Článek
Tragédie, při níž zahynuly dvě nevinné oběti, vyvolává u očitých svědků bolestivé vzpomínky dodnes. Jedním z nich je i Miroslav Jeník z Bozkova u Semil. Právě za jeho vozem se do města valila vojenská kolona, která měla podle plánu namířeno do Železného Brodu a pak dál na Prahu.
„Brácha zařval: Bacha, jsou za námi! To auto nás těsně minulo. Ruda (kamarád) vyskočil a říká: Ti nás postřílejí,“ líčí dramatické okamžiky osudného dne Miroslav Jeník.
Tísnivé pocity vyvolává zbytečná smrt malé dívky a její babičky také u Jarmily Valhové, která tehdy pracovala přímo v podniku jablonecké sklárny, do jejíž budovy smrtící náklad narazil.
„Viděli jsme ta ohořelá těla. Bylo to hrozné. Ani jsem se na to nemohla koukat,“ vzpomíná Jarmila Valhová. Na scénu, která se jí odehrála před očima, nemůže stále zapomenout.
Vedle dvou přímých obětí si nešťastná událost vyžádala i zraněné.
„Tady ležela ženská. Hořely na ní punčochy a vlasy,“ ukazuje na místo, kde před padesáti lety pomáhal zachránit život jedné ze zraněných obětí, Miroslav Jeník.
Osudný den, o němž někteří pamětníci neradi vyprávějí i po tolika letech, se zapsal do kroniky obce jako událost, na niž se nikdy nesmí zapomenout. I proto si ji zde každoročně připomínají pietním aktem a tichou vzpomínkou na zesnulé.
„Ta tragická událost zasáhla hluboce do historie našeho města,“ říká starosta Desné Jaroslav Kořínek (SLK).
Posádce vozu, od nějž se cisterny utrhly, se nic nestalo. Nebýt ale hlídky Veřejné bezpečnosti, nejspíš by ani ona v ten den nepřežila.
„Nebýt těch policajtů, tak by je lidé asi utloukli,“ vzpomíná svědek Miroslav Jeník.
Nehoda otřásla celou obcí, konvoj zanedlouho nicméně pokračoval směle dál do Železného Brodu. Tam, stejně jako i předtím v Desné v Jizerských horách, vojáci narazili na desítky rozhořčených občanů. Zatímco někteří mladíkům v uniformách nadávali, jiní se jim snažili vysvětlit, že v Československu žádná kontrarevoluce není.
„Byli z toho špatní. A říkali: My máme jet dál, ale nevíme kudy. A my na to: Víte co, otočte to a jeďte domů,“ vypráví Jarmila Valhová.