Článek
Vzlétá, manévruje i přistává jako běžný dron, oproti normálu ale tento prototyp nemá ovladač. Osoba za laptopem ho řídí jen pomocí myšlenek. Na hlavě má senzor pro snímání mozkové aktivity a na obrazovce sleduje čtyři kruhy, dva velké pro vzlétnutí a přistání, a dva malé pro pohyb vlevo a vpravo. Střídáním soustředění se na vybrané kruhy pak určuje, co robot dělá.
Technologie mozkového senzoru, jinak označovaného také jako neuralink nebo BCI (z angl. brain-computer interface) se dnes používá vcelku běžně pro různá vyšetření. Existují i firmy jako Neuralink nejbohatšího člověka světa Elona Muska, které se zabývají zlepšením technologie právě pro ovládání jiných zařízení nebo i k léčbě různých neurologických onemocnění a zlepšení mentálních schopností. Zatím svůj postup testuje na opicích.
Předběhli Elona Muska. Do roka chtějí testovat v akci
Revoluční samozřejmě není ani samotný dron. Právě propojení obou technologií dohromady je ale to, na co pozitivně reagují třeba i zájmové servery a nadšenci do bezpilotních letounů. S novým softwarem, který spojuje mozkový senzor a ovládání dronu, přišla na výstavě vojenských novinek 3CDSE v anglickém městě Malvern britská zbrojařská společnost Ultra Electronics.
„Vytváříme takové ikony – říkáme jim „tagy“ – a ty v sobě mají jakýsi signál. Když se na ně díváte, vaše oko na ně specificky reaguje,” vysvětloval na expu Tony White, technický ředitel zbrojovky.
„A to, jakým způsobem reaguje, my umíme snímat z centra zraku v zadní mozkové kůře. Senzor tam pátrá po signálech, které se tam takto přes oční bulvu a mozek do centra zraku přenáší. A jakmile je tam najde, můžeme je vzít, rozpoznat, o jaký signál jde, a změnit ho na příkaz pro cokoliv, co chceme ovládat,“ dodává White.
Uplatit by se mohly i v jaderných elektrárnách
Vývoj programu i mozkového snímače je teprve v počátcích. Spolupracuje na něm také neurovědecká konzultační firma Neuro8. V budoucnu může podle zbrojovky Ultra Electronics třeba odlehčit vojákům od počítačů a ovladačů, které musí do akce nosit kromě svých zbraní a při jejich obsluze jsou navíc zranitelní.
Agentura AP dodává, že na výstavě si takto ovládat dron vyzkoušeli i dobrovolníci z řad přihlížejících návštěvníků. Zkalibrovat senzor i notebook trvalo údajně asi dvě minuty, po kterých byl i běžný člověk bez tréninku schopný malý letoun jednoduše řídit.
Britský zbrojař chce do roka vyvinout i jednoduché nositelné zařízení, tedy wearable, typu brýlí pro rozšířenou realitu a nechat ho vojáky otestovat přímo v terénu. Údajně už registruje i několik firem se zájmem o tuto technologii. Novinka by se podle něj mohla využívat i na pracovištích v průmyslu jako například v jaderných elektrárnách.
Podle Whitea se tato technologie ovládání dronů, ale i jiných elektronických zařízení, do každodenního života lidí dostane zhruba do deseti let. S podobným systémem teď experimentuje například i automobilka Mercedes, která na veletrhu IAA Mobility 2021 v Mnichově představila koncept elektromobilu, jehož systémy údajně bude možné rovněž ovládat jen myslí.
