Slib státu: Zatočíme s obchodníky s chudobou. Teď chce lustrovat ty, co dávky berou

Už to bude skoro rok a půl co se na improvizované schůzce za účasti některých ministrů a zástupců měst a obcí s premiérem Andrejem Babišem dohodli na patnácti bodech, jak bojovat s obchodníky s chudobou.

Jde o rostoucí problém, kdy sociálně slabí bydlí v nevyhovujících podmínkách a platí za to přehnaně vysoké nájmy. Z dávek na bydlení od státu tak ve finále bohatnou někteří majitelé nemovitostí.

Jenomže z původních návrhů, jako byla například regulace pronájmu více bytů přes živnostenské oprávnění, jasné nastavení hygienických standardů bytů a úprava zákona tak, aby obce měly lepší přehled o vyplácených sociálních dávkách, se postupně začalo pracovat spíše na tom, jak celý systém dávek na bydlení předělat. Zjednodušit a zaměřit se na lidi, kteří si zvykli žít ze sociální podpory.

Mluví se například o sloučení dvou dávek – příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení v jednu dávku nebo o navázání dávky na školní docházku dětí.

Jde o výsledek jednání pracovní skupiny, které se účastnili zástupci neziskových organizací, starostů dotčených měst a obcí a úředníků z ministerstva práce a sociálních věcí. Ti se měli zabývat tím, jak patnáct bodů dál rozpracovat. Jednání ale nedospělo k výsledné dohodě, se kterou by byli všichni spokojení.

„Neměla jsem z toho dobrý pocit,“ shrnuje atmosféru v pracovní skupině starostka Sokolova Renata Oulehlová.

Postupně totiž vznikly dvě skupiny, které měly jiné pohledy na řešení problému se zneužíváním dávek. Starostové a úředníci stáli proti odborníkům z neziskovek.

„Vznikla představa, že systém sociálních dávek je složitý a že potřebuje zjednodušit. A že jedna dávka by byla spásné řešení problému,“ líčí odbornice Lucie Trlifajová z organizace SPOT (Centra pro společenské otázky) a dodává, že podle ní je to nesmysl a populismus.

Skupina se během října a listopadu potkala pětkrát. Výsledkem je „inventura dávek“, která by se měla promítnout do zákona o jedné dávce na bydlení s předpokládanou účinností od roku 2021.

Nová dávka by podle výsledných tezí pracovní skupiny, které má redakce Seznam Zpráv k dispozici, mohla být například omezována těm, kteří nebudou chtít pracovat, nebo – jak už bylo zmíněno – rodičům, kteří nebudou posílat své děti do školy. Zároveň by se měly uznávat náklady na bydlení na základě statistického výpočtu z takzvaných hodnotových map.

Jenomže podle zástupců neziskových organizací jsou tyto nápady ve svém důsledku kontraproduktivní.

Například sankce pro lidi, kteří by mohli pracovat, ale nechtějí, jde podle odborníků z neziskovek proti smyslu boje s chudobou. Bez dávek nebudou mít bydlení a bez něj jen těžko získají práci.

Stejně tak i navázání dávek na docházku do školy může mít devastující důsledky v rodině, kdy dítě rebeluje proti rodičům.

„Tak to vůbec nebylo myšleno. Mělo to být zaměřené na děti, které nechodí bezdůvodně do školy. Je to jediná cesta, jak tu situaci změnit,“ obhajuje nápad starostka Renata Oulehlová. V Sokolově mají se špatnou docházkou dětí velké zkušenosti. Často přitom děti ze sociálně vyloučených lokalit na výuku nedochází, protože je rodiče ráno nejsou schopni vypravit.

Téma se řešilo i na posledním poslaneckém výboru pro sociální politiku. Tam ministryně Jana Maláčová obhajovala změny s tím, že normální je pracovat a chodit do školy.

Podle Aleše Juchelky, poslance za hnutí ANO a člena výboru, se ale celá původní myšlenka, jak zatočit s obchodníky s chudobou, hlavně protahuje. „Půl roku fungovala pracovní skupina, o výsledcích nevíme vlastně vůbec nic,“ říká Juchelka.

Sám pak zastává názor, že u komplexnějších změn dávek by se mělo postupovat velmi opatrně, upozorňuje, že některé změny by mohly ohrozit i seniory.

Nebývale otevřený spor mezi neziskovými organizacemi, které se snaží lidem v tísni pomáhat, a ministerstvem práce a sociálních věcí v minulém týdnu ještě přiživil svým veřejným vyjádřením na sociálních sítích i Matěj Hollan, ředitel Asociace nestátních organizací.