Článek
Bývalý senátor František Čuba zemřel minulý týden. Do povědomí veřejnosti se ale nezapsal jako politik, jeho jméno je spojené s JZD Slušovice. V jeho čele stál od roku 1963 až do začátku devadesátých let.
V komunistickém Československu z něho vybudoval ostrov ekonomické prosperity. Podnik měl těsně před revolucí obrat 7 miliard a zisk 850 milionů korun. Za to mu také prezident Gustáv Husák udělil v roce 1989 titul Hrdina socialistické práce, stejně jako o 24 let později nynější prezident Miloš Zeman medaili Za zásluhy.
Takového úspěchu by ale Slušovice nikdy nedosáhly, kdyby nevyužívaly výhod totalitní legislativy i politických vazeb na vedení tehdejšího komunistického režimu. O smlouvě JZD Slušovice se Státní bezpečností mluvil už v roce 1991 ve Federálním shromáždění tehdejší poslanec Stanislav Devátý.
„Díky této smlouvě získalo družstvo četné ekonomické výhody, které byly pro jiné organizace nedostupné, a to například bezcelní dovoz zboží, dovoz embargovaného zboží i poznatky zejména z biotechnologie,“ řekl Devátý, který ve Slušovicích v osmdesátých letech pracoval a v devadesátých letech řídil Bezpečnostní informační službu.
„I. správa StB totiž poskytovala Slušovicím ze jejich služby v rámci spolupráce výsledky výzkumů nebo vzorky materiálů, které se jí podařilo zcizit v zahraničí, a ty pak byly prezentovány jako výsledky slušovického výzkumu. Je zarážející, že tato spolupráce pokračovala až do podzimu roku 1990,“ dodal Devátý.
Slušovice už kvůli tomu, že obchodovaly s cizinou, zkrátka musely být ve spojení s tehdejší tajnou policií. Potvrzuje to i historik Jiří Kocian z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
„Jejich obchodní činnost směrem na Západ mimo východní blok, stejně jako aktivity jiných podniků zahraničního obchodu, nemohla být určitě provozována bez souhlasu tehdejších politických míst či za součinnosti nebo s dohledem tehdejších zpravodajských služeb,“ říká Kocian.
Slušovice měly obrovský ekonomický záběr. Podnik se neangažoval jen v zemědělství a potravinářství, ale vyráběl třeba počítače a pneumatiky a provozoval vlastní obchody.
„Slušovice se zcela vymykaly tehdejšímu systému a struktuře jednotných zemědělských družstev. Nejenom z hlediska prostoru, který postupně dobývaly, a zisku, ale i z pohledu zavádění jiných výrobních postupů, metod řízení a motivace zaměstnanců,“ přiznává Kocian podniku jeho unikátnost.
Někteří zaměstnanci slušovického podniku tak třeba dostávali podíly ze zisku. Každý, kdo v JZD pracoval alespoň pět let, měl nárok na pomoc v důchodu. Propracovaný byl také systém vzdělávání. Nicméně celá zemědělská sekce byla orientována na neudržitelnou průmyslovou produkci.
„Kdyby se měl dnes ten slušovický model aplikovat, výsledkem by byla jen zničená příroda. Bylo to postavené na velkoprůmyslovém, produkčním zemědělství. Ekonomicky to sice může dávat chvíli smysl, ale model průmyslového zemědělství na úkor přírody funguje jen dočasně,“ vysvětluje důsledky slušovického systému agrární analytik Petr Havel.
Tehdejší ekonomické fungování Slušovic se tedy nedá oddělit od systému centrálně plánovaného hospodářství, které v socialistickém Československu platilo.
„Fenomén Slušovic byl kombinací v té době ještě udržitelného průmyslového koncentrovaného zemědělství za ideové podpory režimu,“ shrnuje to Havel.
Na Zlínsku byl ale Čuba díky JZD Slušovice obrovsky populární. Nejen obec, ale i její okolí se rychle modernizovalo. Podnik nechal dokonce vybudovat čtyřproudovou silnici k hlavnímu tahu na Zlín. Měl také vlastní leteckou společnost. Sportovní fanoušci sem mířili třeba za dostihovými závody nebo na fotbal. Místní tým hrával okresní přebor, v osmdesátých letech ale vystřelil až do druhé ligy.
Když tedy Čuba v roce 2014 kandidoval za obvod Zlín do Senátu, i bez výraznější kampaně přesvědčivě porazil dosavadní senátorku Alenu Gajdůškovou (ČSSD), která se přitom do horní komory dostala dvakrát za sebou.
„František Čuba před rokem 1989 dokázal zajistit lidem ze slušovického družstva podmínky, o kterých se nám ostatním ani nesnilo. Poctivě je třeba říci, že byl opravdu fenoménem, který si zaslouží pozornost historie,“ myslí si Gajdůšková.
Na pohřeb Františka Čuby dorazilo několik stovek lidí. Jeho zásluhy ocenili přímo na místě z politiků nejen prezident Miloš Zeman a bývalý předseda Strany práv občanů Jan Veleba, ale také náměstek hejtmana Zlínského kraje Jiří Sukop (ANO) a bývalý předseda Starostů Petr Gazdík.
