Koronavirus nabírá v Česku tempo. Vláda se snaží udržet krok

V Česku jsou první tři pacienti s koronavirem – tak znělo oznámení z minulé neděle. V podstatě nesdělovalo nic neočekávaného, vývoj v okolních zemích situaci předpovídal mnoho dní dopředu.

Tři případy s cestovatelskými anamnézami spojenými se severem Itálie a bezpečně umístěné v pražské Nemocnici Na Bulovce zároveň pro systém nepředstavovaly významnější nápor. Hygienici během několika hodin dohledali kontakty nemocných, kteří byli umístěni do karantény.

Aktuální dění kolem koronaviru v Česku sledujeme v on-line reportáži ZDE:

Výskyt nákazy v Česku ale už během prvních dní skutečně otestoval připravenost zdravotnictví, vyvolal smršť nových opatření a poukázal na to, jak klíčovou roli hraje v podobně překotném dění komunikace. Česko přitom zatím mělo ve své podstatě štěstí – ač nemocných přibylo, všichni mají jen lehké symptomy.

Hned v pondělí Bezpečnostní rada státu naplánovala zastavení letů z nejvíce zasažených oblastí a zopakovala doporučení tam vůbec necestovat. Jak se však později ukázalo – takové doporučení zdaleka nezapůsobilo na všechny. A ani ti, kteří se ho drželi, se problémům nevyhnuli.

Mezi prvními, kterých se nová pravidla dotkla, byli sportovní diváci vyškrtnutí ze Světového poháru v biatlonu v Novém Městě na Moravě.

Premiér Andrej Babiš (ANO) krok vysvětloval tím, že se jedná o mezinárodní akci, které se účastní přes 100 tisíc lidí a která v aktuálních podmínkách představuje pro veřejné zdraví až příliš velké riziko.

Kritiky, kteří poukazovali na to, že obdobně velké akce omezeny nejsou, ačkoliv jsou také rizikové, ale vysvětlení neuspokojilo a mluvili o bezzubém přístupu.

Ve veřejném prostoru mezitím stoupala nervozita ohledně nedostupných dezinfekčních gelů na ruce či předražených roušek a respirátorů, jejichž cena se během několika dní několikanásobně zvýšila.

„Respirátory a roušky potřebují lékaři, občané to nepotřebují,“ sdělil premiér po jednání se zástupci nemocnic a přislíbil, že nákupy pomůcek bude nově centrálně řídit ministerstvo. Musí se ale teprve zjistit, kolik materiálu chybí a co jsou vlastně výrobci schopni dodat.

Už dlouho před tím, než se v Česku virus začal šířit, přitom zdravotníci na nedostatek materiálu upozorňovali. Například Česká lékárenská komora se na ministerstvo obracela a zdůrazňovala, že v mnoha lékárnách chybí pomůcky i pro pracovníky, ačkoliv jsou při styku s nákazou v první linii. Podobná volání přicházela také od stomatologů či praktiků.

Ministerstvo uvedlo, že je situace okolo dodávek komplikovaná po celém světě a reagovalo mimo jiné zákazem vývozu respirátorů FFP3. Později se několik tisíc pomůcek podařilo dostat na nejpotřebnější pracoviště, dalších 200 tisíc by se po Česku mělo distribuovat příští týden. Podle priorit by se měly další dodávky postupně dostávat i do zařízení sociální péče.

„Není důvod k jakékoliv panice, jakékoliv hysterii, k vykupování potravin. Situace je v tuto chvíli pod kontrolou,“ vzkázal Vojtěch poté, co se počet nemocných zvýšil na pět.

První drobné trhliny v nastaveném systému se objevily ve středu. V téměř totožný čas, kdy premiér ubezpečoval, že pacientů zůstává pět, už pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) na Twitteru oznamoval šestý případ. Později se ukázalo, že šlo o ženu, která se nechala otestovat takzvaně po vlastní ose – oficiální místa ji odbyla s tím, že nebyla v rizikové oblasti. Její případ tak uštědřil ránu do té doby opakované mantře o podmínkách pro testování i o tom, že nákaza hrozí jen v rizikových regionech.

Paradoxní je, že přestože stejná laboratoř později detekovala i druhý pozitivní nález koronaviru, mezi soukromá a oficiálně uznaná místa pro testování koronaviru patřit nebude. Nesplňuje požadavky a nemá smlouvu s pojišťovnou.

Ministr navíc zpochybnil i její kvality. „U druhého pozitivního případu došlo k tomu, že daný pán nekontaktoval krajskou hygienickou stanici, ani svého lékaře. Odebrala ho zaměstnankyně laboratoře, která to měla na starosti – podle všeho velmi nestandardním způsobem – takže je nyní sama na Bulovce,“ uvedl ministr v České televizi.

Doktorka soukromé laboratoře však ještě večer jeho slova dementovala a ministr se jí následně omlouval.

Poučeno z předešlého případu ministerstvo ve čtvrtek rozšířilo testování i na ty, kteří se v rizikových oblastech nepohybovali. Kromě toho spustilo možnost odběru potřebných vzorků v domácím prostředí, kam za lidmi vyrážejí zdravotníci, a od pátku zakázalo vývoz dezinfekce na ruce.

Řešení problémů probublávajících na domácí scéně potom ještě akceleroval vývoj v Itálii, ve které se za jediný den zvýšil počet nových úmrtí o 49 na téměř dvě stovky a přibylo 778 nemocných.

Řada narychlo přijímaných opatření v pátek pokračovala nařízením karantény pro Čechy vracející se z Itálie. Během ministrova jednání v Bruselu ho oznámil premiér.

Kromě předčasného balení turistů, kteří chtěli k hranicím dorazit ještě před půlnocí a vyhnout se tak karanténě či případné třímilionové pokutě za její nedodržení, ale krok vyvolal řadu nejasností ohledně toho, na koho se budou vztahovat výjimky a proč se opatření vztahuje jen na české občany.

S odpovědmi a další várkou opatření ministerstvo přispěchalo už v sobotu po jednání krizového štábu.

Povinnost karantény se rozšířila i na cizince, kteří v Česku žijí trvale či přechodně. Na deseti hraničních přechodech přibudou namátkové kontroly, při nichž budou policisté cestujícím měřit teplotu. Česko také přestane vydávat víza lidem v Íránu a začne ve velkém distribuovat informační letáky.

Týdenní soužití Česka a koronaviru s sebou přineslo i několik komunikačních šumů spojených s lidským faktorem včetně toho, že se jeden z vyšetřovaných dozvěděl výsledky z televize.

„Jsem přesvědčen, že komunikujeme transparentně a maximálně. Osobně se tomu věnuji od rána do večera a myslím, že kolegové z komunikace pracují prakticky nonstop,“ hájil svůj resort ministr v ČT.

E-maily, které novinářům z ministerstva chodí i v pozdních nočních hodinách, takovému nasazení nasvědčují. Větším problémem se však zdá být celkové koordinování situace a nepřehledná výměna informací na úrovni samospráv a krajů, kde může zmatečná spolupráce vytvořit živnou půdu pro paniku.

„Jasné instrukce jsou podle nás jedním z opatření, která mohou obavy lidí zmírnit,“ vyzval ministra k pokynům pro obce předseda Sdružení místních samospráv a europoslanec Stanislav Polčák (STAN).

Do dění se navíc tento týden aktivněji vložil premiér Andrej Babiš, který se už během dřívějších veřejných vystoupeních odebíral slovo i zástupcům zdravotnického resortu.

Když v pátek hlavní hygienička Eva Gottvaldová ubezpečovala, že hygienici budou nadále trasovat kontakty nemocných, pokud budou stíhat, neváhal ji před novináři napomenout. „Neříkejte: pokud! My to uděláme, paní Gottvaldová!“ opravoval ji.

Jediný, komu v tomto ohledu premiér neskákal do řeči, byl náměstek ministra Roman Prymula, který má coby epidemiolog o problematice i odborný přehled.

Jak účinná budou zavedená opatření pro boj s koronavirem, zda přišla včas a jestli zafungují proti jeho šíření, zatím nelze hodnotit. Situace v Itálii však v posledních dnech naznačuje horší vývoj, než který zaznamenává čínský Wu-chan, původní ohnisko nákazy.

V Česku se během týdne objevilo 26 pacientů. Žádný z nemocných nepotřeboval intenzivní péči, kterou infekční oddělení mohou poskytovat až na osmdesáti lůžkách. Nikdo z nakažených nezemřel.