Článek
České školy opustily běžný chod letos na jaře - výuka se většinou přesunula do kyberprostoru, roli učitelů doplnili rodiče. Hromadné nákazy a rozšíření koronaviru mezi žáky tak české školy nezažily - o to větší neznámou však může být jejich plné otevření v září.
Zprávy ze sousedního Saska dávají naději na klidný průběh. K plošnému otevření mateřských a základních škol se tam odhodlali už v květnu. Výsledky nedávné studie lipské univerzitní kliniky, která zkoumala vzorky několika tisíc dětí z 18 škol v pěti městech Saska, přitom podle serveru Der Spiegel ukázaly, že byl výskyt infekce ve zkoumaných saských školách zcela zanedbatelný.
S odlišnou zprávou ohledně možností šíření koronaviru v dětských kolektivech naopak nově přišlo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).
Podle něj se virus mezi dětmi a mladými lidmi v prostředí škol a letních táborů šíří mnohem snadněji a rychleji, než se předpokládalo - i bezpříznakoví jedinci přitom při přenosu mohou hrát významnou roli. Závěry tak jdou proti dosavadním studiím, podle kterých děti jen zřídka šíří koronavirus mezi sebou nebo na ostatní.
CDC se přitom opírá zejména o dění v americkém státě Georgia a v Izraeli.
Akce superpřenašečů
K rozsáhlé nákaze došlo na letním táboře YMCA v Georgii letos v květnu. Britský deník The Guardian, který na zprávu upozornil, o táboře mluví jako o události „superpřenašečů“. Na několikadenní akci přijelo 600 mladých lidí ve věku mezi šesti a 19 lety. Nákaza se objevila pár dní po ukončení tábora a potvrdila se nejméně u 260 lidí.
Zaměstnanci podle oficiálních záznamů dodržovali předepsaná protiepidemická opatření včetně nošení roušek, táborníci je ale mít nemuseli. Ve větších skupinách se věnovali všem letním aktivitám a spali ve společných chatkách.
Větší náchylnost k infekci se přitom kromě těch, kteří na táboře strávili více času, ukázala u mladších dětí. „Zjištění demonstrují, že se SARS-CoV-2 efektivně šíří i v prostředí mezi mladými lidmi a následně se dostává mezi všechny věkové skupiny,“ míní odborníci.
„Bezpříznaková infekce byla běžná a přispěla k nepozorovanému šíření. Zjištění tak podpírají dosavadní důkazy o tom, že jsou děti z různých věkových skupin k SARS-CoV-2 vnímavé, a na rozdíl od dřívějších zpráv dokládají, že hrají při rozšíření nákazy důležitou roli,“ dodávají.
Podle harvardského epidemiologa Williama Hanage přispělo uzavření škol na začátku pandemie k tomu, že zatím není šíření infekce mezi dětskými kolektivy dostatečně prozkoumáno.
Studie sice zatím mluvily o tom, že jsou děti jen zřídka infikovány a nemoc jen málokdy šíří, podle Hanage jsou ale takové závěry zkreslené. U dětí se podle něj na nákazu jen tak často nepřijde právě kvůli nezřetelným nebo chybějícím symptomům.
„Dospělý je obvykle identifikován jako původce, okolo kterého probíhá šetření. Když se okolo něj rozhlédnete a otestujete děti, narazíte na jedno infikované a předpokládáte, že to byl právě onen dospělý, kdo na něj virus rozšířil,“ dodává s tím, že otevírání škol může případné komunitní šíření covidu zhoršit.
V Georgii nyní část pedagogů proti znovuotevírání škol protestuje a prosazuje distanční výuku. Deník The Guardian dodává, že události ve státě připomínají zkušenost Izraele, kde znovuotevření škol přispělo k opětovnému nárůstu počtu případů, který několikrát přeskočil takzvanou první vlnu.
Děti se do škol vrátily v květnu. Už na konci května se ale koronavirus začal šířit ve školních třídách a úřady ještě před letními prázdninami uzavřely asi 100 vzdělávacích ústavů a poslaly tisíce žáků a učitelů do karantény.
Česká strategie
Zkušenosti ze zahraničí nyní sleduje i Česko. Školy se mají otevřít už za necelý měsíc. S konkrétní strategií pro jejich fungování ale Ministerstvo školství ještě nepřišlo. Nastavit ji chce před začátkem školního roku v manuálech, které mají být hotové do 17. srpna.
Zatím tak učitelé, žáci i veřejnost mohou usuzovat jen z několika oznámení a náčrtů. Šéf resortu Robert Plaga (ANO) už avizoval, že školní rok začne pro všechny jako obvykle, tedy 1. září. Chystají se ale přísnější hygienická pravidla - podle Plagy by se mělo například dbát na zvýšenou dezinfekci rukou nebo častější větrání.
Například nošení roušek ale bude záležet pouze na rozhodnutí jednotlivých krajských hygieniků. Ti mají také rozhodnout o uzavření školy, pokud se v ní vyskytne nákaza. Hygienická opatření či upravený režim jídelen ale budou směřovat k tomu, aby nebylo nutné zavírat celé školy, ale spíše jen jednotlivé třídy.
„Mám takovou představu, že bychom mohli postupovat obdobně jako u jiných infekčních nemocí. To znamená, že pokud se v konkrétní třídě potvrdí výskyt, tak samozřejmě to dítě, které bude pozitivní, půjde do izolace a jeho soused zamíří do karantény. Ostatní děti se vyšetří a nastaví se karanténní opatření pro třídu,“ přiblížila tento týden pražská hygienička Zdeňka Jágrová.
Zároveň dodala, že na případné dojíždění žáků do školy mezi okresy nebude mít vliv ani semafor, který informuje o epidemiologické situaci v regionu.
