Článek
V České republice zemřelo k úternímu ránu podle oficiálních statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky v souvislosti s koronavirem zhruba 13,5 tisíce lidí. Celkově to mezi 38. a 49. týdnem loňského roku bylo 37 454 lidí, dlouhodobý průměr je přitom téměř poloviční – 24 589.
Ani mezinárodní srovnání není příliš příznivé: počet obětí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zařadil Česko na nelichotivou druhou příčku ve světě.
Mezi 38. až 49. týdnem zemřelo v Česku 37 454 lidí, dlouhodobý průměr je 24 589.
— Vojtěch Gibiš (@VojtechGibis) January 12, 2021
Rozdíl ale nedopovídá počtu obětí COVID-19. Těch bylo 8662.
4203 lidí zemřelo "navíc" nad průměr, v drtivě většině jde o neotestované oběti C-19.
Je to 48,52 % navíc. pic.twitter.com/6O76BpejGw
Jako oběť koronaviru je v zemi evidováno 8 662 zemřelých. Částečně může jít o neotestované nemocné covidem-19, kdy pandemické onemocnění bylo hlavní příčinou smrti, částečně může jít o sekundární efekt přetíženého zdravotnictví. Nebylo by to poprvé. Na příkladu z historie popisoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy tento fenomén již v únoru loňského roku epidemiolog Rastislav Maďar.
„U eboly virus zabil nějakých 11 tisíc lidí přímo a možná stonásobně víc nepřímo. Protože tím, jak zabíjel zdravotníky a zavíraly se nemocnice, respektive se konvertovaly na pacienty s ebolou, lidé s ostatními nemocemi, jež jsou mnohem častější, neměli kam jít a umírali na diagnózy, které by byly jinak léčitelné,“ vysvětloval Maďar. „Taková sekundární škoda, kterou je každá taková tragédie schopná způsobit. A počty obětí mohou v následku být násobně větší než počet obětí na konkrétní diagnózu.“
Smrtnost vs. úmrtnost
Smrtnost. Výraz, který před rokem znali jen odborníci, často navíc zaměňovaný s heslem „úmrtnost“. Jde o statistický pojem – ne vlastnost viru – a ukazuje, jaké procento z nakažených nemoci podlehlo.
Úmrtnost pak ukazuje, kolik lidí zemřelo v dané populaci v konkrétním čase.
Smrtnost koronaviru se liší země od země, škála je opravdu široká. Zatímco například v Jemenu ukazují oficiální čísla téměř 30 %, u mnoha států není ani jedno procento.
Státy, které budou lépe a více testovat, budou mít přesnější představu o tom, kolik z nadprůměrných úmrtí jde na vrub sledované nemoci. Smrtnost všeobecně slouží k tomu, aby ukázala vážnost situace a její vývoj k lepšímu či horšímu. Velkou roli tady hraje i úroveň a kapacity zdravotnictví, stáří populace nebo rozšíření dalších nemocí, které mohou figurovat jako komorbidity.
Univerzita Johnse Hopkinse, dlouhodobě sledující vývoj pandemie, srovnala smrtnost koronaviru v dvaceti zemích, které mají s šířením v současné době největší problémy. Česká republika se v tomto žebříčku umístila na 18. místě.
Pokud však stejný počet obětí dosadíme do vzorce, kde místo potvrzených nakažených bude celková populace, Česko se rázem dostává na druhé místo. Před námi je pouze Itálie, která má kvůli extrémně náročné první vlně dlouhodobě smutný náskok.
Vývoj smrtnosti v čase ve vybraných zemích pak ukazuje graf serveru Our World in Data.
