Článek
Už v dubnu, kdy v mnohých zemích světa vrcholila první vlna pandemie, proběhla médii zpráva, že například v USA se v nejtěžších dnech stal covid-19 jedním z největších zabijáků. Nové počty mrtvých s touto diagnózou tam den co den přesahovaly dva tisíce, což předčilo i tehdejší denní počty obětí rakoviny nebo srdečních nemocí. Jaká pozice ale novému koronaviru patří na žebříčku nejčastějších úmrtí za celý kritický pandemický půlrok po celém světě?
Na tuto otázku se pokusil odpovědět student doktorského studia na Washingtonské univerzitě Christopher Troeger, který přišel s velkou analýzou nejčastějších příčin smrti lidí po celém světě za rok 2020, a to v období do 14. září. A výsledky ukázaly, že covid-19 v celé řadě států nebo regionů předčil veškeré choroby, nehody i násilné činy.
Na předních pozicích na žebříčku nejčastějších příčin úmrtí tohoto roku se covid-19 pohybuje téměř v celé Latinské Americe, jen o něco málo méně pak v Severní Americe, v Evropě a na Blízkém východě. Velmi nízko naopak v Africe a jihovýchodní Asii. Ve státech s vysokým příjmem (high income), kam se řadí přes 50 států (včetně Česka) s ročním hrubým národním produktem na obyvatele vyšším než 12 615 dolarů, je podle analýzy nový koronavirus šestou nejčastější příčinou úmrtí.
Detailně si můžete situaci napříč světem prohlédnout na mapě. Troeger na ní státy často fragmentoval na jednotlivé regiony, aby se lokální ohniska neztratila v celostátních průměrech:
Mapa světa podle pozice nového koronaviru na žebříčku nejčastějších příčin smrti.
Mapa počítala s celkem 170 možnými příčinami smrti od nemocí, přes nehody, násilné a kriminální činy, sebevraždy nebo předávkování drogami. Data, která IHME posbíral, vychází primárně z databáze uznávané Univerzity Johnse Hopkinse.
S IHME spjatá organizace Think Global Health v článku vypichuje, že v některých zemích, jako jsou například Spojené státy nebo Anglie, už covid-19 zabil k 14. září víc lidí než jedny z hlavních příčin úmrtí za celý loňský rok. Od 14. září, kdy globální počet obětí covidu-19 tvořil přes 946 000, navíc za pouhých devět dní přibylo asi 25 000 dalších obětí a nikdo neví, jak se státy v budoucnu vypořádají s očekávanou druhou vlnou, jejíž vrchol se očekává na podzim a v zimě.
Kdo zaváhal, tvrdě zaplatil
Příčinou smrti číslo jedna je covid-19 ve třech státech USA: v New Yorku, sousedním New Jersey a severovýchodním státě Massachusetts. V celých Spojených státech je pak koronavirus na druhé* příčce hned po ischemické chorobě srdeční. Virus SARS-CoV-2 si vyžádal životy zhruba 200 000 obyvatel země, která se nepochybně řadí mezi státy, co ze začátku dlouho čekaly se zaváděním přísných bezpečnostních opatření. (*Některé žebříčky uvádí, že covid-19 je v USA na třetím místě, protože například slučují oběti všech druhů rakoviny i srdečních chorob do jedné kategorie.)
Druhá příčka patří koronaviru i v Anglii (Velká Británie se v tomto ohledu nebere jako jeden celek), která se pod vedením Borise Johnsona zprvu zřejmě chtěla vydat cestou komunitní imunity. I kdyby tam už nikdo další na koronavirus nezemřel, pozici covidu-19 na druhém místě za celý rok 2020 by to neohrozilo. Podobně je na tom i Švédsko, nejznámější představitel volného přístupu k pandemii bez tvrdých opatření. Tam koronaviru patří pozice číslo tři. Málokoho asi překvapí, že nejčastější příčinou smrti zůstává covid-19 v italské Lombardii.
Jak vidno už z prvního pohledu do mapy, nejvíc se covidu-19 „dařilo“ v zemích Jižní a Střední Ameriky. Nejčastější příčinou smrti je například v Peru, Chile, mnoha regionech Brazílie nebo v hlavním městě Mexika.
Do konce roku se nicméně mapa může ještě změnit. Mnoho států čelí nové výzvě v podobě druhé vlny, která má podle dřívější globální pandemické předpovědi IHME vrcholit letos v prosinci.
