Článek
„Má země je pro mě důležitější než má osoba,“ pronesl v sobotním mimořádném projevu dosavadní rakouský kancléř Sebastian Kurz a vzdal se své pozice. Rezignací prý chtěl „vytvořit prostor pro zajištění stability“. A právě situace, která v Rakousku v průběhu týdne nastala, mířila zcela opačným směrem.
Pětatřicetiletý Kurz a jeho spolupracovníci totiž čelí vyšetřování kvůli úplatkářství a porušení důvěry v kauze vylepšování mediálního obrazu za peníze daňových poplatníků. V sídle lidovců (ÖVP) dokonce ve středu brzy ráno zasahovala policie. Ještě tentýž den pak Kurz rezignaci vyloučil.
Po kancléřově odchodu následně začala volat nejen rakouská opozice. Navzdory přesvědčení, že obvinění jsou nepravdivá a že se vše brzy vyjasní, nakonec Kurz na pozici kancléře rezignoval. V pondělí by měl složit přísahu jeho nástupce - dosavadní ministr zahraničí Alexander Schallenberg.
Díky své pozici není dvaapadesátiletý šéf rakouské diplomacie pro Rakušany neznámou tváří. Německý list Der Spiegel ho zjednodušeně popisuje jako vícejazyčného a mezinárodně zkušeného politika. S Kurzem má diplomat dobré vztahy a shodují se i v některých politických otázkách.
Aristokratické kořeny
Schallenberg pochází ze staré šlechtické rodiny a narodil se ve švýcarském Bernu. Tam tehdy působil jeho otec Wolfgang, který během života zastával pozici diplomata i generálního tajemníka ministerstva zahraničí. Kroky rodiny proto později směřovaly také do Indie, Španělska nebo Francie.
V akademickém prostředí se věnoval studiu práva a vzdělání se mu dostalo ve Vídni i v Paříži, následně i v belgických Bruggách.
Po studiu Schallenberg započal svou profesionální kariéru. Ve službách rakouského ministerstva zahraničí je už více než 20 let a dlouhá léta působil například jako tiskový mluvčí tamních ministrů za Rakouskou lidovou stranu (ÖVP) - Ursuly Plassnikové a Michaela Spindeleggera.
Když se v roce 2013 ministerstvo dostalo do rukou Kurze, Schallenberga čekal kariérní postup. Tehdy nový ministr zahraničí ho pasoval do role vedoucího „strategického plánování zahraniční politiky“ a diplomat se stal jeho blízkým poradcem.
Další kariérní skok Schallenberg zažil, když kvůli aféře Ibiza padla Kurzova první vláda. Tehdy se stal ministrem zahraničí v přechodné vládě Brigitte Bierleinové. Pozici si ale otec čtyř dětí udržel i poté, co Kurz v roce 2019 vyhrál předčasné volby, a zůstal v ní až doposud. Později také vstoupil do řad ÖVP.
Zahraniční politika a migrace
Stejně jako Kurz i Schallenberg zastává v případě migrace a otevření dveří uprchlíkům odmítavý postoj. V rozhovoru s rakouským webem Profil v roce 2020 se ministr, který se považuje za liberálního politika, nechal slyšet, že „jakákoli distribuce uprchlíků v Evropě povede pouze k většímu toku uprchlíků“. Tento přístup proto podle něj není řešením.
Podle stejného webu Schallenberg zastává proamerický a proizraelský postoj. Již v dřívějších letech své kariéry pak budoucí kancléř navázal dobré vztahy s médii a ty si udržuje dodnes. Je také považován za společenského a přívětivého, píše list Süddeutsche Zeitung.
Schallenberg se již setkal s rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem. Ještě před setkáním s novináři hovořil o „nesmírně náročném úkolu a čase pro nás všechny“. Kurzovo rozhodnutí jmenovat ho svým nástupcem ho prý překvapilo. V neděli pak jednal i s Wernerem Koglerem, rakouským vicekancléřem a předsedou Zelených, kteří jsou s ÖVP v koalici.
O co v Kurzově kauze jde?
Průzkumy měly vzbuzovat dojem, že si ÖVP vede za působení tehdejšího předsedy Reinholda Mitterlehnera špatně a že pod vedením Kurze může svoji pozici vylepšit. Později v roce 2017, když už byl Kurz v čele strany, měly průzkumy vylepšovat pozici lidovců vůči politické konkurenci, a to v době před říjnovými parlamentními volbami.
„Cinknuté“ průzkumy měly vycházet v bulvárním deníku Österreich. Šlo také o „mediální spolupráci“ v podobě reklam za zhruba 1,3 milionu eur ze státních peněz, což mělo umožňovat ovlivnit obsah publikovaných zpráv. Mediální skupina Österreich, která bulvární list vydává, obvinění odmítá.
