Slováci dupli na plyn. Pravidla uvolňování vznikla pár hodin předem

Jen několik hodin předem se Slováci dozvěděli o podrobnostech zatím největšího uvolňování omezení v zemi, která měla zabránit šíření koronaviru. Detaily o opatření pro řadu provozoven a služeb zveřejnili hygienici v úterý ve 22 hodin. Uvolňování začalo ve středu v 6 ráno.

Epidemiologové z poradního týmu premiéra Igora Matoviče (OLaNO) doporučili v pondělí uvolňování opatření zrychlit. K plánované druhé fázi tak přibyla ve středu současně i fáze třetí. Na Slovensku tak mohou být otevřené zahrádky restaurací a hospod, knihovny, menší obchody a obchodní centra s počtem obchodů pod 35.

Po dvou měsících znovu mohou pracovat kadeřnictví, holičství a kosmetické salony. Personál musí mít povinně ochranný štít. Konat se už můžou bohoslužby i svatby. Naopak dál zavřené zůstávají školy a divadla. Ve všech případech platí další nutná hygienická opatření a omezení.

Do polských prezidentských voleb, které dosud oficiálně nikdo neodložil, zbývají čtyři dny. Volit může až 30 milionů lidí. Scénáře dění, o kterých průběžně informujeme, se dál rychle mění.

Polský Senát v úterý pozdě večer odmítl vládní zákon zavádějící všeobecné korespondenční hlasování. Proti zákonu bylo 50 senátorů, pro pouze 35. To znamená, že ho nepodpořili ani všichni senátoři vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS). Senát ovládaný opozicí využil svou legislativní lhůtu až do posledního dne a návrh na obálkové volby, který prošel dolní komorou ze dne na den na začátku dubna, pozdržel na celý měsíc.

„Demokratická většina v Senátu zastavila šílený nápad organizace obálkových voleb uprostřed pandemie. Udělali jsme to s pocitem odpovědnosti za životy a zdraví našich spoluobčanů a s přesvědčením, že prezidentské volby mají být svátkem demokracie, ne fraška,“ řekl po hlasování předseda Senátu Tomasz Grodzki z Občanské platformy.

Zákon se teď vrací do sněmovny, kde o něm budou znovu rozhodovat poslanci. K přehlasování senátorů potřebuje vládní trojkoalice většinu. A v tom je pro ni kámen úrazu. I přes snahy předsedy PiS Jarosława Kaczyńského a celého stranického a vládního aparátu koalice zřejmě většinu jistou nemá.

Proti obálkovým volbám se staví menší strana Dohoda, která má 18 poslanců zajišťujících Kaczyńskému většinu. I když několik jejích členů v úterý vyzvalo k podpoře návrhu PiS, zdá se, že rozhodující slovo má ve straně dál její předseda Jarosław Gowin. Jestli zaberou výhrůžky pádem vlády či nabídka lukrativních pozic, se uvidí při hlasování v Sejmu buď ve středu večer, nebo ve čtvrtek dopoledne.

Navzdory původním deklaracím už PiS operuje s možností konání voleb 23. května. K tomu by ale musel Senátem zamítnutý zákon znovu projít. V něm je totiž napsáno, že předsedkyně sněmovny může volby odložit, nejzazším termínem je právě 23. květen. Dalším způsobem, jak nedělní volby legálně odložit, je vyhlášení stavu živelní pohromy či výjimečného stavu nebo rezignace prezidenta Andrzeje Dudy. Do hry se ale zřejmě zapojí i ústavní soud, který personálně kontroluje strana PiS a na který už se s dotazem obrátila předsedkyně Sejmu z PiS.

Když dodáme, že z volebního procesu byla téměř naprosto odstavena Státní volební komise, pravidla se mění za chodu, volební kampaň prakticky neproběhla a vedení soudu, který má rozhodovat o platnosti voleb, narychlo obměnil prezident Duda, je polský předvolební chaos téměř kompletní.

Sucho se netýká jen Česka, Polska a Slovenska, o kterých jsme už psali. Problémy jsou i v Německu, kam letos jarní deště jaksi nedorazily. Podle německých meteorologů byl letošní duben nejsušším měsícem od začátku měření v roce 1881, napršelo jen 5 procent obvyklých srážek. Šlo zároveň o nejslunečnější duben od roku 1951 a s průměrnou teplotou 6,1 stupně o nejteplejší první čtyři měsíce za 139 let.

Voda chybí i v řece Rýn, která je důležitou vodní cestou pro přepravu nákladu do německých továren: od oceli po ropu a uhlí. Na konci dubna byl stav Rýna na nejnižší úrovni od roku 2011.

Maďarská ekonomika se letos propadne o 7 procent, slovenská o 6,7 a německá o 6,5 procenta. Vyplývá to ze středeční makroekonomické prognózy Evropské komise. Česko čeká propad o 6,2 procenta. Lépe na tom má být v regionu Rakousko (-5,5) a Polsko, kterému hrubý domácí produkt klesne o 4,3 procenta. Celkem se unijní ekonomika kvůli koronaviru propadne o rekordních 7,4 procenta.

Maďarští poslanci vyzvali vládu, aby nepodnikla další kroky v ratifikaci takzvané Istanbulské úmluvy. Dokument je zaměřený proti domácímu a sexuálnímu násilí a má zajistit pomoc obětem i práci s pachateli. Vláda Viktora Orbána dokument před šesti lety sice podepsala, na ratifikaci ale dosud nedošlo. Úterní usnesení sněmovny, ve které má ústavní většinu vládnoucí strana Fidesz, argumentuje odporem obyvatel k „genderové ideologii“.

Dokument z roku 2011 odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se v něm zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli.

V čele rakouských opozičních sociálních demokratů (SPÖ) zůstane Pamela Rendiová-Wagnerová. Straníci ji potvrdili v referendu, kterého se zúčastnilo 41 procent ze 160 000 členů strany. Rendiovou-Wagnerovou podpořilo 71 procent hlasujících.

Anketu o svém setrvání oznámila předsedkyně v květnu, chtěla tak nastartovat obrodu strany po prohraných říjnových parlamentních volbách. Lidé odpovídali během března, zveřejnění výsledků ale zpozdila koronavirová epidemie.

Pozornost si na Slovensku vysloužila česká molekulární genetička Soňa Peková. Její jméno se v Česku dostalo do médií po sporu s ministrem zdravotnictví o povolení testování na koronavirus v její soukromé laboratoři Tilia (odtud pak pověstná březnová tiskovka, na které premiér Andrej Babiš plísnil ministra Adama Vojtěcha).

Peková od té doby v médiích několikrát zopakovala teorii o tom, že je koronavirus SARS-CoV-2 uměle vytvořený v laboratoři. Slovenský Denník N ji teď v obsáhlém materiálu označil za hvězdu české i slovenské dezinformační scény. „N“ píše také o tom, že slovenský krizový štáb zvažoval použití testů na koronavirus, které Peková vyvinula.

Po vyzkoušení na reálných vzorcích ale Slováci test zavrhli jako nespolehlivý. „Řešení testování bylo horší než standard vyvinutý v Charité Berlin doporučovaný Světovou zdravotnickou organizací,“ citují noviny molekulárního biologa Tomáše Szemese, který se jednání krizového štábu zúčastnil.