Smog může zvyšovat riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou

Pokud se nejnovější objev potvrdí, znamená to ohrožení až pro 90 procent populace. Právě tolik lidí žije v prostředí se znečištěným ovzduším. V mozkových kmenech mladých lidí, tedy částech mozku navazujících na páteřní míchu, objevili vědci drobné cizorodé částice pocházející právě ze znečištěného prostředí. Tyto částice pak mají souvislost s poškozením molekul kmenu, což může vést k Alzheimerově nebo Parkinsonově chorobě.

Odborníci z oblasti medicíny jsou ale ohledně zjištění zatím opatrní. Uvádí, že zatímco nanočástice jsou pravděpodobnou příčinou poškození molekul v mozkových kmenech, stále není jasné, zda poškození později povede také k neurogenerativním onemocněním, jakým je kupříkladu Alzheimerova choroba. Studii, na níž se podílel tým vedený profesorkou Lilian Calderón-Garcidueñovou z Univerzity v Montana, publikoval časopis Environmental Research.

O možném vlivu znečištěného ovzduší na onemocnění některou z neurogenerativních chorob už vědci a lékaři mluví delší dobu. Proč je tedy poslední zjištění tak přelomové? Především z toho důvodu, že vědci přišli na možný mechanismus, jak k tomu může dojít. Výzkumníci totiž při zkoumání mozku 186 mladých lidí z Mexico City, kteří náhle zemřeli ve věku od 11 měsíců do 27 let, nalezli právě nanočástice znečištění.

U všech zkoumaných jedinců našli stopy znečištění v šedé hmotě mozkové. Nanočástice se do mozku dostanou poté, co je člověk vdechne a absorbuje do krevního řečiště. Již zmíněné částce byly objeveny v částí mozku nazvané substantia nigra neboli černá substance ve středním mozku, která je úzce spjatá právě s Parkinsonovou chorobou. Naopak v mozku lidí, kteří nežili v tolik znečištěných oblastech, jako je hlavní město Mexika, vědci nenalezli žádné stopy podobných částic.

Podle profesorky a spoluautorky studie Barbary Maherové z Univerzity v Lancasteru je ale předčasné dělat závěry. „Zatím nemůžeme dokázat kauzalitu, ale jak byste mohli očekávat, že nanočástice, které obsahují různé druhy kovů, budou v kritických buňkách mozku neškodné?“ cituje Maherovou deník The Guardian. „Je to něco jako zbraň, vypadá to, jako by tyto nanočástice střílely jakési kulky, které způsobují uvedené neurodegenerativní onemocnění,“ vysvětluje Maherová.

Maherová uvedla, že studie zatím nabízí pouze hypotézy, které je teď potřeba prověřit. Například poškození mozkového kmene by bylo možné pozorovat na problémech s pohybem a chůzí u mladých lidí. Pokud by tedy příčinou byly nanočástice, měly by tyto problémy růst s větším znečištěním.

Příčiny neurodegenerativních onemocnění jsou i dnes ne zcela prozkoumané a pochopené. „Určitě je potřeba brát v potaz i genetické faktory a je vysoce pravděpodobné, že budou existovat i další neurotoxické látky,“ řekla Guardianu Maherová. „Na znečištění ovzduší je ale zvláštní to, v jaké míře jsou mu lidé vystaveni,“ dodává Maherová.

„Nemyslím si, že by si lidské organismy vyvinuly obranné mechanismy, které by je chránily před nanočásticemi,“ domnívá se vědkyně. Maherová dále vysvětlila, že výrazně snazší bude hypotézy z výzkumu studovat na dětech, které nejsou vystaveny tolika faktorům, které způsobují tento typ onemocnění, jako je například alkohol. „Staly se takovými kanárky v dole,“ vysvětluje profesorka.

„Znečištění ovzduší je spojeno s mnoha zdravotními riziky a stále více důkazů naznačuje, že to zahrnuje i riziko vzniku demence a podobných onemocnění. Je však zapotřebí dalšího výzkumu, než můžeme říci, že znečištění přispělo k rozvoji těchto nemocí u dětí,“ řekla Guardianu ředitelka výzkumu ve společnosti Alzheimer’s Research UK Susan Kohlhaasová.

Za každým osmým předčasným úmrtím v Evropě stojí znečištění životního prostředí, zejména vzduchu. V září zveřejněné zprávě o tom informovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), která vycházela z dat Světové zdravotnické organizace (WHO). Počet předčasných úmrtí ve světě kvůli znečištění se pak pohybuje okolo čtyř milionů.