Článek
K setkání mezi prezidenty došlo v Putinově rezidenci v ruském městě Soči na pobřeží Černého moře a jedním z probíraných témat, jehož řešení předem avizovaly světové agentury, byly užší ekonomické vazby mezi zeměmi. Ještě před cestou do Moskvy se Lukašenko nechal slyšet, že doufá v obnovení leteckého spojení mezi Ruskem a Běloruskem, které přerušila koronavirová pandemie.
Jako jedno z probíraných témat bylo očekáváno také pobouření, které Bělorusko vzbudilo ve státech Evropské unie. K tomu došlo poté, co země donutila přistát ve svém hlavním městě civilní letadlo, které běloruským vzdušným prostorem pouze prolétalo, avšak na jeho palubě se nacházel „nepohodlný novinář“.
Šestadvacetiletý disident Raman Pratasevič v neděli cestoval komerčním letem z řeckých Atén do litevského Vilniusu, když běloruská armáda použila stíhací letoun MiG-29, aby jeho spoj přinutila přistát. Letadlo společnosti Ryanair tak následně dosedlo v hlavním městě Běloruska Minsku. Kromě Prataseviče byla z letadla odvedena i jeho 23letá přítelkyně Sofia.
Putin označil vývoj kolem nuceného přistání jako „vzplanutí emocí“. Ruský vůdce při setkání také připomněl, že Západ nereagoval takto bouřlivě na nucené přistání tehdejšího bolivijského prezidenta Eva Moralese v roce 2013.
„Letadlo s bolivijským prezidentem bylo přinuceno přistát. Prezident byl vyveden z letadla a nic, ticho,“ uvedl Putin podle ruské agentury TASS.
Lukašenko zase před zahájením pátečního setkání Putinovi sdělil, že mu přivezl dokumenty, které mu pomohou pochopit, o co jde v případě zadrženého novináře. „Vzal jsem některé dokumenty, ukážu vám je, abyste pochopil, co se děje, abyste pochopil, co je to za lidi,“ uvedl. Přitom dodal, že se jedná o pokus „dostat situaci až na úroveň srpna loňského roku“, se zjevným odkazem k srpnovým protestům.
Putin se během setkání vyjádřil také k otázce společného sbližování Ruské federace a Běloruska. Podle ruské hlavy státu by se nemělo uspěchat a mělo by probíhat tak, aby bylo v zájmu obou států.
„Posouváme se tímto směrem s důvěrou, že tato práce již přinesla našim občanům konkrétní výsledky,“ poznamenal Putin. „Jediným problémem je dělat vše důsledně, bez spěchu, bez předbíhání, ale jít na to postupně a pamatovat na naše zájmy tak, jak si je každá strana sama definuje.“ Lukašenko později dodal, že obchodní obraty mezi Ruskem a Běloruskem letos překročí předpandemickou úroveň.
EU na nucené přistání odpověděla vyloučením běloruských dopravců ze svého vzdušného prostoru a letišť a doporučila evropským leteckým společnostem, aby Bělorusko oblétaly. Na problémy s tímto řešením však narazily rakouské a francouzské firmy, jejichž letadla mířila do Moskvy, ruské úřady jim totiž neudělily povolení ke změně trasy, a spoje tak nemohly vzlétnout.
Lídři EU se již shodli na nových sankcích vůči Bělorusku a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která je přidružená k OSN, souhlasila s irským návrhem na prověření celé záležitosti nuceného přistání stroje. Rusko naopak odsoudilo rozhodnutí evropských zemí vyhýbat se běloruskému vzdušnému prostoru, píše agentura AP.
Na podporu ze strany Ruska v případě tlaku ze Západu se Lukašenko spoléhal i po prezidentských volbách v Bělorusku v roce 2020. Ty opozice po jeho vítězství odmítla s tím, že proces byl zmanipulovaný, a v zemi se spustila lavina nevole a rozsáhlých protestů. V případě nejnovějšího incidentu již zazněly spekulace, zda došlo k zapojení ruského státu.
Kromě rusko-běloruské schůzky ale došlo v pátek také k jednání mezi lídryní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou a nizozemským premiérem Markem Ruttem. Ten o plánovaném setkání v Haagu informoval v úterý prostřednictvím sociální sítě Twitter. „Potlačování demokracie v Bělorusku dosáhlo nové úrovně. V pátek se setkám s vůdkyní opozice Cichanouskou, abychom probrali tento znepokojivý vývoj,“ napsal Rutte.
