Článek
Více než polovina starostů a představitelů měst, kde se zavedly takzvané bezdoplatkové zóny, na jejichž území se nově přistěhovaným obyvatelům nevyplácí jedna ze sociálních dávek, dále exaktněji nezkoumají dopady tohoto zásadního opatření.
Vyplývá to z detailní analýzy, kterou v několika posledních týdnech vypracovala redakce Seznam Zpráv mezi 50 městy a obcemi, které opatření obecní povahy zavedly.
Redakce získala odpovědi od představitelů 48 měst a obcí, z toho 33 oslovených připustilo, že si nezpracovali žádnou analýzu založenou na měřitelných datech. Naopak osm měst si takovou analýzu vytvořilo, nejčastěji ve spolupráci s úřadem práce nebo policií. Dva starostové plánují analýzu zpracovat s poukazem, že u nich opatření platí jen chvílí. Část se k otázce nevyjádřila.
Ústí nad Labem, které zavedlo takzvanou bezdoplatkovou zónu na celém svém území, pak podle náměstka primátora Tomáše Vlacha dopady vyhodnocuje pravidelně.
Nevíme co měřit
Starostové často v rozhovorech připouštěli, že vlastně příliš netuší, přes která data by měli dopady opatření hodnotit.
„Těžko se vyjadřuje, kolika lidem to zabránilo pobírat dávky,“ uvedl například Petr Kouba, náměstek primátora v Přerově. Ten naráží na to, že opatření primárně odrazuje nově příchozí nájemníky, kteří nezískají dávku od státu. Nelze se proto v datech dopátrat k tomu, kolik lidí opatření odradilo od přestěhování do bezdoplatkové zóny v Přerově.
Podobně reaguje i starosta Rotavy. „Stěhování lidí se špatně vyhodnocuje,“ říká Michal Červenka.
Dalším častým argumentem představitelů měst, kde platí bezdoplatková zóna, pak je, že nemají tolik obyvatel. A proto dokážou osobně dohlížet na to, jak se situace vyvíjí.
„Nejsme velké město, máme tři a půl tisíce obyvatel, problém se tady neztratí a dobře ho vnímáme bez analýzy,“ tvrdí Pavel Chabiniok, místostarosta z Českých Velenic.
Podobně mluví i například starosta Rýmařova Luděk Šimko: „Rýmařov je malý, dozvíme se, jak to funguje. Lidé sem přijdou, ale po chvíli se stěhují.“
Podle odbornice na sociální problematiku Aleny Zieglerové z Institutu pro sociální inkluzi přitom nejde o téma, které by se mělo brát na lehkou váhu.
„Doplatek na bydlení je dávkou chudinskou. Je to úplně poslední instance. Bereme poslední sociální pomoc a vypíchneme, ve kterých městech ji dostane a ve kterých ne, ve kterých ulicích ano a ve kterých ne,“ popisuje Zieglerová a dodává, že bezdoplatkové zóny vytvářejí nerovný přístup k sociální pomoci.
Podle Zieglerové přitom města mohou sledovat, jestli dochází ke snižování sociálně negativních jevů, které vedly k vyhlášení opatření obecné povahy. V řadě případů podle odbornice ale města tyto problémy neidentifikovala konkrétně a proto teď mohou mít problém analyzovat jejich dopady.
