Složí přísahu a zamíří do Bílého domu. Kdo je Joe Biden, nový prezident USA?

Vítězství v prezidentském klání potvrdil na začátku ledna i Kongres, jenž se téhož dne stal i půdou pro protrumpovské nepokoje a násilné protesty, které si vyžádaly několik obětí. Podle mnohých byl jejich spouštěčem právě dosluhující prezident Trump, který výsledek voleb zpochybňuje.

Prezidentské hlasování nabralo kvůli pandemii covidu-19 bezprecedentní podobu. Miliony voličů využily možnost volit korespondenčně, což zapříčinilo o mnoho delší sčítání hlasů, než je obvyklé. Na výsledky čekal celý svět více než sedmdesát hodin od uzavření volebních místností.

Trump však odmítl uznat porážku, a spustil tak sérii desítek žalob a stížností na průběh voleb. Prim v jeho argumentaci hrály především zmíněné korespondenční hlasy. Naprostou většinu žalob, které mířily od Trumpova týmu, však soudy odmítly. Původní plán Donalda Trumpa dostat stížnosti až k Nejvyššímu soudu se tak nezdařil.

V první polovině prosince se poté konala další, víceméně formální, fáze voleb – potvrzení sborem volitelů. Ten tak v případě Bidenova vítězství učinil a jejich rozhodnutí následně potvrdil právě i Kongres na začátku ledna. Bidena, dlouholetého senátora za stát Delaware i viceprezidenta z obou vlád prezidenta Baracka Obamy, tak ve středu navečer čeká inaugurace do funkce americké hlavy státu.

Joe Biden, celým jménem Joseph Robinette Biden Jr., se narodil 20. listopadu 1942 ve Scrantonu v Pensylvánii jako nejstarší ze čtyř dětí. V roce 1965 vystudoval na University of Delaware historii a politické vědy a seznámil se tam i se svou budoucí ženou Neillou Hunterovou, s níž se v roce 1966 oženil.

V době svatby studoval právo na Syracuse University a po dokončení studií se i s Neillou přestěhovali do delawarské metropole Wilmingtonu. Tam si v roce 1971 založil vlastní kancelář. Neille a Joeovi se narodily tři děti – synové Hunter a Beau a dcera Naomi. Právě roční Naomi se spolu s Neillou staly v roce 1972 oběťmi tragické autonehody. Chlapci neštěstí přežili.

V polovině 70. let se Biden seznámil s Jill Tracy Jacobsenovou, která pracovala jako učitelka v Delaware. V roce 1977 se s ní oženil a měli spolu dceru Ashley. Manželka Jill stojí po boku Bidena doposud a v lednu se s ním přesune do Bílého domu.

Biden se stal aktivním členem Demokratické strany po přestěhování do Wilmingtonu na konci šesté dekády minulého století. V roce 1970 získal svou první politickou funkci – zvolili ho do rady okresu New Castle. O dva roky později se stal ve svých třiceti letech jedním z nejmladších amerických senátorů – zvítězil ve volbách o senátorské křeslo za stát Delaware.

Dva týdny před jeho plánovaným nástupem do Senátu zemřela při prosincové autonehodě jeho žena a dcera. Biden zvažoval rezignaci, stranické vedení ho ale přesvědčilo, aby ve funkci zůstal. Svou inaugurační přísahu složil v kapli nemocnice, v níž leželi po autonehodě jeho dva zranění synové. Joe Biden působil v americkém Senátu od roku 1973 až do 15. ledna roku 2009 celých 36 let, celkem byl zvolen šestkrát.

Když v srpnu ohlásil kandidát na prezidenta Joe Biden, že si vybírá za viceprezidentku Kamalu Harrisovou, Trumpův tým se lekl. Demokratická senátorka, která se také pokoušela v demokratických primárkách o kandidaturu na prezidenta, totiž spojuje několik témat, která současnou Ameriku pálí – genderovou a rasovou problematiku.

Kamala Harrisová, která se v pondělí formálně vzdala svého senátorského křesla, se ve středu po podvečerní inauguraci stane vůbec první ženou ve funkci viceprezidentky USA. Současně je Harrisová rovněž součástí rasové minority – její otec pochází z Jamajky a matka z Indie. Když na jaře propukly v amerických ulicích rasové nepokoje po smrti George Floyda, sama se na demonstracích objevovala a protesty podporovala.

Biden a Harrisová spolupracují už dlouhá léta. Senátorka a budoucí viceprezidentka se také přátelila s Bidenovým synem Beauem, který před pěti lety podlehl rakovině. V průběhu kampaně však měla Harrisová s Bidenem i těžkou chvíli. Během debaty demokratických kandidátů obvinila Harrisová Bidena z toho, že v sedmdesátých letech jako senátor nepodporoval „busing“, tedy svážení dětí všech barev pleti do školy stejným autobusem.

Při vítězném povolebním projevu obou se ale zdálo, že nesrovnalosti nechali v kampani za sebou.

Co se týče navrhovaného obsazení Bidenova kabinetu, demokrat splnil svůj slib zajistit nejrozmanitější vládu americké historie. A to ve všech směrech. Na post ministra obrany například nominoval Lloyda Austina, generála ve výslužbě, ředitelkou amerických tajných služeb by se zase podle Bidena měla stát Avril Hainesová. A ministrem vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas. Se jmenováním členů vlády je ale Biden pozadu – první slyšení v Senátu se konala teprve v úterý.

Kromě zajímavých jmen s sebou do Bílého domu Biden přinese i určité kontroverze, které se k jeho osobě a předchozí kariéře pojí. V letošním roce se ve Spojených státech a následně i po světě rozhořela debata o systémovém rasismu a policejním násilí.

Zatímco se nastupující prezident letos zavázal, že nastolí rasovou spravedlnost a systémový rasismus z americké společnosti odstraní, mnozí mu připomínají rok 1994. V tomto roce totiž vešel v platnost zákon o násilné kriminalitě a vymáhání práva, jehož je Biden spoluautorem.

V devadesátých letech vedla tato legislativa ke krizi masového uvězňování – za mříže se kvůli legislativnímu textu dostalo podle jeho kritiků nerovnoměrně více Afroameričanů než bělochů. Biden letos při své kampani podle britského deníku The Guardian prohlásil, že svou podporu tohoto zákona považuje za chybu.

Demokrat patří do umírněného křídla Demokratické strany, což mu sice pomohlo ve volbách zvítězit, ale do budoucna by se proti němu tato zdánlivá přednost mohla obrátit. Inaugurace Bidena do úřadu se sice koná až za několik týdnů, již nyní ale různé skupiny dávají najevo svou nespokojenost s jeho budoucím směřováním. Pro některé míří už teď příliš nalevo, jiní zase upozorňují na to, že není dostatečně progresivní.

A rozpor je i v Bidenově výběru členů vlády – budoucí prezident se zavázal, že si došlápne na technologické giganty, jako jsou Facebook a další platformy. Zároveň ale do svého úzkého kruhu spolupracovníků přizval Jeffa Zientse, bývalého člena představenstva Facebooku, a třeba Jessicu Hertzovou, která dříve ve Facebooku pracovala na vysoké pozici, což u progresivního křídla demokratů vzbudilo velké vášně.

Otázkou nyní zůstává, jakým výzvám vlastně Joe Biden a jeho administrativa budou muset čelit v následujících čtyřech letech.

Nejaktuálnější problém, se kterým se musí popasovat celý svět, nejen Spojené státy, je pandemie koronaviru. Biden se nechal naočkovat před televizními kamerami, aby tak ujistil veřejnost v bezpečnost vakcíny. „Nechci předbíhat frontu, ale chci si být jistý, že Američanům ukážeme, že je vakcína bezpečná,“ řekl Biden podle televizní stanice CNN.

V prvních měsících v Bílém domě se však bude muset Bidenova vláda potýkat zejména s ekonomickými dopady pandemie. Letos v dubnu vyšplhala míra nezaměstnanosti v USA na rekordních více než 22 milionů lidí. Největší krizí nezaměstnanosti trpí státy Nevada s 12% mírou nebo stát New York, kde je aktuálně 9,6% míra nezaměstnanosti.

Další zásadní téma, které už Biden předesílal ve své kampani, je boj s klimatickou změnou. Svůj zájem o agendu potvrdil také jmenováním výrazné osobnosti americké politiky, Johna Kerryho, do funkce zmocněnce pro boj s klimatem.

Joe Biden už slíbil, že hodlá Spojené státy znovu připojit k Pařížské klimatické dohodě, kterou podepsaly za vlády Baracka Obamy a od které Trumpova administrativa odstoupila. Svůj podpis chce ke smlouvě přidat hned v prvních hodinách své vlády.

Na úrovni mezinárodních vztahů bude Bidenova administrativa řešit zejména pošramocené vztahy mezi USA a Íránem. Ty se vyhrotily po Trumpově vypovězení jaderné dohody mezi Íránem, USA a dalšími státy. Na bodě mrazu se obě země ocitly na začátku letošního roku, kdy američtí vojáci zabili íránského velitele speciálních armádních sil generála Solejmáního.

Napětí podědí Bidenova administrativa i ve vztazích s Čínou. S tou USA už několik let vedou obchodní válku. 11. ledna také vejde v platnost Trumpova exekutiva na poslední chvíli – zákaz amerických investic do podniků, které podle Washingtonu kontroluje čínská armáda.