Článek
Nikdo ze současníků nebude vědět, co přesně obsahuje. „Předané doklady se jednou stanou zajímavým svědectvím naší doby. Stejně tak, jako si my dnes užasle prohlížíme dokumenty z doby před 100 lety, budou naši potomci ve stejném údivu pročítat naše zápisky a prohlížet fotografie,“ uvedl ředitel muzea Libor Aksler.
Muzeum zachová při přebírání soukromí dárců. Pracovníci budou mít pracovní stůl zakrytý částečně neprůhledným sklem, aby jen viděli, zda přebírají listiny nebo fotoalbum. Konkrétní záznamy a fotografie neuvidí. „Tím dojde pouze ke kontrole celkového množství a materiálové nezávadnosti obsahu,“ řekl Aksler.
Na vytvoření dokumentů mají zájemci čas do neděle 21. listopadu, kdy muzeum bude od 9:00 do 21:00 od dárců předměty vybírat. Psané či tištěné dokumenty by měly popisovat každodennost rodiny, co dělají její členové za práci, jak vypadá jejich byt. Co prožívají za radosti, jaké mají starosti. Co je baví ve volném čase, co považují v životě za důležité.
Součástí balíčku by měly být fotografie, ideálně ve fotoalbu nebo vytištěné na kvalitním fotopapíře. Zachycovat mají dům, byt, aktivity rodiny, jejich práci i běžné činnosti, vaření, nákupy, stolování, výlety, oslavy nebo smuteční rozloučení. Fotky musejí být popsané, co je na nich zachyceno, kdo na nich je. Ze snímků lze udělat fotoknihu. USB či CD po 100 letech pravděpodobně už nepůjdou přečíst. Asi nejtrvalejší psaný záznam na papír umožňuje psací stroj.
Všechny darované věci se musejí vejít do obálky A4 a nesmí přesáhnout tloušťku dva centimetry. Schránku následně zaměstnanci muzea zamknou a zapečetí. Mechanismus zámků poškodí, aby šly pouze odříznout. Schránka zůstane v depozitáři sbírkových předmětů 100 let, než bude znovu otevřena.
