Přes 10 tisíc lidí bez práce. Co hrozí, když vláda vezme obcím peníze?

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Premiér Andrej Babiš označil lidovecký tah proti kabinetu za kampaň. Výzvu Seznam Zpráv přijal předseda Marian Jurečka.

Vedete kampaň proti vládě?

Ne, my vedeme kampaň za obce a města a kraje, kterým vláda v rámci kompenzačního bonusu bere další a další finanční prostředky, které budou v letošním roce dramaticky chybět, a projeví se také i v dopadech na zaměstnanost u malých živnostníků a lokálních firem, jež malé zakázky pro města, obce a kraje dělají.

Kolik obcí a měst zastupujete? Protože Andrej Babiš k tomu řekl: „Tady jede kampaň STAN, který se tváří, že zastupuje všechny starosty, a KDU-ČSL a samozřejmě Senát. Je to krajská kampaň.“

My jako KDU-ČSL máme v České republice nejvíc zastupitelů a nejvíc starostů. Ale my v tom snažení hájíme všechny obce, města, kraje a především jejich obyvatele, protože na ně to opatření dopadne. A já odmítám slova Andreje Babiše o tom, že to je nějaká účelová politická kampaň. On má někdy tendenci podle sebe soudit ty druhé. Ale prostě není možné přistoupit na to, že tady pan premiér v jedné větě říká, že sice ty tradiční prostředky teď jako bere, že peněz mají obce dost, ale pak dodává: Ale my jim je vrátíme v řádu měsíců, vytvoříme mohutné, masivní - on používá slovo masivní - dotační tituly a obce zpátky podpoříme. Ale soudný člověk ví, že to je složité řešení a navíc dotační titul není nárokový, je tam kofinancování a bere svobodu rozhodování těm starostům.

Máte spočítáno, kolik obcí, kolik krajů, měst za vámi stojí?

Podpořily to organizace, které sdružují drtivou většinu měst, obcí i krajů v České republice. To znamená Sdružení místních samospráv, Svaz měst a obcí a mám i mnoho reakcí od obcí a měst, kde jsou ve vedení například třeba i právě politici za hnutí ANO, že s tímto krokem nesouhlasí. Bohužel někteří z nich sedí i ve Sněmovně jako poslanci a mezi čtyřma očima říkají: Ano, nám to vadí. Ale potom, když mají v hlasování vyjádřit jasně ten svůj názor, tak tam už hlasují podle toho, jak jim je přikázáno ze strany vedení hnutí ANO.

Konkrétního člověka z hnutí ANO, který s tím nesouhlasí a je ve vedení měst, teď jmenovat nemůžete?

Nebylo by to ode mě úplně kolegiální a férové, protože ti lidé to jsou schopni říct mezi čtyřma očima, ale jsou i veřejně dohledatelná usnesení měst, kde ve vedení jsou politici za hnutí ANO, kde jednoznačně tamní zastupitelstva řekla, že s tímto krokem nesouhlasí.

Už jsme to zmiňovali, Andrej Babiš řekl, že sice teď peníze obcím a krajům, městům vezme, na druhou stranu jim to ale vynahradí mohutnými bonusy, chce to kompenzovat formou dotací, proč vám tohle nestačí?

Je to blbost, je to prostě nelogické rozhodnutí. Ty peníze tady doteď města a obce měly, rozhodovaly o nich samy, měly plány, jak je v letošním roce využijí, měly spoustu investičních projektů rozjednaných. Teď jim to vláda vezme a i při vší úctě, kdyby pan premiér chtěl dostát těch svých slov, jako že jim nevěřím, tak by trvalo několik měsíců, než se rozběhnou nějaké dotační tituly. Já jsem sám jako ministr zažíval situace, jak je složité, když uděláte nějaký dotační titul, který třeba bude mít poptávku v řádu stovek nebo tisíců žádostí, a když na to nemáte standardně zařízený aparát, tak to administrujete měsíce. Takže to, že by obce ty peníze v letošním roce ještě viděly, je minimální šance v tom scénáři, který říká premiér. Ale především logicky vzato, proč něco někomu beru, abych za chvíli říkal, že mu to nějakou jinou formou dám a část peněz ještě, řekněme, přitom přerozdělení ztratím, to nedává logiku.

Andrej Babiš slibuje, že situaci menších obcí ale řešit bude, ohledně velkých měst se vyjádřil, že nevidí důvod, proč by měli dávat velkým městům takové nehorázné peníze, když jich mají dost. Měla by být podle něj solidární. Nemají být velká města solidární?

Já s tím naprosto nesouhlasím. Já jsem sice z malé obce, ale musím říct, že když se třeba podívám na nejbližší velké město a to je Olomouc, tak už dnes vedení města Olomouce škrtá projekty nejen z důvodu toho vládního opatření, ale protože obecně se městům propadají další daňové příjmy, na kterých jsou závislé jejich rozpočty. A třeba v případě města Olomouce dělá ten kompenzační bonus 92 milionů korun. Tím pádem pan premiér rozhoduje o tom, že se třeba nedostaví další část tramvajové trati. To není město, které by se utápělo v penězích, to město řeší, jestli přežije filharmonie, jestli přežije trojsouborové divadlo a spoustu dalších věcí, které se v tom městě prakticky naprosto zastaví. A i když bych mohl tady hájit jenom zájem své obce nebo obcí, které jsou podobné velikosti, tak i já jako občan jezdím do toho města, využívám tamní infrastrukturu, potřebuji, aby se město rozvíjelo, aby tam byly i investice. A znovu se ještě vracím k tomu, na co se zapomíná, a to je ten dopad na zaměstnanost u živnostníků malých a regionálních firem, které dělají ty zakázky, díky kterým mají ta pracovní místa. A tady je ohroženo více než 10 tisíc pracovních míst. A to jsou firmy, které neodvádějí peníze do zahraničí, ale ty peníze daní tady.

Na druhou stranu místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová, řekla, že to řeší už na koaliční úrovni a že žádnou obci nenechají padnout. To nevěříte ani ČSSD?

Ne, já tomu nevěřím. Ono jako použít výraz slovo padnout, ano, ty obce nebudou asi krachovat a nepůjdou do zadlužení a do insolvence a obstavení majetku, ale dojde k tomu, že se prakticky zastaví investiční činnost. Obce měly v plánu stavět byty, rozvíjet své domovy pro důchodce, opravovat školy, rozvíjet infrastrukturu pro další výstavbu rodinných domů a to se dneska u těch obcí, tak jak se bavím s těmi starosty, zastaví. A mně přijde, že ani sociálním demokratům vůbec nedochází dopad na tu praxi. A dávat tady nějaký virtuální slib s tím, že paní poslankyně, bývalá ministryně Valachová se o to zasadí, tak já tomu prostě nevěřím. A především nevěří tomu ani ti samotní starostové.

Máte spočítáno, o kolik by mohly obce a města přijít celkově ze svých rozpočtů, nejen kvůli bonusu, tzv. Pětadvacítce, ale i kvůli tzv. loss carryback, tedy zpětnému uplatnění ztráty?

Jsou to odhady kolem 20 miliard korun, ale jsou to jenom odhady. Tady je třeba připočíst také to, že už dnes se městům a obcím začínají snižovat výrazně příjmy kvůli celkovému sníženému výnosu daní. Takže ten dopad v letošní roce na města obce a kraje může být v řádu desítek miliard korun.

Nemůžou si to podnikatelé vyložit tak, že jste proti nim? Protože oni měli zastavený byznys, dopadalo to v některých odvětvích na ně opravdu v té první linii hodně a ten bonus jim mohl pomoci a teď se ta pomoc zpochybňuje?

Ne. My vůbec, to chci podtrhnout, nezpochybňujeme bonus a potřebu pomoc podnikatelům. My jsme jako KDU-ČSL navrhovali pomoc malým živnostníkům, malým s.r.o., my jsme připravovali pro to legislativní návrhy. Ale my jsme také v tom, o co teď bojujeme, jasně řekli, že ty peníze nemají jít částečně z rozpočtu měst, obcí a krajů, aby se na tom podílely. Jasně tam dáváme ten jednoduchý text, který říká: Bude to vyplaceno ze státního rozpočtu. A to paní ministryně odmítla. My jednoznačně říkáme: Těm, kteří potřebují pomoc, pomozme. Dlouhodobě bojujeme za to, aby ta pomoc byla rychlá a masivní. Ale neberme to na úkor těch, kteří díky tomu sníží svoji investiční aktivitu, která zase dopadne na živnostníky a na podnikatele, kteří už dneska mají problémy. Proto jsme já a naši poslanci zvedli ruku pro zvýšení státního dluhu na 300 miliard korun. Proto, abychom z těchto prostředků pokryli tyto nástroje pomoci.

Takže vidíte, že v tom rozpočtu teď je možné brát? Protože vy jste kritizoval, když Alena Schillerová řekla, že by státní schodek mohl být až 500 miliard korun.

Já jsem kritizoval to, že paní ministryně nám není schopná říct, i kdyby to bylo 500 miliard korun bylo, jako že se to může stát, jasný výčet, kolik z toho jde na přímou pomoc, když o ní mluví, jak je masivní, a zatím podnikatelé spíše říkají, že se k nim žádná významnější pomoc kromě Pětadvacítky a kurzarbeitu nedostala. Aby tedy řekla, kolik bude prostředků na tu pomoc, kolik z toho bude na investice, o kterých se teď často mluví. A že by ty peníze tam konkrétně na ty oblasti šly, já je tam nevidím.

Máte vy jako lidovci konkrétní řešení, co byste vládě poradili, jak pomoci? Protože na jednu stranu je snadné vládu kritizovat, na druhou stranu je složitější dávat ta řešení.

Já chápu, že ta situace je bezprecedentní, že s něčím takovým se tady žádná vláda od druhé světové války nepotýkala, proto já nejsem ten laciný kritik, který to kritizuje za každou cenu. Ale říkám: Neberme to teď městům a obcím v rámci kompenzačního bonusu, kdy se na to skládají ze svých očekávaných příjmů, vezměme to přímo ze státního rozpočtu z kapitoly vládní rozpočtová rezerva. Na to jsme vyčlenili ten deficit. A jsme připraveni debatovat o tom, jestli je potřeba ho navyšovat. Ale zároveň by ruku v ruce měla jít ještě jiná debata a to je, jak ten stát bude štíhlejší a efektivnější a tomu se ministerstva brání. Já vidím jenom ministry, kteří chodí a říkají: Tu budu potřebovat půl miliardy, tu miliardu navíc a podobně. Ale nikdo to nepodrobuje kritice, jestli to jsou výdaje, které dneska mohou pomoci řešit krizi a mají další multiplikační efekty.

Senát plánuje do konce června poslat Sněmovně návrh zákona, podle něhož by stát měl obcím a krajům dorovnat výpadek příjmu kvůli proplácení kompenzačního bonusu podnikatelům, není tedy namístě ještě počkat, jak to dopadne, a ne hned mluvit do médií o ústavní stížnosti?

My na tom, o čem mluvíte, pracujeme. My jako KDU-ČSL jsme aktivními hybateli v tom, co Senát připravuje a co by mělo najít cestu, jak ty peníze městům, obcím a krajům vrátit. A oznámení záměru o podání ústavní stížnosti je první krok a v tento okamžik samozřejmě bude trvat několik týdnů, než se případná ústavní stížnost napíše. A my to bereme i jako součást toho, že jasně říkáme, že jsme připraveni za města, obce, kraje a za jejich obyvatele bojovat. A vysíláme tímto krokem vzkaz vládě, ať opravdu zváží, jestli chce všechno tohle odmítat. Jestli chce odmítnout i ten návrh, který respektuje, že se kompenzační bonus vyplatil částečně i z očekávaných příjmů měst a obcí a krajů, ale zároveň říká: Dobře, to se stalo. Ale pojďme to teď městům, obcím a krajům vrátit. Nenechávejme to dojít do roviny, že budou možná nějaké přísliby dotačních titulů, které jsou nenárokové, kde je potřeba mít zase vlastní kofinancování a které jsou hlavně administrativně hrozně složité. Já znám spoustu především mladých starostů z malých obcí, pro které administrace dotačních titulů je limitující tak, že už do těch projektů nejdou.

Vy říkáte, že ta stížnost je jenom případná. Jaké si tedy dáváte šance, když ji skutečně podáte?

Bude to záležet na to vývoji. Tedy na tom, jestli vláda přistoupí případně na ten senátní návrh, jak peníze krajům a městům a obcím vrátit, nebo to všechno odmítne a bude dál mluvit jenom o příslibu dotačních titulů. Podle toho nakonec rozhodneme, jestli finálně ústavní stížnost bude podána.

Takže je to takový zdvižený prst, takové tytyty na vládu, pokud to nebude tak, jak my doporučujeme, podáme ústavní stížnost?

Je to naprosto jasný vzkaz.

A neberete to tak, že tady trochu chytáte vládu pod krkem?

Může to tak být chápáno, ale na druhou stranu je to adekvátní konkrétní situaci. Protože uvědomme si, že jestli tady někdo bude v mluvit v červenci, v srpnu, že bude něco městům, obcím a krajům možná vracet a nějak to řešit, jak o tom mluví paní Valachová, tak to už ale bude pozdě. Města, obce, kraje pokud mají dotáhnout své záměry a pokud firmy mají mít práci a pokud lidé mají mít pracovní místa, tak potřebují vědět, že teď ta obec, to město bude stavět ten záměr, který má rozpracovaný a na který má třeba stavební povolení. Musí vědět, že teď, dokud je teplo, dokud je stavební sezona, tak se prostě bude fungovat. A ne že teď to zmrazíme a možná potom v listopadu, v prosinci se to bude někde dohánět. To prostě nedává logiku. A navíc už se to potom ani reálně nestihne, když ve stavební sezoně ztratíme dva tři měsíce, to se nedá dohnat.

Bude ta ústavní stížnost ale skutečně rychlým řešením, protože zatím na ní pracujete, nemáte ji podanou, nějakou dobu bude trvat, než se jí bude zabývat Ústavní soud, ten ji bude nějakou dobu řešit, pak dá třeba nějaký verdikt, kde může být nějaká doba na nápravu. Nejste pak zase potom na tom roku, dvou?

My zkoušíme prostě úplně všechny nástroje, které jako opozice máme. My nemáme většinu, my o tom nemůžeme rozhodnout v hlasování. Takže my děláme maximum pro to, abychom dosáhli výsledku, který má pomoct především i tě malým firmám, živnostníkům, aby udrželi svoji existenci, aby udrželi práci pro lidi. A nemůže se na nás nikdo zlobit, že zkoušíme i tuto variantu.

Na základě čeho si věříte, že máte šanci na úspěch u Ústavního soudu se stížností na zásah státu do územních samospráv?

Na základě toho, že opravdu vzít finanční prostředky v takovém masivním rozsahu je velmi silný zásah do územních samospráv a toho, co říkají zákony v jiných oblastech o tom, co všechno má starosta a zastupitelstvo obce zabezpečovat pro své občany, pro jejich ochranu, pro rozvoj daného území. Oni mají mnoho povinností, které musí. Ale v okamžiku, kdy jim seberete peníze, což teď dělá vláda, tak jak to mají naplňovat? Jak to má teď dělat starosta, který má třeba v plánu dělat protipovodňovou ochranu nebo má naplánovaná opatření, která mají eliminovat dopady sucha, má naplánovanou retenční nádrž, má naplánované některé organizace pozemkových úprav? On to má udělat, protože má chránit buď zdraví a majetky svých občanů, jak mu říká zákon, anebo má zabezpečit třeba pro svoji obec zásobování pitnou vodou.

Bylo to pro starosty obcí a měst takové překvapení? Protože Alena Schillerová na svém Instagramu napsala, že každý, kdo ví, jak funguje bonus, tak musel vědět, že se na tom obce a města budou podílet.

Už v okamžiku, kdy kompenzační bonus šel poprvé při hlasování Poslaneckou sněmovnou, předseda našeho poslaneckého klubu Jan Bartošek přednesl pozměňující návrh, který říkal: Neberme to městům a obcím, ale vezměme to ze státního rozpočtu, z vládní rozpočtové rezervy. A tehdy jsme na to upozornili výrazně poprvé. A musím říct, že co bylo neférové, že v důvodové zprávě k tomu návrhu bylo jenom stručně uvedeno, že ano, zasáhne to veřejné rozpočty, ale vůbec si Ministerstvo financí nedalo tu práci, aby napsalo, o kolik a které veřejné rozpočty. Protože veřejnými rozpočty rozumíme třeba i rozpočty vysokých škol, výzkumných institucí, ale nikdo z ministerstva starostům tehdy férově neřekl a nenapsal to tam: Bude to 15 miliard, o které přijdete, teď v příštích týdnech a měsících.