Slováky už Česko neláká. Raději by pracovali v Rakousku či Maďarsku

Slováci jsou dlouhodobě nejpočetnější skupinou cizinců, kteří pracují na území České republiky. Z půl milionu zahraničních zaměstnanců je jich přibližně 200 tisíc. Práci v Česku si Slováci vybírají především kvůli nulové jazykové bariéře a s vidinou vyšších platů. Jejich zájem o zdejší pracovní příležitosti však dlouhodobě klesá.

S analýzou přišla slovenská část společnosti Profesia, která na svém internetovém portálu poskytuje nabídky práce. Podle jejich zjištění se průměrný počet reakcí Slováků na inzerát práce v ČR meziročně snížil více než o polovinu. V roce 2017 či 2018 na jednu nabídku zareagovalo v průměru přes 17 lidí, o rok později se ozvalo na jeden inzerát již jen osm uchazečů. Zájem je nejnižší za posledních pět let.

„Vývoj průměrného počtu reakcí na české nabídky práce je překvapivý i vzhledem k tomu, že v roce 2019 bylo za poslední roky nejnižší i množství nabídek. V roce 2019 hledaly firmy nové zaměstnance ze Slovenska ve více než 10 tisících inzerátů, zatímco v roce 2018 bylo nabídek zhruba o 3500 více,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Propadu se neubránila ani Praha, přestože podobně jako v celém Česku se i tady nabídka práce snížila. V roce 2015 zareagovalo na inzerát práce v hlavním městě průměrně 13,4 zájemce ze Slovenska. Za dva roky se hodnota snížila téměř o čtyři reakce a za další dva roky se ozvalo pouze necelých osm Slováků.

„Stále více Slováků dává přednost nabídkám z Rakouska a Maďarska. Rakousko je populární dlouhodobě, v Maďarsku mzdy postupně rostou, takže je v posledních letech přitažlivější. A také proto, že na Slovensku je stále více atraktivnějších pracovních příležitostí, které před pár lety ještě nebyly. Rostou tam také mzdy, takže některým pracovníkům se již nevyplatí dojíždět do Česka,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Michal Novák ze společnosti Profesia.

Jak portál zjistil, na rakouský inzerát odpoví 17 a na maďarský dokonce více než 18 Slováků. Nutno dodat, že v obou státech se nabízí méně pracovních příležitostí než v Česku. U domácích nabídek se pak zájem zvýšil v průměru z 15 na 17 odpovědí v minulém roce.

Pracovní agentury v Česku trend nedokážou potvrdit – národnost uchazečů o práci nikterak nevyhodnocují. „Národnost ani státní příslušnost kandidátů na pozice nesledujeme. Bylo by to v rozporu s rovným přístupem k práci dle antidiskriminačního zákona,“ sdělil Seznam Zprávám Tomáš Dombrovský z Jobs.cz.

Pokud jde o počet již zaměstnaných cizinců v Česku, Slováci tradičně vedou, ale již v dohledné době by je mohli předehnat pracovníci z Ukrajiny. Podle údajů Českého statického úřadu se mezi lety 2017 a 2018 zvýšil počet slovenských pracovníků o osm procent, kdežto ukrajinských zaměstnanců přibylo více než 48 procent. Z 80 tisíc pracujících Ukrajinců se počet zvýšil na 120 tisíc.

Ukrajinci jsou ale v tomto případě spíše výjimkou. Takřka dvě třetiny cizinců evidovaných úřady práce pocházejí ze zemí Evropské unie. „Masivní ekonomická migrace podpořená nedostatkem pracovních sil v posledním období narůstá zejména ze zemí EU. Díky menším administrativním překážkám občané především východoevropských zemí Unie vytlačují pracovníky ze třetích zemí. Výjimkou jsou v tomto ohledu Ukrajinci, jejichž počty zejména v posledním období výrazně rostou,“ potvrzuje Jarmila Marešová, expertka ČSÚ na mezinárodní migraci.