Článek
Havel nebyl slaboch, ale symbol silné, rovné páteře, uvedli signatáři, mezi nimiž je někdejší premiér a předseda Senátu Petr Pithart, bývalý velvyslanec Petr Janyška, výtvarník Joska Skalník nebo spoluzakladatelé Veřejnosti proti násilí Fedor Gál a Ladislav Snopko.
Film Havel přináší příběh Václava Havla z jeho disidentských dob, odehrává se v letech 1968 až 1989. Snímek se soustřeďuje na jeho osobní život, kterému ve filmu dominuje nejen boj za pravdu, pronásledování a věznění, ale také milostné vztahy, vlastní pochyby a humor.
„Náš film je o člověku, který se rozhodl bojovat proti bezpráví, šel pro své přesvědčení do vězení a málem tam za svoji pravdu umřel. O člověku, který si svoje jedno zaváhání vyčítal natolik, že už dál naslouchal pouze hlasu svého svědomí, a to z něj udělalo světovou ikonu. Se všemi lidskými nedokonalostmi a občas absurdními rozpory, které si, myslím, sám uvědomoval, jak o tom svědčí jeho tvorba. To je pro mě Havel, o tom je náš film a mnoho českých a světových osobností ten film taky takhle vnímá,“ sdělil dnes režisér Slávek Horák.
„My, kteří jsme Václava Havla znali, byli jeho přáteli nebo pracovali v jeho blízkosti, jsme šokováni, jaký obraz o prvním polistopadovém prezidentovi a dlouholetém hybateli bývalé opozice ten film předkládá,“ uvedli signatáři dopisu. „Jako přešlapujícího slabocha, který se neuměl nikdy rozhodnout, kterého musel vždy někdo údajně postrčit, jako okrajovou, historicky náhodnou a váhavou figurku,“ uvedli.
Film podle nich vytváří jakousi zkarikovanou, nepravdivou podobu Václava Havla i celého tehdejšího disidentského prostředí, a přispívá tak k demontáži významného symbolu moderní české identity. „Symbolu rovné, neohnuté páteře ve věcech veřejné a politické angažovanosti, který Václav Havel ztělesňuje v novodobých českých dějinách a který je pro české skupinové povědomí tak potřebný. Havel jej navíc ztělesňuje nejen doma, ale stále i ve světě,“ uvádí se v dopise.
Jeho signatáři připomínají, že Havel byl při vší své váhavosti a slušnosti silák, který měnil dějiny, měl výrazný organizační talent a velké charisma, stál v epicentru většiny aktivit bývalé opozice a dovedl propojovat nejrůznější lidi a skupiny. „Byl mistr slova, jako málokdo dovedl popsat marasmus 70. a 80. let i formulovat požadavky opozice a zároveň měl odvahu zaplatit za to roky opakovaného věznění a policejního pronásledování,“ dodávají. Film podle nich dělá z Havla karikaturu, a demontuje tak jeden z pozitivních prvků, na něž se odvolává moderní národní identita.
Známý a uznávaný filmový kritik Kamil Fila na svém webu Ještě větší kritik, než jsme doufali věnoval snímku obsáhlou recenzi uvozenou titulkem Havel se žlázami a bez mozku. Hned v úvodu Fila píše: „Letošní rok bude ochuzený o mnoho premiér a zdá se, že hlavními českými filmy budou kromě Modeláře od Petra Zelenky, jenž už měl premiéru, už jenom Šarlatán Agnieszky Hollandové, Krajina ve stínu od Bohdana Slámy a Havel režiséra Slávka Horáka. Ten má zároveň největší předpoklady být vyslán na Oscary, protože vypráví o slavné historické osobnosti, která je známá i v zahraničí. Byla by to ale celonárodní ostuda, protože tento pečlivě připravovaný produkt nenaplňuje očekávání a na dlouhá léta zhatí možnost natočit o Václavu Havlovi cokoli dalšího. Co stojí za celkovým nezdarem díla, jež má být výrazem vděku generace dnešních čtyřicátníků a které ani nechtělo vzbudit kontroverze?“
