Článek
Za peticí za referendum o rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb stály zejména strany a politici, jež utrpěli porážku v loňských parlamentních volbách. Petiční výbor doručil do Prezidentského paláce letos na jaře podpisy asi 585 tisíc lidí.
Prezidentka Zuzana Čaputová se ale kvůli pochybnostem o ústavnosti takového hlasování obrátila na ústavní soud. Svůj krok zdůvodnila v sedmnáctistránkovém dokumentu mimo jiné pochybnostmi o narušení principu zastupitelské demokracie.
Soud ve středu rozhodl, že by takové referendum nebylo v souladu s ústavou a konat se proto nebude. Proti rozhodnutí soudu se už nelze odvolat a je závazné i do budoucna – pokud se tedy nezmění ústava, na Slovensku nelze parlament rozpustit na základě referenda. Podle předsedy ústavního soudu Ivana Fiačana by referendum porušovalo princip dělby moci.
Otázka do požadovaného referenda
Souhlasíte s tím, aby se zkrátilo VIII. volební období Národní rady SR tak, aby se volby do Národní rady SR konaly do 180 dní ode dne vyhlášení výsledků tohoto referenda?
Sběr podpisů v době nouzového stavu, a tedy i pandemických omezení, organizovaly opoziční strany Hlas, Směr, mimoparlamentní Slovenská národní strana a odbory. Opozice prezidentku kvůli dotazu směřovanému ústavnímu soudu zkritizovala. Podle předsedy Směru Roberta Fica je Čaputová osobně zodpovědná za blokádu referenda.
Referenda jsou na Slovensku platná, pokud se jich zúčastní víc než 50 procent všech oprávněných voličů. Dosud bylo na Slovensku platné jen jedno referendum – to v roce 2003 o vstupu země do Evropské unie.
