Článek
Mnoho nechybělo a nový šéf Ústavu pro jazyk český Martin Prošek se místo zkoumání češtiny živil jako strojař. „Studoval jsem střední průmyslovou školu. K češtině mě vlastně přivedla exkurze do strojírny, kde jsem viděl, co bych přesně dělal. A tam jsem si uvědomil, že se asi nic nestane, když o mě strojírenství přijde,“ vypráví sedmatřicetiletý lingvista, který letos na podzim v čele ústavu po třinácti letech nahradil Karla Olivu.
Nový „šéf češtinářů“ není spokojený s tím, že jeho výzkumníkům Češi často přisuzují roli jazykové policie. „Nejsme žádný úřad pro jazyk český, nechceme nikoho trestat nebo kárat za jeho jazykové chování. Jsme tu proto, abychom pěstovali kulturní paměť a povědomí o kultivované formě spisovného jazyka,“ dodává Prošek.
Češi jsou podle něj ohledně spisovné češtiny hodně konzervativní, což je dáno hlavně školní výchovou. „Není to ale specifický rys Čechů. V každém národě je významná část uživatelů, kteří podle jazykového projevu soudí kolegy i intelektuální stav národa,“ myslí si lingvista.
Proč se čeština mění rychleji než dřív? A jaká slova budou za pár let spisovná? Sledujte zde:
Video: Lucie Stuchlíková
I on sám je v jazyce spíše konzervativní – jeho nejoblíbenějším mluvním vzorem je herec Marek Eben. Přesto si rád s češtinou hraje. „S čím si někdy jen tak osobně rád pohrávám, je důsledné pravopisné počešťování u přejatých slov. Rád v žertu někomu napíšu gúglovat po česku. G a ú s čárkou. To je věc, která mě osobně baví,“ uvedl Prošek.
A má rád i historický komiks Opráski sčeskí historje, který řada odborníků kvůli množství záměrných chyb odsuzuje za komolení jazyka. „Já je přijímám jako vynalézavou hru s jazykem. Oni se lidé často pohoršují nad tím, jak tam jazyk dostává na frak, ale já bych kolikrát ocenil to, že těmi chybami vlastně upozorní na některé věci, kterých by si člověk ve spisovné normě vůbec nevšiml,“ dodává Prošek.
Podle informací, které má od učitelů z různých škol, si myslí, že se znalost spisovné češtiny u dětí zhoršuje. „Mám to jen zprostředkovaně, ale často je to na úrovni slovní zásoby, což asi souvisí se čtenářskou gramotností,“ popisuje jazykovědec. Mladou generaci by ale neztracoval – podle něj z mluvy teenagerů každá generace časem vyroste.
