Slavíme 71 let přátelství s Českem, zní z Číny. Jak moc že se máme rádi?

V Číně oslavy Národního dne, kdy si země připomíná založení republiky, provázejí velkolepé ohňostroje, vojenské přehlídky a koncerty probíhající několik dnů po sobě v rámci takzvaného Zlatého týdne. Do oslav se zapojila také čínská ambasáda v Praze. S blížícím se výročím publikovala na svých sociálních sítích pozvánku na slavnostní událost.

Pro všechny „fanoušky, jejich rodiny a přátele“ proběhla online akce sdílená prostřednictvím videí na Twitteru. Z „online slávy“ pak ambasáda publikovala příspěvky, ve kterých vyhlašovala vítěze pravidelné Ceny čínského velvyslanectví, do kterého se mohl zapojit kdokoli natočením vlastního videa. Mimochodem, zapojilo se také Šťastné pondělí Jindřicha Šídla snímkem Můj vlastní příběh o Číně. Jeho snahy však ambasáda neocenila.

Letošní velvyslanecké oslavy se nenesou jen v duchu vzniku Čínské lidové republiky, ale také „71 let trvajícího česko-čínského přátelství“. Pojďme se společně podívat na střípky z přátelských události, které spolu Česko a Čína za posledních 71 let zažívají.

Mao Ce-tung slavnostně na pekingském náměstí Nebeského klidu vyhlašuje Čínskou lidovou republiku slovy „Číňané povstali“. Československo je jednou ze tří zemí, které se těší zvláštní přízni komunistické administrativy ještě před vznikem ČLR. Je také jednou z prvních, které uznávají ČLR a navazují s vládou v Pekingu diplomatické styky.

Oba státy uznávají dohodu o hospodářské a kulturní spolupráci. ČLR se v ČSR stává oblíbeným mediálním tématem. Většina autorů podléhá klamu „Potěmkinových vesnic“ a píší o čínské zdvořilosti a pohostinnosti. Jednotlivci, kteří mystifikaci nepodléhají a už upozorňují na zárodky nezdravého vývoje, jsou umlčeni. Mezi nimi i první československý velvyslanec v ČLR F. C. Weiskopf. Ten, sice přesvědčený komunista, patří ke generaci starších intelektuálů a vůči událostem v Číně zaujímá rezervované stanovisko. Za éry Weiskopfa má československé velvyslanectví výjimečné postavení.

1951

Weiskopfův přístup se nelíbí pražskému Ministerstvu zahraničí a je tak rozhodnuto o jeho výměně za někoho, kdo se na Čínu dokáže dívat „ze správné perspektivy jednoty našich zájmů a bratrského vztahu se SSSR“. ČSR je zásobováno mystifikačními teoriemi o Číně, ze kterých procitlo na počátku 60. let.

O rok později se čínská delegace účastní Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Následující roky probíhají v duchu kulturní spolupráce.

1957

České literární dílo je poprvé přímo přeloženo do čínštiny. Jde o Bílou nemoc a Matku Karla Čapka.

1959

Končí první desetiletí existence ČLR a spolu s ním i jediné desetiletí dobrých vztahů se SSSR a se zeměmi východní Evropy, tedy i s ČSSR.

V první polovině 60. let se v plné síle projevují ideologické neshody mezi Komunistickou stranou Číny a ostatními komunistickými stranami. Čínští Rudí gardisté ničí relikvie přátelství se Sovětským svazem. Do československého tisku pronikají zprávy o čínské zradě světového socialismu.

1968

Na zrod a vývoj nové čínské zahraniční politiky mají vliv i události v Československu v roce 1968 – ČLR bedlivě sleduje směr, kterým se Československo dává. Označuje ho za revizionistický výstřelek, ale zároveň odsuzuje vpád sovětských vojsk do Československa. Žádná země podle Číny nemá právo vojensky okupovat jinou zemi.

Nová koncepce čínské zahraniční politiky otevírá dveře obchodní i kulturní výměně se zeměmi střední a východní Evropy. Vedení Komunistické strany Československa se ale na Čínu nepřestává dívat podezíravě a na iniciativu čínské strany odpovídá jen váhavě. Ideologický spor mezi komunistickým vedením Číny a Československa pokračuje i během boje o čínsko-vietnamskou hranici. Vstup čínských vojsk na vietnamské území je záminkou potvrzující teorii o údajné čínské agresivitě.

V polovině 80. let dochází k oživení čínských vztahů s východní Evropou. V Praze čínská ministryně zahraničního obchodu podepisuje Protokol o hospodářské, obchodní a vědecko-technické spolupráci a zahajuje jednání o obchodní dohodě. ČSSR umožňuje několik kulturních akcí s účastí čínských umělců, díky kterým má československá veřejnost po dlouhé době opět možnost slyšet o ČLR i v jiných souvislostech než s kritikou maoismu.

Dohoda o kulturní a vědecké spolupráci oživuje českou sinologii – obnovují se kontakty zpřetrhané v 60. letech a do Číny vyjíždějí první českoslovenští studenti.

Konec 80. let se nese v duchu důležitých vzájemných návštěv a spoluprací. V červnu 1986 pozdější generální tajemník Komunistické strany Číny Čao C'-jang prohlašuje vztah mezi ČLR a ČSSR za normalizovaný. Vysoká frekvence návštěv pokračuje i v roce 1988, na cesty po Číně se vydává Milouš Jakeš, Gustav Husák i Vasil Biľak.

Na masakr na náměstí Nebeského klidu reaguje ČSSR rozpačitě. Zatímco veřejnost s čínskými studenty sympatizuje, oficiální místa dávají najevo, že ani tyto události nenaruší vztahy s Čínou. S likvidací nenásilného protestu si nedovolí nesouhlasit, během první poloviny roku 1989 stále aktivně probíhají česko-čínské návštěvy.

Listopad 1989

V ČSSR se mění politická kultura a dostává se tak s ČLR do ideologického protipólu. Československá diplomacie se krátce po listopadu 1989 rozhoduje k několika akcím, u kterých je zřejmé, že Pekingu radost neudělá - návštěva dalajlámy, souhlas se zřízením tchajpejské kanceláře suplující velvyslanectví Tchaj-wanu, rozvoj styků s Tchaj-wanem.

Po roce 1989 úroveň česko-čínských bilaterálních vztahů upadá. Bilance vzájemných návštěv je jednostranná – od nás do Číny probíhá více návštěv na úrovni premiérů a prezidentů, z Číny jezdí jen ministři. Vzniká rozkol v názorech na lidská práva.

Václav Havel se netají podporou dalajlámy a práv Tibeťanů. Problémem je také Tchaj-wan. Největší krizi vyvolává Havlova poznámka o přijetí ostrova do OSN, téhož roku přijímá také tchajwanskou delegaci, což vyvolává podrážděnou reakci Pekingu. Kromě Havla však kritiku dává najevo jen Senát přijetím rezoluce o porušování lidských práv v ČLR, projevuje se také řada osobností a organizací bojujících za lidská práva. Vláda oficiálně nikoli.

1993

Začátkem 90. let se trh otevírá čínskému zboží, převážně spotřebního charakteru. Vzhledem k liberální obchodní politice české vlády po roce 1993 zaplavuje český trh obrovské množství laciného zboží z Číny, zatímco české zboží naráží v Číně na vysoké dovozní kvóty a cla a ztrácí se v nabídce zboží významnějších světových značek a mnohdy levnějšího čínského zboží.

Se svým čínským protějškem se ve Varšavě sbližuje premiér Petr Nečas. Po útlumu diplomatických vztahů po roce 1989 nastává oživení, během kterého se na čínské obrazovky po deseti letech znovu dostává Krteček. Nečas také pro lepší náladu Číny zabíjí dozvuky havlovského dalajlamismu, který označuje jako škodlivý pro český export. V září se prezident Václav Klaus účastní oslav vzniku Čínské lidové republiky.

Prezidentství přebírá Miloš Zeman a sbližování začíná. Čína se zajímá o střední Evropu a změna vládní politiky ČR po pádu kabinetu Petra Nečase vytváří prostor pro ekonomickou diplomacii. Český miliardář Petr Kellner získává v Číně licenci na poskytování spotřebitelských půjček pro svou společnost Home Credit.

Na Pražském hradě z iniciativy prezidenta Zemana a premiéra Rusnoka probíhá Česko-čínské investiční fórum. Rusnok zde oficiálně oznamuje restart „česko-čínské spolupráce“ a prezident dostává oficiální pozvání k návštěvě ČLR v roce 2014.

Miloš Zeman se setkává s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a potvrzuje, že Česká republika uznává územní integritu Číny včetně Tibetu a Tchaj-wanu. Začíná strategická spolupráce mezi česko-slovenskou investiční skupinou J&T a čínskou společností CEFC, jednou z největších privátních firem v Číně. Dohodu spolu uzavírají animovaný Krtek a Panda. Huawei uzavírá pětiletou sponzorskou smlouvu s Pražským hradem.

Na jaře 2015 se Zemanovým poradcem stává šéf představenstva CEFC Jie Ťien-ming. Klíčovým měsícem pro česko-čínské vztahy je září 2015. Zeman opět míří na diplomatickou misi do Pekingu, kde oficiálně zve čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na návštěvu České republiky. Ten přijímá.

Firma CEFC během jeho návštěvy podepisuje několik smluv, na jejichž základě postupně získává 50 procent v aerolinkách Travel Service, spolu s partnery přebírá podíl 79,4 procenta v Pivovarech Lobkowicz Group a stává se minoritním vlastníkem mediálních firem Médea Group a Empresa Media. CEFC kupuje 60 procent akcií fotbalové Slavie od majitele Aleše Hřebíčka. V říjnu se stává oficiálním partnerem české reprezentace.

CEFC mimo jiné získává zbývající akcie fotbalové Slavie. Přesto vycházejí rok po návštěvě čínského prezidenta analýzy potvrzující pokles čínského kapitálu. Dosavadního maxima čínský kapitál podle nich dosáhl v roce 2015. Na začátku roku pak CEFC nečekaně opouští vydavatelství Empresa Media. Na jaře kupuje fotbalový stadion Eden.

Česko-čínské vztahy jsou v roce 2017 poznamenány kontroverzí Zemanova zrušení plánovaného vyznamenání Jiřího Bradyho poté, co se jeho synovec a tehdejší ministr kultury Daniel Herman sešel s dalajlámou.

Pražský hrad vysílá do Číny kancléře Vratislava Mynáře a poradce Martina Nejedlého, aby ověřili informace o zadržení šéfa CEFC a poradce prezidenta Miloše Zemana Jie Ťien-minga. Jie Ťien-ming je vyšetřován pro podezření z porušení zákona. Poradcem na Hradě ale zůstává.

V červnu 2018 žádá čínská firma Huawei o prověrku Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) a chce tím vyvrátit podezření ze špionáže. Po varování ze strany Spojených států kvůli obavám z čínské špionáže Andrej Babiš nařizuje, aby se Úřad vlády zbavil mobilů od čínské firmy Huawei. Zeman celou kauzu nazval „špionománií“.

Primátor Prahy Zdeněk Hřib oznamuje záměr odstranit z partnerské smlouvy s Pekingem článek obsahující souhlas s politikou jedné Číny, která neuznává nezávislost Tchaj-wanu. Ještě před hlasováním koalice smlouvu vypovídá Peking s okamžitou platností. Zastavují se tak veškeré oficiální styky s Prahou.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera je kvůli plánování cesty na Tchaj-wan nařčen Milošem Zemanem, že jedná proti ekonomickým zájmům České republiky. V TV Barrandov prezident dodává, že pokud do země opravdu pojede, skončí jejich relativně přátelské vztahy.

Praha v prosinci oznamuje plán uzavřít sesterskou smlouvu s tchajwanským hlavním městem Tchaj-pej. Česko-čínské obchodní fórum plánované na konec roku je odloženo. Čínská strana zástupcům Pražského hradu naznačuje, že důvodem jsou kroky a postoje předsedy Senátu Jaroslava Kubery a pražského primátora Zdeňka Hřiba.

Zdeněk Hřib podepisuje sesterskou smlouvu s Tchaj-pejí. Čínské finanční centrum v Šanghaji den poté oznamuje, že pozastavuje veškeré oficiální styky s Prahou. Jediným garantem česko-čínských vztahů zůstává Miloš Zeman, který však v deníku Blesk kritizuje čínské investory za nenaplněné sliby o přísunu peněz do Česka a především odmítá navštívit Čínu.

Do rukou Jaroslava Kubery z Hradu putuje dopis, který postrádá standardní náležitosti jako pozdrav a podpis. Pisatel hrozí, že případná cesta tehdejšího šéfa Senátu na Tchaj-wan zhorší vzájemné česko-čínské vztahy a poškodí významné tuzemské exportéry.

20. ledna Jaroslav Kubera umírá na infarkt.

Nezvěstný zakladatel a šéf společnosti CEFC Jie Ťien-Ming už není v týmu prezidentových poradců.

Nový šéf Senátu Miloš Vystrčil v únoru potvrzuje, že dopis Kuberovi byl výhrůžný, odesílatelem byla čínská ambasáda.

Sněmovní zahraniční výbor Poslanecké sněmovny se ohrazuje proti nótě, kterou čínská ambasáda zaslala zesnulému předsedovi Senátu. Členové výboru se shodli na tom, že nóta byla za hranou a čínský velvyslanec v České republice Čang Ťien-min poškozuje česko-čínské vztahy.

Na dubnový summit v Číně jede místo prezidenta Zemana ministr vnitra Jan Hamáček. Zeman tím vyjadřuje nespokojenost nad neplněním slibů ohledně investic. Předseda Senátu Miloš Vystrčil s delegací odjíždí na Tchaj-wan. „Zaplatí vysokou cenu“ za porušení principu jedné Číny. Vzkázal to na návštěvě Německa šéf čínské diplomacie Wang I. Prezident Zeman v září oznamuje, že už nepozve Vystrčila (ODS) na setkání nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politice.