej veřejně za jeho předbíhání ve frontě před rakví zpěváka Karla Gotta.

„Nechápu, co tam vlastně hledal. Má být v práci. Pokud chce uctít památku Karla Gotta, tak měl možnost tam jít v devět večer. A je pozván do katedrály svatého Víta. Je to nepřijatelné,“ pustil se Babiš do vládního kolegy, jakoby ani nebyl jím vybraným člověkem.

V České televizi na přelomu října a listopadu mluvil předseda vlády a šéf ANO zase o tom, jak Kremlíkovi „vyčinil“ v souvislosti se zneužívání systému slev pro žáky, studenty a důchodce ve veřejné dopravě.

I někteří politici vidí Kremlíkův vztah k premiérovi jako výrazně submisivní, kdy občas není ani jasné, kdo resortu dopravy šéfuje.

Ukázalo se to například o prázdninách, když po Babišově telefonátu nový šéf ředitelství dálnic Radek Mátl rozhodl o odložení dvou plánovaných oprav na dálnici D1. Důsledkem budou milionové vícenáklady vyfakturované státu stavební firmou Eurovia.

Exministr Zbyněk Stanjura z ODS zase poukazuje na „zinscenované“ výběrové řízení na nového šéfa Českých drah, kdy v září byl jako vítěz konkurzu vyhlášen Václav Nebeský, jenž byl ale už od červnového pádu předchozího šéfa drah Miroslava Kupce označován za favorita hnutí ANO i Andreje Babiše.

Nejde zdaleka jen o Kremlíkovy komplikované vztahy s Babišem. Terčem premiérových emotivních výpadů bývají i jiní lidé, ale na Kremlíka se navíc valí i vlna kritiky přímo z jeho vlastního resortu.

Právě mezi pracovníky Ministerstva dopravy s největší pravděpodobností na začátku listopadu vznikl kritický text, pod nímž je za „kolektiv vznikající redakce“ podepsán neexistující člověk jménem Petr Přibáň. Elektronický dopis byl primárně adresován Andreji Babišovi, ale měl se dostat i k dalším politikům, Seznam má jeho kopii.

Anonymní pisatelé Kremlíka líčí jako nerozhodného člověka s nechutí nést za svá rozhodnutí odpovědnost. „Jako nadřízený vždy věc staví do pozice, že podřízení podají návrh řešení, na poradě se věc projedná a přijme se kolektivní rozhodnutí. Nikdy se k situaci nestaví tak, že jde o jeho rozhodnutí jako šéfa,“ popisuje text údajný tradiční model Kremlíkova chování.

Pro svá rozhodnutí prý Kremlík vyžaduje spousty analýz a posudků, jimiž se kolem sebe snaží vytvořit „ochranný polštář“, rozmělnit tak odpovědnost a zajistit si vyvinění z případných problémů. Toho samého se údajně snaží docílit i „ustavičným zřizováním„ nejrůznějších formálních pracovních skupin.

Redakce Seznamu se ptala Vladimíra Kremlíka, zda o tomto dopise ví a zda po něm už někdo žádal vysvětlení. Uvedl, že nikoliv. „Já šlapu spoustě lidí na paty, chci, aby se všechny procesy urychlily, aby byly transparentnější a ti lidi na to nějak reagují,“ cítí Kremlík za vším hlavně odpor některých úředníků vůči změnám.

Ministr odmítá, že by se úmyslně vyvlékal z odpovědnosti. „Já naopak vždy chci konkrétní odpovědnost konkrétních lidí,” tvrdí. Kremlíkovi zastánci poukazují i na to, že v práci ministr tráví daleko více času než jeho předchůdce Dan Ťok.

Kromě povahových charakteristik zmíněný dopis ale mluví například o tom, že ministr Kremlík byl hlavně v prvních měsících svého ministrování výrazně fixován na Babišova ekonomického poradce Jaroslava Ungermana. A to až do té doby, než mu Babiš v září údajně zakázal Ungermana poslouchat.

Jaroslav Ungerman se měl například zasadit o jmenování nového bezpečnostního ředitele Ministerstva dopravy, bývalého generálního ředitele Vězeňské služby Pavla Ondráška. Také o personální změny v dozorčí radě státního podniku Cendis (vlastní jej Ministerstvo dopravy), kam byli dosazeni dva noví lidé, Richard Ščerba a Miroslav Honzík. Důsledkem toho údajně bylo, že Kremlík na konci října na doporučení nové dozorčí rady odvolal šéfa firmy Cendis Jana Chovance.

Jaroslav Ungerman na dotaz Seznamu ohledně svých údajných aktivit po boku Kremlíka odmítl odpovědět. Kremlík zase uvádí, že Ungermana, s nímž kdysi působil na Fondu národního majetku a také v poradenském týmu premiéra Vladimíra Špidly, už několik měsíců neviděl.

Zároveň ministr argumentuje, že údajní „Ungermanovi lidé“ v Cendisu prošli sítem vládního nominačního výboru. Co se týče vzájemných kontaktů, i zdroje Seznamu ovšem uvádějí, že Ungerman na ministerstvo za Kremlíkem skutečně chodil, až do srpna, a o fungování Cendisu se zajímal.

Kdo všechno stojí za ostrou interní kritikou na Kremlíkovu adresu, v níž se píše i o protežování některých advokátů, je těžké zjistit, zdroje z ministerstva hovoří o tom, že ministr má dnes velmi chladné vztahy s většinou ze svých náměstků.

Doplácí zřejmě i na to, že si do vedení nepřivedl své lidi a v jistém smyslu zůstává osamocen. Pro dokreslení vztahů s některými kolegy probleskují zprávy i o tom, že se Kremlíkem řízený resort v minulých týdnech zabýval možností podání trestních oznámení na některé náměstky, a to v souvislosti s jejich předchozí činností na ministerstvu. „Informace o podání řady trestních oznámení na vedoucí pracovníky ministerstva se nezakládají na pravdě,“ reagovala ale mluvčí ministerstva Lenka Rezková.

Je nepochybné, že ministr Kremlík v tuto chvíli bojuje hned na několika frontách: O větší přízeň u premiéra, s parlamentní opozicí, se svými podřízenými a v neposlední řadě i s veřejným míněním. Nezáleží jen na něm, zda všechny tyto tvrdé střety bude schopen ustát.

„Pro premiéra Babiše není těžké se Vladimíra Kremlíka zbavit, větším problémem je, kdo na jeho místo,“ přiznává člověk z premiérova okolí, že předsedovi vlády se zásobník vhodných adeptů na ministerské funkce povážlivě tenčí a jakýkoliv další člověk může být ještě problematičtější volbou než Vladimír Kremlík.