Hlavní obsah

Slib uhlíkové neutrality a výsměch Grétě. Co přinesl klimatický summit OSN

Foto: Reuters

Klimatického summitu OSN se zúčastnilo 63 státníků, promluvila ale i švédská aktivistka Greta Thunbergová.

Zástupci 63 zemí světa v pondělí na summitu v New Yorku představili své plány na boj proti klimatickým změnám. Slíbili například vyšší příspěvky do fondu OSN na pomoc méně rozvinutým zemím nebo uhlíkovou neutralitu. Konference se neobešla ani bez jízlivých poznámek amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na Twitteru se tentokrát zaměřil na emotivní projev aktivistky Grety Thunbergové.

Článek

K předložení konkrétních plánů světové vůdce vyzval iniciátor schůzky, generální tajemník OSN António Guterres. Už před summitem jim vzkázal, aby „nepřijížděli s líbivými projevy, ale s konkrétními závazky”. Aby mohli na události promluvit, museli splnit jednu z podmínek: jejich země musí být do roku 2050 uhlíkově neutrální, musí výrazně omezit emise, nebo významně přispět do Zeleného klimatického fondu, poskytující finance pro ochranu klimatu v rozvojových státech. Na vyjádření měl potom na konferenci každý státník tři minuty.

Jednou z prvních hovořících byla německá kancléřka Angela Merkelová. Ta během své řeči oznámila, že její země zdvojnásobí příspěvek do fondu OSN na pomoc méně rozvinutým zemím v boji s klimatickými změnami. Namísto v přepočtu 51,8 miliard korun půjde o částku 103,6 miliard Kč. Německo navíc v pátek schválilo opatření k ochraně klimatu a na snížení emisí oxidu uhličitého. Balíček zemi vyjde na padesát miliard eur.

Německo se ale před summitem setkalo také s vlnou kritiky – kancléřka Merkelová a ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová totiž do New Yorku letěly dvěma letadly, ačkoliv do USA mířily v téměř stejnou dobu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kolegům během svého tříminutového bloku připomněl, že je potřeba, aby boj s klimatickými změnami zahrnuli i do svých obchodních a finančních politik. Zároveň slíbil uvolnit v přepočtu téměř 12 miliard korun na dodatečnou pomoc v ochraně deštných pralesů.

Ještě před summitem vyzval francouzský prezident demonstranty, kteří v sobotu v zemi vyšli do ulic v rámci celosvětového protestu za zlepšení boje proti klimatickým změnám, aby spíš než ve Francii demonstrovali radši v Polsku. To totiž podle šéfa Elysejského paláce spolu s Českou republikou, Maďarskem a Estonskem v červnu zablokovalo dohodu, jejímž cílem bylo dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

Finsko slíbilo uhlíkovou negativitu

Finský prezident Sauli Niinistö u řečnického pultu slíbil, že jeho země se do roku 2033 stane uhlíkově neutrální. Dokonce se nechal slyšet, že brzy poté se Finsko stane „uhlíkově negativní”. V budoucnu by se jim tedy mělo podařit nejen snížit uhlíkovou stopu na nulu, ale i odstraňovat oxid uhličitý z atmosféry.

„Máme dluh vůči planetě a musíme změnit náš životní styl. Úspěšné to ale bude jen tehdy, když se zvýší blahobyt všech lidí, i těch nejzranitelnějších,” prohlásila na konferenci slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Během projevu představila plán slovenské vlády na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Země podle ní ke zlepšení klimatu přispěje například uzavřením uhelných dolů v oblasti horní Nitry.

Zástupce České republiky, předseda vlády Andrej Babiš, na klimatickém summitu na rozdíl od Slovenska odmítl vystoupit. Podle svých slov se nechtěl chopit příležitosti jen proto, aby před státníky pronášel sliby. „Můj projev nikdy nebyl v plánu,” uvedl v textové zprávě pro server novinky.cz. Prohlásil však, že se Česká republika o klimatické změny stará na rozdíl od jiných států, které na pondělním summitu hovořily. Mířil tak například na Čínu a Indii, které v New Yorku dostaly prostor navzdory tomu, že se řadí mezi největší světové znečišťovatele. Premiér Babiš promluví až během středeční všeobecné rozpravy v rámci 74. zasedání Valného shromáždění OSN.

Donald versus Greta

Jedním z nejsledovanějších řečníků byla, i vzhledem k celosvětovým protestům na konci minulého týdne, švédská aktivistka Greta Thunbergová. Ta ve svém emotivním projevu ostře zkritizovala světové politiky za jejich nečinnost. „Tohle je celé špatně. Neměla bych tu být, měla bych být ve škole na druhé straně oceánu,“ zahájila svou předem připravenou řeč šestnáctiletá školačka. „Svými prázdnými slovy jste mne připravili o dětství a mé sny,“ vyčetla lídrům se slzami v očích.

Debaty mladá Švédka rozproudila nejen svou emocemi nabitou řečí, ale i mimickou reakcí na neplánované setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Výraz, který se na její tváři objevil v momentě, kdy kolem ní nečekaně prošel v hale budovy OSN, jasně vyjádřil její postoj vůči politice nejvyššího amerického státníka.

A veřejnost na Trumpovu jízlivou reakci nemusela dlouho čekat. Na Twitteru sdílel video s částí projevu Thunbergové, ve kterém školačka mluví o utrpení a umírání lidí, a doplnil ho sarkastickým komentářem: „Vypadá jako velmi šťastná dívka, která se těší na jasnou a nádhernou budoucnost. To je tak hezké vidět!” napsal s viditelnou ironií americký prezident.

Vedle včerejšího summitu probíhá na půdě OSN i 74. zasedání Valného shromáždění. Oficiálně započalo už minulý týden a potrvá do 30. září. Vedle Andreje Babiše na pódiu před zeleným mramorem promluví zhruba stovka politických lídrů členských států OSN. Dnes je na programu řeč amerického prezidenta Donalda Trumpa, brazilského prezidenta Jaira Bolsonara či jejich tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana.

Doporučované