Smrtící viry mají na svědomí statisíce životů. Proto se svět bojí nového zabijáka

Virus, který prozatím nese označení 2019-nCoV, děsí svět. A má potenciál přerůst v globální epidemii. Z čínské provincie Wu-chan se již rozšířil až do Spojených států.

Jen za dva dny stoupl počet nakažených na dvojnásobek. Kromě Číny už infekci potvrdili v USA, Jižní Koreji, Thajsku, Japonsku nebo na Tchaj-wanu. Obavy z ještě rychlejšího šíření s sebou přitom nesou blížící se oslavy čínského Nového roku, při kterých jsou v pohybu obří masy lidí.

Odborníci varují, že riziko se nesmí podcenit. Podobně mluvili v tomto století už o několika zákeřných virech a onemocněních, které se podařilo „zvládnout“. Jak to dopadlo s globálními epidemiemi v posledních letech?

Virus zika je primárně přenášen bodnutím komára, který se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech. V roce 2016 virus zasáhl oblasti Jižní a Střední Ameriky, odkud se rozšířil i do dalších zemí v čele se Spojenými státy. Česká republika zaznamenala v roce 2016 okolo třicítky případů. Šlo převážně o turisty, kteří se vrátili ze zasažené oblasti v Karibiku.

Samotné onemocnění virem zika má relativně bezproblémový průběh. Může u něj ale propuknout tzv. Guillainův–Barrého syndrom, což je autoimunitní zánětlivé onemocnění, které člověka může ohrozit na životě. Pokud virus postihl těhotnou ženu, hrozilo, že se dítě narodí s tzv. mikrocefalií. Jde o poruchu s předčasným ukončením vývoje mozku.

Zatím neexistuje účinný lék nebo vakcína. Přenáší se poměrně rychle a jednoduše.

SARS je virové onemocnění dýchacích cest, způsobené koronavirem SARS-CoV. Počet obětí čítá 774. Počet nakažených od listopadu 2002 do července 2003 byl 8096 osob ve 26 zemích. Od té doby je výskyt minimální, v České republice se nevyskytoval vůbec.

Přímo pro SARS není vyvinut žádný lék. Potlačují se pouze jednotlivé příznaky. Poprvé se objevil v listopadu 2002 na jihu Číny (provincie Kuang-tung), přenesl se pravděpodobně z netopýrů na člověka. Epidemii se podařilo ukončit již v červenci 2003. Od té doby se SARS objevil ještě čtyřikrát, ale pouze při nehodách v laboratořích.

Celosvětový počet nakažených ptačí chřipkou dělá 861 osob. Obětí je do dnešního dne 455. Proti ptačí chřipce zatím neexistuje konkrétní lék, doporučuje se však léčit antivirotiky, jako například inhibitory neuraminidázy oseltamivirem, zanamivirem. V Česku se doposud objevil pouze typ viru, u kterého nebyl zaznamenán přenos na člověka.

Začátkem roku 2009 zdravotníci začali sledovat prudký nárůst prasečí chřipky. Ta nakonec přerostla v pandemii a za necelé dva roky trvání si z necelých devadesáti milionů nakažených vybrala stovky tisíc obětí. Nejčernější scénáře mluví až o 575 tisících mrtvých. V letech 2009 a 2010 si v České republice vyžádala okolo stovky obětí a nemoc prodělaly tisíce lidí.

Odborníci hovoří o číslech, která nebylo možné evidovat, protože se vyšetřovaly jen komplikované případy. Někteří tak mohli nemoc prodělat, aniž by o tom věděli. Koncem roku 2010 WHO oznámila vítězství v boji s touto nemocí.

Proti prasečí chřipce existuje vakcína, navíc zabírají i antivirotika oseltamivir a zanamivir.

Nejnakažlivějším virem – virem spalniček – se ročně nakazí odhadem 20 milionů lidí. Díky vysoké proočkovanosti však nemá tak fatální následky jako dřív. Vzhledem k stále častějšímu šíření mýtů o škodlivosti vakcín však proočkovanost na mnohých místech klesá pod 95 %, což znamená, že spalničky je opět třeba řešit. Jen za rok 2018 na ně zemřelo minimálně 140 tisíc lidí, přičemž většina byly děti do 5 let. Přitom jen mezi lety 2000 a 2018 očkování proti spalničkám zachránilo přes 23 milionů životů.

K datu 21. 3. 2019 bylo v České republice evidováno 326 nakažených spalničkami.

První nakažení ebolou se objevili v roce 1976 v deštných pralesích střední Afriky. Odtud také pochází název viru, který pojmenovali podle řeky Eboly, u níž se vyskytly první případy. Největší epidemie vypukla až v letech 2014–2016, kdy se virus rozšířil v zemích západní Afriky, zejména v Guineji, Sieře Leone a v Libérii. V těchto třech zemích zemřelo přibližně 11 300 lidí z více než 28 600 nakažených. Ebola se v tomto období rozšířila i mimo africký kontinent. Celkem sedm případů nákazy se objevilo v Evropě a USA. Jeden nakažený pak zemřel. Do České republiky se nerozšířila.

Od roku 1976 zemřelo již téměř 13 tisíc lidí z více než 31 tisíců nakažených, převážně se jednalo o obyvatele afrických zemí. Na onemocnění totiž neexistuje žádná specifická léčba, a proto je u nakažených vysoká míra úmrtnosti (až 50 %). Podle Světové zdravotnické organizace se však vyvíjí vakcína, kterou už v současné době testují v Demokratické republice Kongo a v Guineji. Tam se totiž v posledních dvou letech virus opět ve velké míře rozšířil. Za rok 2018 bylo hlášených 54 nakažených, z nichž 33 zemřelo.