Článek
V Číně přibývá mladých lídi, kteří odkládají nebo dokonce odmítají sňatek. Za šest let se počet párů, které se rozhodly vstoupit do manželství, snížil o 41 procent. Zatímco v roce 2013 proběhlo 23,8 milionu svateb, o šest let později to bylo už jen 13,9 milionu, uvádí Čínský statistický úřad.
Za klesající zájem o sňatky podle sociologů i politiků nemohou pouze desetiletí přísné politiky jednoho dítěte, tedy teoreticky menší výběr potencionálních partnerů, ale také měnící se vnímání manželství ze strany žen. V extrémních případech se na sociálních sítích dokonce vdané ženy označují za „vdané oslice“ spokojené s životem v patriarchálním systému, řekla stanici CNN aktivistka a tvář čínského feministického hnutí Siao Mej-liová.
Nízký počet svateb dělá vrásky vládě v Pekingu. Komunistická strana se obává hrozící populační krize, která by výrazně narušila ekonomickou a sociální stabilitu celé země. „Manželství a reprodukce spolu úzce souvisejí. Menší počet manželství bude mít vliv na porodnost, což zase ovlivní ekonomický a sociální vývoj země,“ cituje CNN loňské prohlášení úředníka čínského ministerstva pro občanské záležitosti Janga Cung-tchaa.
Konec politiky jednoho dítěte nezabral
Čínské úřady pokles počtu manželství přisuzují následkům politiky jednoho dítěte, která vešla v platnost v roce 1979. Demografové už několik let varují před populační krizí, už v roce 2014 totiž počet obyvatel v produktivním věku začal klesat poprvé za více než třicet let. Následující rok čínská vláda oznámila konec politiky jednoho dítěte, počet dětí byl ale stále omezen na dvě. Ani toto uvolnění ale nezabralo a porodnost i zájem o sňatek nadále klesá.
Neochota vstoupit do manželství ale není problémem jen Číny, v posledních dekádách trápí toto téma i západní státy a především jihovýchodní země. Oproti situaci v Japonsku, Jižní Koreji, Hongkongu a Tchaj-wanu totiž Čína registruje nejvyšší počet uzavřených sňatků na počet obyvatel. Žádná z těchto zemí ale nepřistoupila k tak razantnímu kroku, jakým byla politika jednoho dítěte.
Tak často skloňovaná politika má na čínskou společnost dopad především co se týká výběru partnerů. Čínské tradiční upřednostňování totiž vedlo k tomu, že aktuálně až třicet milionů mladých Číňanů především v menších městech a na venkově bude mít, nebo už má problém najít si partnerku a budoucí ženu.
Na vině ale není jen demografie. Ženy se také stávají vzdělanějšími a ekonomicky samostatnějšími. V 90. letech čínská vláda urychlila zavádění devítiletého povinného vzdělávání pro dívky i v chudších oblastech země. Ještě do konce tisíciletí pak vláda navýšila počet univerzit a usnadnila vstup dívek do vysokého školství.
Manželství už pro ženy není nutností
Od roku 2016 pak začal počet žen převyšovat počet mužů na vysokých školách (52,5 %) i v postgraduálním studiu (50,6 %). „S vyšším vzděláním ženy získaly ekonomickou nezávislost, takže manželství již pro ně není nutností, jako tomu bylo v minulosti,“ cituje CNN socioložku Singapurské státní univerzity Wej-Ťün Jean Jie-ungovou.
Nadále také podle CNN probíhá diskriminace žen, která jim komplikuje profesní dráhu i plánování mateřství. „Stále více mladých žen přemýšlí a klade si otázky. Proč to vlastně dělám? Jaký to má pro mě přínos?“ řekla CNN odborná asistentka na fakultě psychologie New York University v Šanghaji Li Süanová. „Nerovnost pohlaví nutí mladé čínské ženy váhat, jestli vstoupit do manželství,“ dodává.
Statistiky ukazují, že čínští muži i ženy stále více oddalují manželství. Podle Čínské akademie sociálních věd se průměrný věk prvních sňatků v letech 1990 až 2016 zvýšil z 22 na 25 let u čínských žen a z 24 na 27 let u čínských mužů. Čísla ve velkých městech jsou pak ještě vyšší. Například v Šanghaji v roce 2015 činil průměrný věk prvních sňatků u mužů 30, u žen pak 28 let.
