Článek
Mihule potoční je přitom nejvzácnějším vodním obratlovcem krkonošských toků. Její počty ve Zlatém potoce odhadují experti pouze na několik desítek jedinců. V České republice je mihule kriticky ohrožená.
„Tento velmi nezodpovědný a nebezpečný čin už řeší odbor životního prostředí na Městském úřadu v Trutnově a příslušné pracoviště České inspekce životního prostředí. Viníkovi hrozí pokuta i 100 000 korun,” uvedl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Existuje podle něj podezření, že zahrazením odtokové roury kameny někdo chtěl zajistit přítok do nedaleké rybniční soustavy.
„Mnohým odběratelům vody nedochází, že stanovený minimální zůstatkový průtok není jen kosmetická věc, aby něco v potoce teklo, ale zajišťuje základní, byť ne mnohdy optimální, zachování základních životních podmínek pro vodní živočichy. V tomto případě se ukázalo, že snížení hladiny odkloněním potoka mělo fatální důsledky pro tamní populaci kriticky ohrožené mihule potoční,” dodal vedoucí oddělení ochrany přírody Správy KRNAP Jan Materna.
Mihule potoční je na území KRNAP a jeho ochranného pásma určitě nejvzácnější čistě vodní obratlovec.
„V současnosti víme o pouhých sedmi lokalitách, kde se vyskytuje. Největší překážkou jejich výskytu v Krkonoších jsou různé bariéry na tocích neumožňující migraci mihulí a nedostatek vhodných stanovišť. Vzácnost je daná především úzkou vazbou na specifický biotop - pro minohy (larvy mihule) to jsou jemné písčité až bahnité náplavy s dostatkem organického detritu, kde se můžou zavrtat a vyvíjet několik let," vysvětlil Drahný.
Když larvy mihulí zahynou, tak je zlikvidováno několik generací zároveň, protože minohy se vyvíjí dle podmínek tři až pět let. Likvidace několika věkových kategorií proto znamená zmaření několika předešlých let výtěru.
