„Slunečnice” v zahraničí. Týrání seniorů je vážný problém nejen v Česku

Polsko, Francie, Velká Británie nebo Slovensko. Ve všech zemích se skrze média lidé dozvěděli o děsivých příbězích za zdmi pečovatelských domů. Světová zdravotnická organizace (WHO) dlouhodobě upozorňuje, že týrání seniorů je vážný problém.

Studie z roku 2017 zjistila, že téměř 16 % lidí, kterým je šedesát let a více, mělo zkušenost s nějakým druhem zneužití. Vzorek se zakládal na 28 zemích a 52 různých studiích z rozdílných světových regionů.

Organizace ale připomíná, že reálná čísla jsou ve skutečnosti ještě mnohem větší. Podle zjištění totiž senioři nahlásí pouze 1 z 24 případů. Na mnoho incidentů upozornili novináři nebo přímo zaměstnanci domovů pomocí skrytých kamer a výpovědí postižených seniorů.

V roce 2009 upozornili novináři z Polska Times na případ fyzického i psychického týrání seniorů v Radošči blízko Varšavy. Zveřejnili videozáběry, jak zaměstnankyně domova seniory bije a sprostě jim nadává. Záznam pořídil jiný zaměstnanec.

Případ v Radošči se týkal zejména týrání žen, které ošetřovatelé bili, především do obličeje. Podle pozdějších zjištění nikdo z pečovatelů inkriminovaného domu nebyl profesionálně vyškolený a centrum fungovalo nelegálně.

Francií také otřáslo několik skandálů spojených s týráním seniorů. V zemi je přes 6 milionů osob starších 75 let. Data francouzské Národní etické komise uvádí, že téměř 50 % seniorů nemá žádná aktivní přátelství a čtyři z deseti seniorů nejsou v kontaktu se svými dětmi.

Na péči pro seniory je pak závislý každý desátý a svoje služby jim v zemi nabízí 7 000 Ehpadů, jak se ve Francii říká domovům pro seniory. Až 70 % rezidentů podle Národní etické komise v těchto zařízeních ztratilo svou nezávislost, a dále 40 % z nich uvádí, že trpí depresí. Osamělí senioři jsou na péči Ehpadů často naprosto závislí.

Na problémy s týráním seniorů v loňském roce poukázal investigativní pořad Envoyé spécial na televizní stanici France 2. Pořad budil od počátku velký ohlas kvůli sporům s majiteli Ehpadů. Ti reportérům zamítli vstup do svých zařízení, a novináři tak obstarali záběry tajně s pomocí zaměstnanců a rodinných příslušníků.

Odhalují poměry, které v domovech panují. Jejich zaměstnanci jsou ve stresu a pod velkým tlakem ze strany zaměstnavatelů. Skupina Orpéa, jedna z největších vlastníků domovů pro seniory v zemi, se snažila vysílání pořadu neúspěšně zablokovat a celou věc napadla u soudu. Odvysílání pořadu mělo za následek velkou debatu o kvalitě péče pro seniory.

V roce 2013 Anglií rezonoval případ šikany ze strany tří zaměstnanců na obyvatelích domova seniorů Hillcroft v Lancashire. Ten se zaměřuje na pacienty s demencí. „Vysmívali se jim, šikanovali je a občas je i úmyslně napadali,” zněla podle Guardianu slova obhájkyně Kathryn Johnsonové.

Zvláště jedna ze zaměstnankyň Katie Cairnsová si „oblíbila” pacienta s povislou kůží, ráda ho za ni tahala a smála se tomu. Jednoho ze seniorů dokonce vyklopili z vozíku, ten následně zakopl a upadl, opět za výrazného posměchu. Obžalovaní to prý dělali pro zábavu v domnění, že si pacienti nebudou nic pamatovat kvůli své diagnóze.

Trojici soud nakonec uložil tresty od čtyř do osmi měsíců za mřížemi.

Nejedná se však o ojedinělý případ šikany na seniorech, který zaznamenala britská média. O příběhu seniorky Barbary napsal britský Daily Mirror. Syn Barbary Andrew si po nějaké době, kdy byla jeho matka v domě seniorů, všiml, že je často dehydratovaná. Začala být podrážděná a unavená. Andrew nakonec zjistil, že matka byla celou dobu předávkovaná léky, které neměla brát.

Před čtyřmi lety se problematikou zabývalo slovenské Fórum pro pomoc starším. Ve výzkumu 83 % seniorních respondentů uvedlo, že se se zneužíváním setkalo nebo o něm slyšelo. Lidé mezi 55 a 85 lety nejčastěji odpovídali, že se jedná o psychické týrání.

„Počet týraných a zneužívaných starších lidí narůstá. Jde o psychické i fyzické týrání, které se stupňuje, ponižování, omezování osobní svobody a porušování práv a důstojnosti,” popisuje výsledky výzkumu Ľubica Gálisová, šéfka Fóra, pro aktuality.sk.

S přispěním Anežky Čermákové, Barbory Novákové a Ondřeje Černého.