Článek
Jak vypadala na jaře dálková výuka v českých školách, zkoumalo hned několik průzkumů. Česká školní inspekce třeba od ředitelů v dubnu zjistila, že se do této formy výuky nezapojila pětina žáků na prvním stupni. Ve stovce škol se distančně neučila dokonce polovina dětí.
Průzkum PAQ Research mezi rodiči pak zase například ukázal, že uzavření škol zatížilo rodiče průměrně časem 2,5 hodiny, které museli každý den věnovat výuce svých dětí.
Jak kvalitní vyučování bylo, a to třeba i v mezinárodním srovnání, ale dosud víme jen z dílčích průzkumů. Nová zjištění teď přinesl průzkum společnosti Toluna QuickSurveys pro softwarovou firmu Avast, který se ve 12 zemích světa ptal vždy 500 rodičů na to, jak hodnotí dálkovou výuku.
Slovensko před Českem
Zajímavé je v tomto ohledu především srovnání Česka a Slovenska, tedy dvou zemí, jejichž vzdělávací systém je velmi podobný.
Z dat se ukazuje, že slovenští učitelé zvládli podle rodičů dálkovou výuku lépe než ti čeští. Srovnání kvality vyučování je samozřejmě subjektivní a na to se průzkum Avastu ani nezaměřoval, ptal se ale rodičů, jestli a v jaké míře používali učitelé v dálkové výuce interaktivní technologie. A tady jsou Slováci napřed.
„Zajímavé je, že míra používání moderních interaktivních platforem byla na Slovensku mnohem vyšší než v Česku,“ vypichuje z průzkumu odbornice na online bezpečnost Avastu Julia Szymańska.
Třetina slovenských pedagogů komunikovala se žáky pomocí chatovacích aplikací a 34 procent z nich také využívalo na denní bázi digitální nástroje pro interaktivní výuku. Online třídy vytvářelo 41 procent učitelů a 63 procent pedagogů využívalo digitální technologie pro tvorbu testů a kvízů.
V Česku naopak se svými žáky chatovalo několikrát týdně jen 21 procent učitelů a pouze pětina pedagogů používala digitální nástroje pro interaktivní výuku.
Obecně ve všech sledovaných zemích hlásili rodiče, že učitelé komunikovali s dětmi nejčastěji přes e-mail, 35 procent vyučujících denně, 23 procent pak několikrát týdně.
„Učitele nová situace s distanční výukou zaskočila a nejjednodušší formou komunikace se žáky tak pro ně byl e-mail, který také používali nejčastěji,“ říká Szymańska.
Chybí podpora i vzdělávání
Proč se ale slovenští učitelé daleko častěji než čeští pouštěli do pokusů s digitálními technologiemi? Podle ředitelky Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) Silvie Pýchové za tím může být obrovská autonomie českých škol, kterým na rozdíl od těch slovenských chybí metodická podpora. Což se o to více projevilo v čase krize.
„Dost významnou roli hraje to, že na Slovensku fungují nadále jakési okresní školské úřady, které se v době uzavření škol aktivizovaly a školám se snažily dát podporu. U nás taková metodická podpora chybí,“ nabízí jeden pohled na rozdíl mezi Českem a Slovenskem Pýchová.
Právě SKAV pořádala od dubna do června česko-slovenské online debaty o vzdělávání na různá témata. Z nich pak vyplynulo i druhé možné vysvětlení rozdílu v přístupu českých a slovenských učitelů.
„Od dob projektu Internet do škol, který skončil v roce 2005 korupční aférou, neexistuje v Česku systematické vzdělávání učitelů v digitální gramotnosti. Na rozdíl od Slovenska, kde tato kontinuita přerušena nebyla,“ dodává Pýchová.
Vyjma hodnocení používaných nástrojů jsou slovenští rodiče také s prací učitelů spokojenější než ti čeští, tady je ale rozdíl menší. Distanční výuka byla uspokojivá podle 54 procent slovenských a 51 procent českých rodičů, stejně pak pětina rodičů v obou zemích byla s formou dálkové výuky nespokojena.
Vůbec nejvíce si vyučování v době koronakrize pochvalovali američtí rodiče (55 procent), nejméně spokojení pak byli respondenti v Rusku (51 procent), Německu (42 procent) a Brazílii (42 procent).
