Článek
Češi se na rozdíl od Slováků tolik nebojí pandemie koronaviru, na druhou stranu ale zase nevěří vládě, že je před dopady nákazy ochrání. Vychází to z projektu National Pandemic Alarm.
Šetření srovnává aktuální postoje a nálady kolem pandemie koronaviru. Projekt běží od 16. března na lokálních reprezentativních panelech v České republice, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Bulharsku. Výzkumníci zatím zveřejnili data z české a slovenské části průzkumu, v dalších dnech přibudou i výsledky z ostatních zemí.
První data ukazují, že míra strachu je u slovenských respondentů na úrovni 75,8 bodu ze 100, zatímco v Česku dosahuje jen 68,6 bodu. Index se na základě odpovědí dotazovaných určuje podle obav ze zdravotních dopadů jak na respondenty samotné, tak na jejich blízké. Do tohoto čísla se započítává i strach z množství opatření přijímaných v souvislosti se šířením viru.
„Rozdíl mezi postoji obou národů je vidět i v indexu pesimismu, kde se pravděpodobně mimo důvěry ve stát promítá i obecná rozdílnost povah a emocí. Podíváme-li se na čísla podrobněji, vidíme, že nejvíc ‚panikaří‘ slovenské ženy a lidé z malých slovenských obcí. ‚Nad věcí‘ jsou čeští muži,“ vysvětluje data ze šetření ředitel agentury STEM/MARK Jan Tuček.
National Pandemic Alarm
Projekt probíhá od 16. března na lokálních reprezentativních online panelech v České republice, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Bulharsku. Výsledkem šetření je několik indexů: míra strachu (index paniky), důvěra v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), výhled obyvatel na průběh a vývoj pandemie (index pesimismu), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů) a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti). Konkrétní výsledky a grafy lze najít na webu www.nationalpandemicalarm.eu.
Zatímco Češi podle průzkumu méně panikaří, Slováci daleko více důvěřují své vládě, že je z pandemie nového typu koronaviru vyvede s menšími následky. Také lépe hodnotí opatření, která stát zatím zavedl. V Česku dosahuje index důvěry ve státní aparát 65,6 bodu, na Slovensku 73,5.
„Zajímavý rozdíl je zřetelný i v důvěře ve stát mezi vysokoškoláky – v Česku je nejnižší, a na Slovensku naopak nejvyšší oproti méně vzdělaným skupinám. Rozdíl naopak není v indexu dopadů, kde se dopadů pandemie nejvíce obávají nejmladší,“ dodává Tuček.
První výsledky projektu National Pandemic Alarm ukazují srovnání v náladách mezi Českem a Slovenskem.
Slováci jsou na rozdíl od Čechů v souvislosti s pandemií pesimističtější a očekávají, že bude mít větší dopad na jejich život. Z průzkumu naopak vychází, že Češi mají s nákazou častější osobní zkušenost - 3,3 procenta z oslovených tvrdí, že se nemoc objevila u nich nebo v jejich blízkém okolí, to samé říká jen 1,9 procenta slovenských respondentů.
Výzkumný projekt zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku. Data budou výzkumníci pro všech pět zemí sbírat třikrát týdně a srovnání pravidelně publikovat na webových stránkách National Pandemic Alarm.
