Poslanec ANO o problémech Arenbergera: Nutkání si přilepšit je obrovské

Seznam Zprávy a Televize Seznam v minulých dnech přinesly informace o nesrovnalostech v majetkových přiznáních ministra zdravotnictví Petra Arenbergera. Co na to poslanci?

Hostem Ptám se já byl poslanec ANO a člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Julius Špičák.

Petr Arenberger inkasoval podle zdrojů TV Seznam miliony korun za klinické studie nových léků, které nevykázal ve svých majetkových přiznáních. Studie prováděl na živnostenský list jako kosmetické služby, což podle zákona nemůže, a mimoto oznámil mnohonásobně větší majetek a vyšší příjmy, než udával v předchozích letech. Potvrdily se tak informace Televize Seznam a Seznam Zpráv.

Majetkové přiznání profesora Petra Arenbergera za rok 2019 má tři strany. Jako ředitel vinohradské nemocnice tehdy nahlásil vlastnictví pěti nemovitostí a neuvedl žádný vedlejší příjem. Nové oznámení o majetku a příjmech, které Arenberger podal po nástupu do funkce ministra zdravotnictví a které udává stav ke konci loňského roku, už čítá 16 stran, vyjmenovává 65 nemovitostí a přiznává také vedlejší příjem téměř 30 milionů korun.

Premiér Babiš ve středu řekl, že se ministr musí k situaci postavit čelem a vše do detailu vysvětlit. Poslanec ANO Julius Špičák by ale čekal razantnější řešení – na místě Arenbergera by prý na funkci ministra rezignoval.

„Já nemám tak pevné nervy, takový tlak bych nechtěl snášet. Navíc každý tlak člověka kompromituje v tom, aby tu funkci vykonával s plným soustředěním,“ řekl v rozhovoru.

To, že se ale určité služby z nemocnic externalizují, je podle Špičáka běžná věc, dodal k Arenbergerovým klinickým studiím. „Do určité míry to provádí všechny státní instituce. Určité služby si pronajímají, nebo kupují, nebo je externalizují. Zbavují se třeba lékáren, externalizují dialýzu, pan profesor tohle provedl s výzkumem. Mělo by to mít nějaký řád, ale neprovedl nic tak zvláštního. Toto se prostě děje,“ dodal poslanec.

Podle něj by ale ministři zdravotnictví měli takové jednání více hlídat, dosud se to podle Špičáka tolik nedělo: „Pokušení lidí ve funkcích si nějakým způsobem přilepšit, je lidsky obrovské. Je důležité, aby to ten systém nějakým způsobem korigoval.“

A jak hodnotí řízení pandemie vládou? „Ta čísla jsou velmi špatná. Já se nad tím zamýšlím a ve dvaceti nejvíc postižených zemích je patnáct nejbohatších, civilizace špatně zvládají krize. Zdravotní stav české populace navíc není ideální. Kombinace obezity, kouření a alkoholismu je na jedné z nejvyšších úrovní na světě. To jsou zásadní rizikové faktory,“ vysvětloval Špičák důvody, proč si podle něj Česko v posledních měsících vedlo tak špatně.

Poslechněte si rozhovor v úvodním audiu, ve své oblíbené podcastové aplikaci, nebo si ho pusťte ve videu: