Článek
Slovenské soudy se musí znovu zabývat žalobou českého premiéra Andreje Babiše, že je veden neoprávněně ve svazcích spolupracovníků StB.
Podle dokumentů byl Babiš agentem ekonomické sekce kontrarozvědky StB vedeným pod krycím jménem Bureš.
Rozhodl o tom slovenský ústavní soud. K němu podal Babiš stížnost, protože se žalobou neuspěl u obecných soudů.
Ústavní soud v této souvislosti zrušil dva dřívější rozsudky Krajského soudu v Bratislavě a slovenského nejvyššího soudu. „Věc se vrací ke Krajskému soudu v Bratislavě k dalšímu jednání,“ uvedla mluvčí slovenského ústavního soudu Martina Ferencová.
Ústavní soud konstatoval, že obecné soudy porušily Babišovo právo na soudní ochranu a právo na spravedlivý proces.
Zamítl však další části stížnosti, v níž se Babiš domáhal práva na zachování lidské důstojnosti, osobního citu a dobré pověsti a práva na ochranu soukromí.
Tím, zda byl Babiš veden ve svazcích StB oprávněně či ne se ústavní soud pravděpodobně nezabýval. Kompletní znění rozsudku není totiž zatím zveřejněno.
Slovenská justice navíc musí Babišovi podle tohoto verdiktu do dvou měsíců uhradit částku 598 eur. Podle Ferencové to Ústavní soud udělá do 15 dnů od dne, kdy si ho Babiš převezme.
Ve tříčlenném senátu, který nyní Babišovu stížnost řešil, byli i Jana Laššáková a Mojmír Mamojka. Tito soudci byli dříve významnými poslanci vládní strany Směr. S ní měl Babiš přátelské vztahy ještě jako majitel koncernu Agrofert.
Je koho žalovat?
Kauza Babiš a StB se táhne od roku 2012, kdy šéf hnutí ANO zažaloval slovenský Ústav paměti národa. Ten spravuje dokumenty po Státní bezpečnosti včetně rejstříků spolupracovníků této bývalé tajné služby.
V Česku se o tyto materiály stará Archiv bezpečnostních složek při Ústavu pro studium totalitních režimů. Většina záznamů o Babišově spolupráci s StB je uložena v Bratislavě, kde nynější premiér za komunistického režimu žil a pracoval.
Babiš vždy tvrdil, že s StB vědomě nespolupracoval a je proto na seznamu agentů neprávem. Nejprve byl úspěšný, zapravdu mu na Slovensku daly okresní, krajský i nejvyšší soud.
Slovenský Ústavní soud však v roce 2017 verdikty obecných soudů smetl. Zdůraznil například, že bývalí důstojníci StB, kteří ve výpovědích zpochybnili věrohodnost písemných záznamů o Babišově spolupráci s tajnou službou, nebyli předem zbaveni mlčenlivosti. Případ se poté vrátil k obecným soudům, které se však už musely držet závěrů ústavních soudců a Babišovu žalobu zamítly.
Premiér se přesto znovu obrátil i k Ústavnímu soudu. Mezitím se neúspěšně pokusil zvrátit případ ve svůj prospěch u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, ten se však odmítl jeho podnětem podrobněji zabývat.
