Slovensko na „bodu zlomu“. Řeší, co s epicentry v romských osadách

Slovensko, které je zatím jednou z nejméně zasažených zemí koronavirem v Evropě, čeká na rozhodnutí krizového štábu o dalším vývoji restriktivních opatření. Vláda k jednání zasedla ve čtvrtek v 17:00 a premiér Igor Matovič uvedl, že nové opatření ohlásí v pátek s hlavním hygienikem Jánem Mikasem.

Naši sousedé podle Deníku N zažívají zlomové dny koronakrize. V zemi totiž jen za tento týden přibylo hned sedm z celkových devíti obětí a v posledních dnech se zvýšil i počet nových nakažených. Těch je na Slovensku celkem 1049. Ve středu Slovensko zaznamenalo rekord v denním nárůstu ve výši 114 nových případů a včera přibylo dalších 72. Ve čtvrtek bylo zároveň provedeno přes 3200 testů, což je rovněž nejvíc v zemi od začátku epidemie.

Velkou měrou k zvýšení zmiňovaných čísel přispívají nově objevená ohniska nákazy, kterými jsou romské osady a pečovatelský dům poblíž Bratislavy.

V domově seniorů v Pezinku zemřelo už pět lidí s nemocí covid-19, další desítky seniorů i zaměstnanců se nakazily. Kvůli podezření ze zanedbání péče a porušování pravidel v domově, na které upozornil primátora Pezinku anonym, už byla odvolána ředitelka zařízení. Případem se zabývá policie.

Výskyt koronaviru se potvrdil i v mnoha romských osadách. Jednou z nejvíce zasažených je osada Žehra v okresu Spišská Nová Ves, kde se nakazily desítky lidí. Žehra a několik dalších osad jsou už od 9. dubna v karanténě. „Mrzí mě, že jsem nebyl špatným prorokem, když jsem říkal, že to může v (romských) osadách ‚vybouchnout‘. Evidentně nám to v osadách ‚vybouchlo‘,“ řekl k tomu ve čtvrtek premiér Matovič. Zároveň přiznal, že vláda neví, co s tím. „Nenašli jsme odpovědi, jakým způsobem budeme tento problém řešit,“ dodal.

Zvláštní opatření pro romské osady byla předmětem jednání krizového štábu. Podle Matoviče ale ještě dnes není a nebude rozhodnuto. „Plán jsme dostali, ale dnes o tom nebudeme informovat, řekl Matovič s tím, že opatření je ještě třeba posoudit, a premiér tak nechce informovat o něčem, co by později muselo být korigováno.

Slovenská média v posledních dnech přináší reportáže z romských osad, kde lidé žijí často ve stísněných podmínkách a s minimální hygienou. Nákaza se tam tak podle odborníků může šířit rychleji než jinde. Hlavní hygienik Ján Mikas dnes odpoledne řekl, že dosud bylo v romských osadách pozitivně testováno 87 lidí v 12 různých obcích.

Jednou z cest, jak ukončit pandemii nového typu koronaviru, je promoření obyvatelstva. Například v případě Německa jsme tomu ale ještě na hony vzdáleni, píše Der Spiegel s tím, že to ukázaly první větší testy na přítomnost protilátek v těle.

Že je těžištěm překonání krize ve Spolkové republice získaní imunity obyvatel vůči SARS-CoV-2, stojí v závěrečném usnesení z posledního jednání spolkové vlády a zástupců jednotlivých spolkových zemí. Za získání skupinové, stádní imunity označují odborníci stadium, kdy si protilátky vytvoří 60 až 70 procent obyvatelstva.

Podle Thomase Fennera z hamburské laboratoře Dr. Fenner & Kollegen poslední analýza krevních vzorků ukázala, že jen 3,4 procenta testovaných mělo protilátky vůči novému typu koronaviru v alespoň mezní hodnotě. To podle Spiegelu přepočteno odpovídá promořenosti 1,9 procenta obyvatel. Naděje, že nákazu prodělalo bez příznaků mnohem větší množství lidí, tak povážlivě klesla.

Nemocnice u našich západních sousedů se od začátku května mohou postupně vracet do normálního režimu. To jsou páteční slova ministra zdravotnictví Jense Spahna (CDU). Ten nákazu novým typem koronaviru ve své zemi označil za „lépe zvládnutelnou“ a posloužil zajímavým detailem, podle něhož od 12. dubna ve Spolkové republice každý den evidují více uzdravených osob než těch nově nakažených.

Podle Spahna zůstává prioritou, aby 25 až 30 procent lůžek na stanicích intenzivní péče vybavených ventilátory zůstalo vyčleněno pro pacienty s nemocí covid-19.

Ministr zdravotnictví zmínil i další, dříve nepublikovaný údaj, že 6 ze 7 německých pacientů s koronavirovou infekcí bylo ošetřeno jen ambulantně. „Nemocnice se tak mohou soustředit na ty opravdu těžké případy,“ doplnil Spahn, podle něhož nebylo německé zdravotnictví v žádné fázi současného ataku covid-19 přetížené. Ministr se také podle Frankfurter Allgemeine Zeitung pochlubil, že jeho země je teď týdně schopná provádět 700 000 testů na nový typ koronaviru.

Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož vláda od konce minulého měsíce zemi vládne neomezeně skrze dekrety, dal v pátek rozhovor rádiu Kossuth, které vysílá v maďarštině pro celou střední Evropu. Řekl, že v tuto chvíli se „doufá v nejlepší a připravuje na nejhorší“, Maďarsko podle něj aktuálně „vstupuje do období masového nárůstu infekce, ale má potřebnou munici, kterou si tato válečná situace vyžaduje“.

Maďarsko patří ke spíše méně zasaženým státům epidemií koronaviru. V zemi s nemocí covid-19 zemřelo dosud 156 lidí, případů nákazy je tam registrovaných přes 1700.

Asi 60 % potvrzených případů bylo odhaleno v hlavním městě Budapešti, což je podle Orbána i důvod, proč právě v Budapešti musela být už dřív vyhlášena některá zvláštní opatření. Podle premiéra nedává smysl, aby platila stejná pravidla pro hlavní město a malé vesnice, což ho přivádí k tomu, že je možná čas začít zvažovat prohloubení různorodosti opatření napříč obcemi už na začátku příštího týdne.

Zvláštní opatření, která zavedli starostové obcí a měst po celém Maďarsku přes velikonoční prázdniny, se podle Orbána osvědčila. Šlo většinou o dodatečné uzavírky parků, turistických cest i přilehlých parkovišť. Starostům je tak podle Orbána ponechána autorita prodloužit tato opatření i na následující víkend.

Na plošné uvolňování opatření podle Orbána naopak ještě není vhodný čas. Premiér řekl, že vrchol epidemie v zemi teprve přijde a je pravděpodobné, že čísla nových případů nákazy v následujících dnech porostou rychleji. Orbán prý bude bedlivě sledovat situaci v Rakousku, kde už jsou některé restrikce zrušené. Pokud se tam uvolnění podaří bez následného nárůstu nových případů, Maďarsko to zváží. „Buďme vděční, že pro tentokrát nejsme pokusní králíci,“ řekl.

V Rakousku mezitím spřádají plány na obnovení kulturního života obyvatel. Jasno má být podle vídeňské vlády v polovině května a prioritou zůstává ochrana zdraví. Podle vicekancléře Wernera Koglera (Zelení) by se zhruba za měsíc mohla otevřít první soukromá muzea a galerie. Ty státní ovšem přijdou na řadu až koncem června.

Od poloviny května mohou Rakušané vyrazit opětovně do knihoven. Na tamní studovny ale prozatím musejí podle Kronen Zeitung zapomenout. Letní kina by měla otevřít své brány v červenci, zatímco ta klasická si na návrat diváků musejí počkat až na podzimní měsíce.

Otevřením parků a lesů pro veřejnost v pondělí začne postupné uvolňování omezujících opatření souvisejících s bojem proti epidemii. Opatření, která paralyzují ekonomiku, se budou podle polského premiéra uvolňovat v pořadí daném podle sektorů. „Řemesla, obchod a nakonec služby,“ vylíčil včera Mateusz Morawiecki. Zároveň dodal, že otevření parků by Poláci neměli chápat jako „pozvánku k nekontrolované rekreaci“.

Premiér rovněž řekl, že bude chtít každý týden nebo každý druhý týden informovat o dalších etapách zmírňování restrikcí. Nicméně upozornil, že postup jejich uvolňování může být upravován s ohledem na vývoj epidemiologické situace v zemi.

O tom, že ulice polských měst se zatím zřejmě hned tak nezaplní, svědčí i zpráva z jihopolského Krakova, kde tento týden mezi půlnocí a čtvrtou vypínají lampy veřejného osvětlení. Tamní technické služby to zdůvodnily tím, že kvůli koronavirovým opatřením jsou ulice v tuto dobu stejně prázdné, a proto je lepší za energii ušetřit a světla vypnout.

Polský premiér dal dnes zároveň pokyn Polské poště, aby začala připravovat prezidentské volby. Ty se mají konat v květnu a lidé mají hlasovat korespondenčně. Bez oficiálního příkazu Polská pošta nemohla s přípravami začít, protože ještě nebyl schválen zákon pro čistě korespondenční volby.