Skotsko vyhlíží nezávislost. Termín druhého referenda může znát už na jaře

Sturgeonová, šéfka Skotské národní strany (SNP), se v úterý zavázala, že v příštím roce představí konkrétní plány na další referendum o odtržení země od zbytku Velké Británie. Termín by měl být znám nejpozději do začátku května – před místními parlamentními volbami.

„Před koncem tohoto volebního období zveřejníme návrh zákona, který stanoví podmínky a harmonogram referenda o nezávislosti. A také otázku, kterou lidé v tomto referendu dostanou,“ řekla v úterý navečer premiérka v Edinburghu.

Jasné je i to, že její vládní strana plánuje z referenda o nezávislosti udělat hlavní bod svého volebního programu. A možná i voleb jako takových. Nelíbí se to podle britské veřejnoprávní BBC opozičním stranám. Zkritizovaly premiérčino přílišné lpění na referendu o nezávislosti, kterým odsunula jiné závazky.

Pro skotské osamostatnění ale nemluví zejména hospodářské výsledky. V minulém fiskálním roce země utratila o 15,1 miliardy liber (445 miliard korun) více, než kolik vybrala na daních. A o pár miliard narostl i schodek skotského rozpočtu.

O skotské nezávislosti se na severu Velké Británie hlasovalo už v roce 2014 – pro se vyslovilo 44,7 procenta hlasujících, proti 55,3 procenta voličů. Referendum tehdy vypsal někdejší předseda vlády a stranický kolega Sturgeonové Alex Salmond.

Pár měsíců po neúspěšné snaze o odtržení od Spojeného království premiérka Sturgeonová slíbila vypsání dalšího referenda pouze v případě, že průzkumy veřejného mínění budou vykazovat minimálně šedesátiprocentní podporu nezávislosti. A to aspoň jeden rok.

S tím v roce 2015 souhlasili i odborníci. „Myslím, že jednou z věcí, na kterou se při loňském referendu zapomnělo, je to, že nikdy předtím tu nebylo období, kdy by průzkumy veřejného mínění dlouhodobě ukazovaly většinu, která by byla pro odtržení,“ řekl podle listu The Herald politolog John Curtice, tehdy šéf Britské rady pro průzkumy veřejného mínění.

Na šedesáti procentních bodech se tábor pro nezávislost podle průzkumů nepohybuje, plán na příští referendum i přesto nabírá konkrétních obrysů. Původně chtěla SNP zvládnout hlasování už v tomto volebním období, nezdá se nicméně, že by se v parlamentních volbách v příštím roce nedočkala vítězství.

Podle srpnového průzkumu je pro odtržení od Británie asi 53 procent z těch dotázaných, kteří uvedli jasně „pro“ nebo „proti“. A křivka v posledním roce stoupá – podle analýzy YouGov jsou pro nezávislost i někteří z těch, kteří se před šesti lety vyjádřili proti, při hlasování o brexitu v roce 2016 ale chtěli v Evropské unii setrvat.

Více než šedesát procent Skotů hlasovalo v brexitovém referendu pro setrvání v EU. A právě britský rozvod s evropským blokem je jednou z proměnných, které současnou rostoucí podporu výrazně ovlivnily. Zástupci unijních institucí i někteří evropští lídři nicméně už v minulosti poukázali na to, že kdyby se Skotsko osamostatnilo, členství v EU by automaticky nemělo.

Svůj podíl na stoupající křivce má i koronavirová pandemie. Skotsko bylo co do koronavirových opatření mnohem přísnější než třeba Anglie. A podle průzkumu organizace Panelbase ze začátku srpna Sturgeonové ve zvládnutí krize věří tři čtvrtiny dotázaných Skotů. Naopak výkon britského premiéra Borise Johnsona oznámkovalo jako „dobrý“ nebo „velmi dobrý“ jen jednadvacet procent dotázaných.

Johnson se už v polovině ledna, tedy zhruba čtrnáct dní před faktickým odchodem Británie z EU, vyjádřil proti vypsání druhého referenda o skotské nezávislosti. Odmítl tak žádost Sturgeonové o uspořádání hlasování v tomto roce s tím, že své Skotové řekli už před šesti lety. Premiérka naopak tvrdí, že se podmínky zásadně změnily, proto by mělo Skotsko hlasování zopakovat.

Šéf britské vlády také zdůraznil, že sama skotská první ministryně v roce 2014 tvrdila, že jde o „hlasování, které přichází jednou za generaci“. Takový výrok se tehdy podle BBC objevoval poměrně často, Alex Salmond dokonce mluvil o „jediné šanci za život“ – skotští nacionalisté tím nicméně chtěli zdůraznit důležitost referenda.

O britských vánočních volbách, tedy prosincovém hlasování o složení britského parlamentu, koneckonců Johnson také tvrdil, že jde o „klíčové volby, které se konají jednou za generaci“. Nikdo ovšem nečeká, že by Británie byla ušetřená parlamentních voleb po několik dalších desítek let.