Článek
Čím dál tím více Čechů se smiřuje s tím, že budou bydlet v nájmu. Zatímco v roce 2020 se 62 procent lidí obávalo, že kvůli koronavirové krizi na vlastní bydlení nedosáhnou, v letošním roce jich výrazně přibylo, podle průzkumu, který realizovala společnost Generali Investments CEE, jde o 77 procent.
Spolu s tím roste zároveň počet těch, kteří s ohledem na současnou situaci na realitním trhu upřednostňují nájemní bydlení před vlastním, oproti loňsku vzrostl tento podíl z 8 % na 10 %.
Generali Investments CEE
Poskytuje služby v oblasti kolektivního investování a správy aktiv.
Na trhu působí od roku 1991.
S majetkem v objemu více než 353 miliard korun je podle aktuálních údajů Asociace pro kapitálový trh největším správcem aktiv v Česku.
K alternativě nájemního bydlení místo investice do vlastního se uchylují podle Vladimíra Zuzáka, ředitele realitky Maxima Reality, hlavně lidé ve větších městech, kde je bydlení přirozeně dražší.
Vůbec poprvé se někteří lidé budou muset smířit s tím, že pokud chtějí bydlet např. v hlavním městě, na vlastní bydlení zde nedosáhnou.
„Trend nájemního bydlení sílí a sílit bude. Je to důsledek rostoucích cen nemovitostí. Vůbec poprvé se tak někteří lidé budou muset smířit s tím, že pokud chtějí bydlet v konkrétní lokalitě - třeba v hlavním městě - na vlastní bydlení zde nedosáhnou. Nájem je pro ně pak jediná alternativa. Už teď sledujeme, jak se mění struktura zájemců o nákup nemovitosti. Například v Praze se mladý bezdětný pár stává výjimkou,“ okomentoval vývoj Zuzák pro SZ Byznys.
Hodně lidí navíc podle jeho zkušeností jde do nájmu s představou, že tam počkají, než se vlna drahých nemovitostí přežene nebo než se rozmyslí, jak s bydlením naloží dál.
Češi se snaží více šetřit, na vlastní bydlení ale nemají
Koronavirová krize a související pokles ekonomiky ovlivnil situaci s bydlením více než třetině lidí. Počet Čechů, kteří musí odložit koupi nemovitosti, stoupl z 5 % v roce 2020 na 9 procent.
Mírně také rostl počet těch, kteří se potýkají s problémy s placením hypotéky, konkrétně ze 2 % na 3 %.
Pokračuje trend stavby projektů určených nikoli k prodeji, ale čistě k nájemnímu bydlení.
„Ceny bydlení vytrvale rostou již několik let a koronavirová krize na tom nic nezměnila. Pandemie naopak pro spoustu lidí představovala výrazný zásah do úspor či příjmů, takže se někteří z nich vzdali myšlenky na koupi vlastní nemovitosti. Na to reaguje i trh. Pokračuje totiž trend stavby projektů určených nikoli k prodeji, ale čistě k nájemnímu bydlení,“ komentuje Marek Bečička, ředitel Product & Real Assets Generali Investments CEE.
Co se ale naopak mění, jsou požadavky Čechů na bydlení. Po tom, co velkou část zaměstnanců v tuzemsku koronavirus donutil zasednout k práci z domova, změnila se spolu s tím také kritéria, podle kterých lidé bydlení vybírají. Podle průzkumu to vypadá tak, že bydlet v centru města už není pro stále větší podíl Čechů priorita.
Developeři už myslí na nájemní bydlení
A na to, že většina lidí si nebude moci dovolit kupovat byty, reagují i developeři. Jedním z vůbec nejčerstvějších příkladů je nově zahájená výstavba projektu Rohan City v Praze, kterou realizuje developerská společnost miliardáře Luďka Sekyry.
„V rámci nájemního bydlení v projektu Rohan City chystáme jak bytové projekty připravené na prodej po jednotkách, tak projekty k portfoliovému prodeji do investičních a penzijních fondů, které budou následně bydlení pronajímat,“ potvrdil záměr výkonný ředitel developera Sekyra Group Leoš Anderle.
Do úplnosti doplnil, že právě v případě takto dlouhodobě plánovaných výstaveb, jako je oblast na Rohanském ostrově (přípravy trvaly přes 13 let, pozn. redakce), je velmi složité se takovým trendům flexibilně přizpůsobit.
„U nás je problém, že jako developeři se složitou legislativou, jako je v Česku, nedokážeme reagovat tolik pružně. V prvních etapách projektu nějaký ucelený dům určený k institucionalizovanému nájemnému bydlení nenajdete. V těch dalších už na tento typ bydlení myslíme,“ sdělil Anderle v rozhovoru pro SZ Byznys.
Dostupnost se snižuje
Že dostupnost bydlení je pro Čechy stále omezenější, ukazuje také pravidelný index, který Seznam Zprávy ve spolupráci se společností EMA Data připravují. Ten ukazuje, jak jsou v Česku dostupné byty na hypoteční úvěr. Od loňského března dostupnost v celé zemi poklesla o více než třetinu.
„Srpnový růst sazeb byl stále ještě důsledkem růstu ceny peněz na mezibankovním trhu, ke kterému docházelo prakticky od loňského září. Od letošního března sice tempo růstu ceny zdrojů zpomalilo, což by za běžných podmínek pravděpodobně přineslo i zploštění křivky růstu cen hypoték, nicméně v době extrémně silné poptávky jsou konkurenční tlaky výrazně menší, takže hypoteční sazby dál rostou,“ říká Libor Vojta Ostatek, ředitel makléřské společnosti Golem Finance, která se specializuje na poradenství v oblasti financování bydlení.
Češi jsou ochotni za bydlení více platit
I když lidé na vlastní bydlení v Česku často nemají, roste počet těch, kteří jsou ochotni si za bydlení připlatit, a to jak za nájem či hypotéku. Zatímco v roce 2020 bylo pouze 60 % lidí ochotných platit za bydlení více než 5000 Kč měsíčně, letos je to již 68 %. Počet Čechů, kteří jsou ochotní za bydlení utratit přes 10 000 Kč za měsíc, pak vzrostl z 22 % na 28 %. Průměrná částka, kterou jsou lidé ochotni dávat za bydlení, tak vzrostla z 8700 Kč na 9700 Kč měsíčně.
Zatímco v roce 2020 uvádělo 12 % Čechů, že jsou kvůli pandemii ochotní bydlet v menším bytě, letos by se do menšího ochotně stěhovalo pouze 8 % respondentů. Vzrostl naopak počet lidí, kteří jsou ochotní bydlet v horší lokalitě, a to ze 3 % na 4 %. Více než třetina z nich by dokonce byla ochotná dojíždět z jiného města, v roce 2020 to přitom bylo jen 21 %.
„Češi si uvědomují, že musí na bydlení vynaložit větší část svých příjmů. Jsou sice ochotní za bydlení platit více peněz a většinou na to mají prostředky, ale obávají se, že jim to do budoucna na vlastní bydlení nebude stačit. Nebo mají obavy z toho, že se budou muset stěhovat dále od centra nebo dokonce za prací dojíždět z menšího města,“ vysvětluje Bečička.
Pozn.: Průzkum probíhal v září 2021 na reprezentativním vzorku 1050 dotázaných ze všech krajů České republiky ve věku 18-65 let. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.