Slováci v zahraničí si připlatí za expres doručení, nebo nestihnou volit

Nejmocnější polský politik Jarosław Kaczyński přijde o jednu ze svých hlavních opor. Podle bulvárního listu Fakt totiž odchází do důchodu jeho pravá ruka Barbara Skrzypková, která má na starost chod sekretariátu a denní program předsedy vládnoucí strany Právo a spravedlnost. Fakt se odkazuje na stranický zdroj.

„Je mostem mezi předsedou a námi. Profesionálka, ale dbající o to, aby předseda neseděl denně v práci do noci. Bez ní bude Nowogrodzká (pověstná adresa stranického sídla, pozn. red.) jiná,“ cituje deník exministryni a europoslankyni PiS Elżbietu Rafalskou.

S Kaczyńským pracuje Skrzypková už od 90. let. Do povědomí Poláků se dostala hlavně jako starostlivá „paní Basia“ díky satirickému seriálu Ucho předsedy, který si v letech 2017–2019 s děsivou přiléhavostí dělal legraci ze současné vlády i její opozice. Skrzypková ale není pouhou „sekretářkou“, ve straně má vliv a také zasedá ve vedení stranické firmy Srebrna, která chtěla ve Varšavě postavit dva mrakodrapy.

Polského prezidenta Andrzeje Dudu v pondělí vypískali lidé během projevu k 100. výročí takzvaných zásnub Polska s mořem. Země si připomněla, že přesně před 100 lety generál Józef Haller slavnostně vhodil v Pucku do Baltského moře platinový prsten, čímž se symbolicky obnovil přístup Poláků k moři.

Na prezidenta Dudu skupina demonstrantů v pondělí křičela, že „půjde sedět“ nebo že stane před státním soudem a že je lhář, který porušuje ústavu. Vypískání několikrát zažil během předvolební kampaně v roce 2015 také tehdejší prezident Bronisław Komorowski, který, ač byl favoritem průzkumů, nakonec funkci neobhájil. Tři měsíce před prezidentskými volbami Duda s téměř 44 procenty jasně vede, na výhru v prvním kole to teď ale nevypadá.

Kdy a jak odpoví krizí zmítaná CDU na tzv. „K- otázky“, ptá se německá veřejnoprávní ARD s poukazem na hledání vhodného kandidáta a také toho správného kurzu strany. Odcházející předsedkyně Křesťanskodemokratické unie Annegret Krampová-Karrenbeuerová má pocit, že se na tyto kardinální otázky musí najít odpověď na podzim, aby pak byl nový partajní předseda zvolen na prosincovém sjezdu CDU ve Stuttgartu. Sesterská CSU ale považuje takhle dlouhé hledání za nepřijatelné. „Nemůžeme tři čtvrtě roku diskutovat o personálních otázkách,“ nechal se slyšet předseda bavorské CSU Markus Söder. ARD uvádí, že se zatím žádný kandidát na post šéfa CDU neodvážil „vylézt z krytu“.

Spiegel Online pak informuje o další personální „oběti“ současného politického zemětřesení. Stal se jí dosavadní zmocněnec spolkové vlády pro východní spolkové země Christian Hirte. Ten rezignoval na nátlak kancléřky Merkelové poté, co veřejně chválil kontroverzní zvolení durynského premiéra Thomase Kemmericha z FDP, kterému na několik desítek hodin pomohly do křesla hlasy antisystémové a protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).

Slovensko řeší, jak se postavit k Istanbulské dohodě. Úmluvu vydala Rada Evropy a v platnost vstoupila už v roce 2014. Jde o dokument, který vybízí k prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. Loni v březnu slovenský parlament drtivě odmítl ratifikaci Istanbulské úmluvy. Svůj podpis ale Slovensko přidalo.

V pondělí se kvůli zmatkům kolem smlouvy sešli premiér Peter Pellegrini, předseda sněmovny Andrej Danko a prezidentka Zuzana Čaputová. „Vláda rozhodla, že chce podpis ze smlouvy stáhnout. Žádáme paní prezidentku, aby udělila souhlas,“ řekl podle Aktuality.sk premiér Pellegrini. Ten také uvedl, že by rozhodnutí nechal na nové vládě, jež vzejde z voleb, které se konají za tři týdny.

Prezidentka Zuzana Čaputová s tím nesouhlasí a nabízí svoje řešení. Chce, aby se vláda obrátila na Ústavní soud. Zopakovala také, že má jiný názor na ratifikaci Istanbulské úmluvy než vláda. Podle ní ale nemá význam tento problém řešit takto krátce před volbami.

V úterý se v centru Bratislavy sešly stovky věřících, aby vyjádřily nesouhlas s Istanbulskou smlouvou. Katolíci zorganizovali modlitební shromáždění a účastnili se i někteří politici. Na akci zavítal například Andrej Danko nebo šéf krajní pravice Marian Kotleba. „Toto setkání pořádáme proto, že třetím rokem chodíme po Slovensku, hovoříme o rizicích Istanbulské úmluvy a modlíme se za to, aby byla vrácena (Radě Evropy),“ řekl ČTK ředitel spišské katolické charity Pavol Vilček.

Kritici tvrdí, že text úmluvy se nezabývá pouze tématem násilí na ženách a je v rozporu s definicí manželství jako svazku muže a ženy, což odporuje slovenské ústavě.

Slováci žijící v zahraničí mohou v parlamentních volbách volit korespondenčně. Musí jim ale poštou dorazit hlasovací lístky. Podle Denníku N právě s tím mají problém Slováci v Austrálii. Ve facebookové skupině pro slovenské rodáky se vzájemně ptají, zda ostatním lístky také nepřišly.

Jedním z těch, kterým lístky sice přišly, ale dost pozdě, je Juraj. K němu do Austrálie cestovaly lístky poštou třiadvacet dní. „I kdybych je v pátek obratem odeslal zpět, můj hlas přijde až po volbách,“ říká Juraj slovenskému Denníku N. Pokud tak nebude chtít riskovat, bude si muset připlatit za expresní doručení.

Podle reakcí ve facebookové skupině jsou Slováci v Austrálii frustrovaní, naštvaní a zoufalí. „Nenechme se ale odradit,“ radí Adriana Paulovčinová. Podle ní by si měli slovenští rodáci připlatit za včasné doručení. Proč ale lístky docházejí s takovým zpožděním, nechápou.

Slováci v zahraničí jsou naštvaní i proto, že strana Směr nastolila kampaň právě proti voličům žijícím mimo zemi. Ministryně vnitra Denisa Saková podle nahrávky, která se začala rychle šířit na sociálních sítích, líčila, že strana nesmí dovolit, aby lidé v zahraničí volili. Podle ní se o obraze dozvídají pouze z médií.