Článek
Rozsudek není pravomocný, město se proti němu odvolá. Malířův příbuzný John Mucha tvrdí, že se Praha vlastníkem obrazů nikdy nestala, protože nesplnila autorovu podmínku vybudovat pro plátna samostatné výstavní prostory. Cyklus tvoří 20 velkých pláten, která Mucha od roku 1910 maloval 18 let.
„Vzhledem k tomu, že žádná síň do dnešní doby vystavěna nebyla, tak podmínka nebyla splněna a darování se muselo stát neúčinným. Dar tedy nikdy nemohl přejít na obdarovaného a Slovanská epopej musela zůstat ve vlastnictví Alfonse Muchy až do jeho smrti,“ řekla soudkyně Marie Tvrdková s tím, že pak vlastnictví přešlo na Muchovu ženu Marii, která zemřela v březnu 1959.
Praha podle soudkyně nemohla obrazy ani tzv. vydržet, tedy získat tím, že je vlastnila v dobré víře, že jí patří. „Vzhledem k tomu, že nebyla splněna ta podmínka (vybudování síně), tak nikdy nemohlo dojít k vydržení,“ řekla. Praha navíc podle ní v písemnostech sama zmiňovala zhotovení výstavní síně. „Vždy to vedla v paměti a hledala vhodné umístění, tak nemůžeme říci, že by byla v dobré víře, že jí Slovanská epopej může náležet, aniž by tu podmínku, která byla na počátku sjednaná, splnila,“ dodala soudkyně.
Město s rozsudkem podle mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana nesouhlasí a podá odvolání. „Obecně se jedná o velmi složitý a hlavně historický vztah města s těmito plátny, který vznikl před zhruba sto lety, a do vybudování stálého místa pro epopej promluvila i světová válka, krize anebo nastolený totalitní režim,“ uvedl. Dodal, že nejde o pochybení současné Prahy, jejíž vedení pracuje na trvalém řešení prostor pro plátna.
Pokud rozhodnutí potvrdí odvolací soud, nepřipadnou obrazy podle dřívějšího vyjádření právníka Františka Vyskočila, který Johna Muchu zastupuje, automaticky jeho klientovi. Bude podle něj nutné znovu otevřít dědické řízení, ve kterém by jako zákonní dědicové figurovali John Mucha a jeho nevlastní sestra Jarmila Mucha Plocková. Ta v minulosti uvedla, že s podáním žaloby nesouhlasí.
Slovanská epopej
Cyklus 20 monumentálních obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami Čechů, Moravanů a Slezanů.
Polovinu pláten věnoval Alfons Mucha českému národu – jeho historii, náboženství a kultuře – a druhou polovinu zasvětil Slovanům a všeslovanským výjevům. Celá epopej začíná výjevem Slované v pravlasti a přes zavedení slovanské liturgie, bratrskou školu v Ivančicích a zrušení nevolnictví na Rusi pokračuje kázáním Jana Husa v Betlémské kapli, Petrem Chelčickým a Janem Amosem Komenským až k bitvě na Vítkově, Jiřímu z Poděbrad, caru Simeonu a finálnímu obrazu Apoteóza z dějin Slovanstva.
Cyklus obrazů maloval Mucha na zámku Zbiroh od roku 1910 celkem 18 let. Sedm největších pláten měří 8,1 metru × 6,1 metru. Alfons Mucha také uměl bravurně využít hry světla a odstínů barev, které člověk na první pohled nemusí vnímat.
Mucha se dnešního jednání nezúčastnil, Vyskočil ale po vynesení rozsudku řekl, že malířův příbuzný chce, aby obrazy zůstaly v Praze. „Chce, aby Slovanská epopej zůstala v Praze, protože ji jeho dědeček věnoval Praze, a aby současně vznikla důstojná expozice, na které bude zastoupena nejenom Slovanská epopej, ale i dílo Alfonse Muchy tak, aby bylo důstojným způsobem prezentováno,“ řekl právník.
Obrazy jsou nyní v depozitáři Galerie hlavního města (GHM). Praha loni v říjnu schválila, že cyklus na pět let zapůjčí na zámek v Moravském Krumlově, kde byly obrazy vystaveny do roku 2011. Podle posledních informací by mohly být obrazy na zámek převezeny na jaře příštího roku.
Starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina (TOP 09) v reakci na rozhodnutí soudu řekl, že si ještě musí dát dohromady všechny informace. „Smlouvu o zápůjčce ladíme s Galerií hlavního města Prahy, takže musíme zjistit, co z rozhodnutí soudu vyplývá pro nás. Nyní jsme již spustili zkušební provoz a v prostorách se začíná konsolidovat potřebná teplota i vlhkost,“ uvedl starosta.
Praha nerozhodla, kde vybuduje sál pro umístění obrazů, zvažuje více možností. Jako nejperspektivnější vybral v září Institut plánování a rozvoje Pankrácké náměstí, objekt paláce Savarin v Praze 1 nebo ledárny v Braníku. Město uvažuje i o nádraží Vyšehrad, budova ale není ve vlastnictví Prahy, navíc je ve špatném stavu.
„Hlavní město je se státem asi jediná entita, která se může starat o toto dílo kvalitně a to nejen po odborné a finanční stránce,“ uvedl předseda pražského kulturního výboru Jan Wolf (KDU-ČSL). Dodal, že cena cyklu se odhaduje na deset miliard korun, čemuž odpovídá i výše pojistného. „Již proto si myslím, že soud přijme argumenty města a potvrdí, že Slovanskou epopej vlastní Praha,“ míní.
Obvodní soud se Muchovou žalobou začal zabývat v lednu 2017. Tehdy ji zamítl, rozhodnutí potvrdil i odvolací senát. Nejvyšší soud ale předloni v květnu rozsudky zrušil. Napodruhé začal soud žalobu řešit o půl roku později. Soudkyně dnes řekla, že svůj právní názor vyjádřila ve svém minulém rozhodnutí, nyní ale byla vázána usnesením Nejvyššího soudu.
Město tvrdilo, že podmínka zbudování výstavních prostor není právním závazkem, který by darování obrazů podmiňoval. Zástupce Prahy Roman Felix dnes po jednání řekl, že se proti rozsudku město odvolá. „Soudkyně prováděla nové dokazování a nemohla pominout závěry Nejvyššího soudu, byť my se domníváme, že v tomto případě nedošlo ke správné aplikaci závěrů Nejvyššího soudu i dodatečně předložených důkazů,“ dodal Felix.
