Článek
Ke špionáži světových lídrů a dalších vysoký představitelů mělo dojít v uplynulých letech prostřednictvím špehovacího softwaru Pegasus, vyvinutého izraelskou společností NSO Group. Informaci přineslo ve spolupráci několik novinářských redakcí včetně britského serveru The Guardian.
Podle nich se mezi sledovanými objevilo celkem 14 hlav států nebo šéfů vlád, mimo jiné jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, pákistánský premiér Imran Chán, někdejší libanonský premiér Saad Harírí nebo marocký král Muhammad VI. Francouzský list Le Monde včera informoval, že na seznamu uniklých kontaktů je i kontakt na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a 15 členů tehdejší vlády včetně premiéra Édouarda Philippa. Na seznam se dostaly kvůli rozhodnutí marockých tajných služeb v roce 2019. Pařížská prokuratura v této souvislosti již zahájila vyšetřování.
Dále jsou na seznamu vysoce postavení politici, diplomaté nebo šéfové armád ze 34 zemí. Podobně pak i novináři z Indie, Mexika, Francie či Maďarska a kontakty na obhájce lidských práv nebo právníky. Analýza malého vzorku telefonních čísel následně ukázala, že v telefonech skutečně byly stopy po použití špehovacího programu. Neplatí to nicméně u všech, poznamenal The Guardian.
Podle vyšetřování novinářů klienti izraelské společnosti NSO Group využívali špionážní software ke sledování svých politických oponentů. Mezi nimi například prominentního politika a největšího rivala současného indického premiéra Naréndry Módího, dcery rwandského aktivisty Paula Rusesabaginy Carine Kanimbové nebo bývalého mexického prezidenta Felipeho Calderóna krátce poté, co jeho žena v roce 2015 oznámila kandidaturu na prezidentku.
Na nebezpečí softwaru již dříve upozorňoval například americký whistleblower a bývalý zaměstnanec CIA Edward Snowden, který se vyslovil, že prodej tohoto softwaru by měl být zakázaný. „Pokud našli způsob, jak hacknout iPhone, existuje způsob, jak je hacknout všechny,“ cituje jeho slova britský server. Snowden dále uvedl, že by se s nimi mělo zacházet podobně jako s jadernými zbraněmi – za uplatnění těch nejpřísnějších restrikcí.
Obavy z možného využití špionážního softwaru má také maďarská opozice. „Pokud je něco z toho pravda, a to byť jen polovina, jedná se o jeden z nejzávažnějších skandálů národní bezpečnosti, jaký jsem kdy viděl,“ uvedl například maďarský poslanec a člen bezpečnostního výboru Péter Ungár.
Situací se bude zabývat i Evropská unie. „Jakékoli takové špehování médií, pokud je pravdivé, je jednoduše nepřijatelné. Budeme se snažit situaci sledovat a vyšetřit,“ uvedl v reakci na odhalení eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders. Za „nepřijatelné“ označila zjištění i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která uvedla, že „svoboda tisku je základní hodnotou EU“.
NSO Group se nicméně brání tím, že přístup k datům o cílech jejich zákazníků nemá. Tvrdí dále, že sledovací zařízení slouží především pečlivě prověřeným vládním klientům, kteří mohou službu využít pouze pro případ vyšetřování závažné kriminální činnosti nebo terorismu. V oficiálním stanovisku ke kauze společnost uvedla, že vyšetřování novinářů vedlo k „nepravdivým závěrům“ o jejich klientech a technologiích, které využívají. Zakladatel společnosti Shalev Hulio nicméně připustil, že dojde k internímu vyšetřování.
Špionážní software Pegasus se do chytrých mobilů iPhone může dostat i bez jediného kliknutí majitele a sledovat jeho aktivitu či soubory. Potenciálně také dokáže zapnout mikrofon a odposlouchávat zvuk. Apple v návaznosti na aktuální dění nicméně uvedl, že jeho mobilní zařízení jsou ta „nejrychlejší a nejbezpečnější na současném trhu“. Přesto v reakci na probíhající zjištění poklesly jeho ceny akcií o 2,4 procenta. S izraelskou firmou oznámila zpřetrhání vazeb i společnost Amazon.
Zjištění listu The Washington Post, The Guardian a Le Monde jsou součástí širšího skandálu, který vyvolalo o víkendu odhalení mezinárodní skupiny médií. Novináři se k velkému množství kontaktů dostali díky neziskovým organizacím Forbidden Stories a Amnesty International.
