Slavia jde na Arsenal. Jakou stopu zanechali Češi v historii Gunners?

Sparťanské dresy hrdě zdobí rudá barva inspirovaná tradičním vzorem domácích úborů Gunners. Ti se na počátku 20. století ve stejnobarevných košilích proháněli po londýnských pažitech. Svým herním pojetím Kanonýři učarovali jednomu ze samotných zakladatelů pražské Sparty - doktoru Otakaru Petříkovi.

Petřík ještě před návratem do své domoviny nakoupil kompletní sadu rudých dresů a bílých trenýrek, aby se pokusil Spartě vtisknout DNA Kanonýrů. V samotných útrobách luxusního svatostánku Gunners s kapacitou pro více než 60 tisíc diváků se v současnosti právě o příběhu Petříka z roku 1906 může u tribuny North Bank dočíst každý procházející fanoušek.

„Když milujete fotbal, milujete Rosického.“ Tak zní slova z úst nejdéle sloužícího manažera klubové historie Arsenalu, Francouze Arsèna Wengera. Arsenal má v Česku v novodobé éře solidní fanouškovskou základnu. Budiž důkazem i objektivně největší zastoupení příznivců Gunners mezi pravidelnými hosty podcastu Angličan, ale i mezi jeho věrnými posluchači.

Vlastnoruční podpis na tom má nepochybně i díky úspěšnému působení na severolondýnské adrese právě „malý Mozart“. Ačkoliv Rosického při vysněné anglické štaci trápily četné zdravotní trable, svým herním stylem bavil svět. Legendární nekompromisní trefa do levé šibenice v bitvě o severní Londýn s Tottenhamem se ještě dnes jistě vybaví fotbalovým labužníkům po celém světě. Arsenal tou dobou zdobily oku lahodící akce ve stylu tiki-taka, kterým byl Rosický zodpovědným dirigentem. Vrchovatý pohár kreativních přihrávek servíroval dlouholetý reprezentační kapitán Tomáš Rosický příznivcům nejsledovanější soutěže světa ve 170 zápasech a celkově se podílel na zisku čtyř trofejí.

Současný sportovní ředitel Sparty na sebe na ostrovech upozornil poprvé již na přelomu milénia. Se sparťanským znakem na hrudi se ve skupině Ligy mistrů tehdy ještě na Highbury (stadion Arsenalu do roku 2006) náramným sólem protančil až k vápnu a zavěsil na konečných 4:2 pro domácí.

V červnu roku 2018 se vyprodaná Letná a celý fotbalový svět rozloučily s legendárním „Rosou“ při jeho vlastní exhibici. Na sparťanský trávník vyběhli i mnozí exspoluhráči Rosického právě z Arsenalu. Robin van Persie, Jens Lehmann, Cesc Fàbregas a mnohá další světová esa neváhala přiletět do Prahy a vzdát tak hold českému virtuosovi.

Dalším českým hráčem, jehož chlebodárcem byl Arsenal, je statisticky nejlepší brankář Premier League Petr Čech. Současný technický a výkonnostní poradce Chelsea přestoupil ke Kanonýrům v roce 2015 po jedenácti sezonách právě v dresu „The Blues“. Čechův příchod na sever Londýna byl ve vzduchu ale už mnohem dříve.

V roce 2002 zaujal Wengera tehdy devatenáctiletý brankář svými výkony v dresu Sparty a mládežnické reprezentace. Francouzský manažer chtěl Čecha získat do svého týmu, ale proti byly podmínky k získání pracovního povolení, jelikož Česko v té době ještě nebylo členem Evropské unie. Skauti Arsenalu navíc vyhodnotili, že rodák z Plzně nemá dostatečné kvality na Premier League a z přestupu sešlo.

O třináct let později už ale všechno klaplo a v té době již velezkušený gólman se přece jen stal jedničkou Kanonýrů. Hned ve svém prvním soutěžním zápase vyhrál „Big Pete“ s týmem Community Shield a s nezvyklým číslem 33 na zádech dovedl Arsenal k nejlepšímu umístění v anglické lize za posledních jedenáct sezon. Ke druhému místu za fantastickým Leicesterem přidal také Zlatou rukavici za nejvíce nul v sezoně.

V dobrých výkonech pokračoval Petr Čech i v následujících dvou ročnících, kdy spolu se svými spoluhráči přidal do klubového kabinetu trofejí pohár za vítězství v FA Cupu a ještě jeden talíř Community Shield. Do ročníku 2018/19 vstupoval pod novým trenérem Emerym jako kapitán a první volba mezi tři tyče, ale po podzimním zranění jej z brány vytlačila nová posila a současná jednička Gunners Bernd Leno.

Čech, který ovládá sedm světových jazyků, se tak po čtyřech sezonách v dresu Gunners rozhodl ukončit bohatou fotbalovou kariéru. Za Arsenal odehrál 139 zápasů, přeskočil Davida Jamese v tabulce čistých kont a získal tři poháry. Čtvrtý mohl přidat v posledním zápase ve finále Evropské ligy proti „své“ Chelsea, ale prohře 1:4 zabránit nedokázal.

Thierry Henry, Dennis Bergkamp a Michal Papadopulos – i takové bylo ofenzivní složení Kanonýrů v památné sezoně 2003/04, kdy tým „The Invincibles“ bez jediné porážky získal prozatím poslední ligový titul. Že vám to třetí jméno nějak nesedí? Ale ano, je to pravda. Tehdy osmnáctiletý talent z Ostravy měl do Arsenalu přestoupit za 100 milionů korun a podepsat víceletou smlouvu, ale vinou zranění zamířil do Londýna pouze jako hostující hráč.

Po rekonvalescenci nastupoval za rezervní tým, ale s prvním mužstvem celou sezonu trénoval. Několikrát usedl i na lavičku náhradníků a dokonce si připsal jeden soutěžní start. V zápase ligového poháru proti Wolverhamptonu nastoupil na sedm minut před zaplněnými tribunami stadionu Highbury a fanoušci Arsenalu si jej dodnes pamatují. Do statistik zápasu se sice nijak výrazně nezapsal, ale na ikonické fotce slaví první gól Cesca Fàbregase, který se tak stal nejmladším střelcem v historii klubu.

Papadopulos sice nemá doma vystavenou zlatou medaili ani jej nenajdete v žádných oficiálních seznamech vítězů Premier League, ale prostě a jednoduše byl u toho. Po sezoně na ostrovech se vrátil zpátky do Baníku Ostrava, odkud později zamířil do Německa.

Co mají společného Adam Hložek a Martin Graiciar? Oba si v žákovském věku přičichli k atmosféře věhlasné akademie Arsenalu. Současný nejdražší klenot sparťanské vitríny Hložek se v květnu 2015 v rámci klubové spolupráce Sparty a Arsenalu vydal do severního Londýna na pětidenní stáž.

Aktuálně kmenový hráč italské Fiorentiny Graiciar se v líhni talentů Gunners poohřál o něco déle. Ačkoliv mu bylo pouhých 14 let, během své několikatýdenní stáže si zatrénoval i s rezervou Kanonýrů. Za dorost navlékl dres Gunners k utkání proti Norwichi, kdy se blýskl hattrickem. Během stáže ho bedlivě sledoval i legendární manažer Arsène Wenger, jenž projevil zájem o českého rychlíka. Jenže regule FIFA mezinárodnímu přestupu tak mladého hráče bránily (pod hráčových 16 let nebyl přestup uskutečnitelný). Arsenal Graiciara údajně sledoval i nadále, ale když český útočník dovršil kýžený věk, trápily ho vleklé zdravotní problémy a tak se přestup nekonal.

Kdo ví, v jakém věku by oba borci debutovali za londýnský velkoklub, jenž aktuálně na strategii „mládí vpřed“ hojně sází.

Mohlo by se zdát, že na fotbalové lince Česko –⁠ Arsenal funguje pouze jednosměrný provoz přes kanál La Manche na západ, to ale není zcela pravdivé. Před dvěma lety totiž ulovila pražská Sparta na ostrovech pozoruhodnou posilu do svého realizačního týmu. Ben Ashworth, který se v Arsenalu šest let staral o kondici Wengerových svěřenců, nastoupil na Letnou jako vedoucí fyzické přípravy hráčů.

Angličan Ashworth se společně se svým týmem stará o zdraví sparťanů už třetí sezonu. s jeho nástupem do funkce došlo k přetvoření pravidel pro návrat hráčů zotavujících se po zranění. Ashworth má na starosti také rozsáhlou analýzu klíčových dat získaných během tréninků či zápasů.