Musí školy začínat už v 8:00? Skoro půlka českých dětí málo spí

Vyplývá to ze studie výzkumných pracovníků Univerzity Palackého v Olomouci, kterou dnes prezentovali v Praze. V průměru tyto děti spí ve všední dny asi osm hodin, o víkendech pak asi o hodinu a půl více. Doporučení pro děti ve věku od šesti do 12 let je devět až 12 hodin spánku denně a pro teenagery osm až deset hodin.

Výzkumníci vycházeli z doporučení na délku spánku dětí, kterou vypracovala americká národní agentura pro kontrolu a prevenci nemocí CDC (Centers for Disease Control and Prevention). Ta jsou podle hlavního řešitele studie Michala Kalmana celosvětově uznávaným standardem. Čtyři z deseti českých dětí ve věku 11 až 15 tato doporučení neplní. „Čas strávený spánkem klesá s věkem. Zatímco délka spánku jedenáctiletých se ve všední dny blíží v průměru devíti hodinám, patnáctiletí spí jen o něco více než sedm a půl hodiny,“ řekl Kalman. Mezi patnáctiletými doporučení ohledně délky spánku neplní polovina.

Lépe děti spí o víkendech, kdy málo spí asi 18 procent chlapců a 12 procent dívek. Asi pětina chlapců a více než čtvrtina dívek o víkendech naopak spí více, než je doporučeno. Část dětí také trpí takzvaným sociálním jet lagem, což je nepoměr mezi tím, kolik spánku tělo potřebuje a kolik ho vlivem sociálních potřeb a konvencí má. U téměř poloviny patnáctiletých je podle Kalmana tento rozdíl až dvě hodiny.

Délka spánku podle studie souvisí s tím, kolik času děti denně stráví sledováním filmů, hraním her či na sociálních sítích. Děti, které se těmto činnostem věnují více než dvě hodiny denně, mnohem častěji na spánková doporučení nedosáhnou.

„Zjednodušeně platí, že ti, kteří spí dostatečně, riskují mnohem méně, že budou čelit nadváze nebo obezitě,“ říká Aleš Gába, vedoucí výzkumného projektu 24hodinové analýzy pohybového chování z Univerzity Palackého. Rovněž poukazuje na další důležitý vliv, kterým je čas strávený před obrazovkou. Sledování filmů a videí, hraní her nebo čas strávený na sociálních sítích mají tendenci ukrajovat ze spánku. Právě z toho důvodu patří vysoký screen time ruku v ruce s nedostatečným spánkem k zásadním „obezitotvorným“ faktorům.

Nedostatek spánku má podle Kalmana negativní vliv na zdraví dětí. Školáci, kteří nesplňují spánková doporučení, častěji trpí psychickými i fyzickými obtížemi, bolí je hlava, jsou podráždění a mají nižší životní spokojenost. Děti, které málo spí, také často nesnídají, pijí více energetických nápojů a jedí častěji chipsy.

Odborníci poukazují také na takzvaný sociální jet lag – výrazný nesoulad mezi biologickým a sociálním časem. Něco jiného tělo potřebuje a něco jiného se s ním děje vlivem společenských potřeb a konvencí. V případě spánku jde například o (před)časné vstávání do školy. Projevuje se výrazně rozdílnými spánkovými vzorci ve všedních dnech a o víkendu. Délka spánku je o víkendech až o dvě hodiny delší.

Se sociálním jet lagem se potýká bezmála polovina deváťáků (45 %). Celkově v populaci 11–15letých jde o více než třetinu všech školáků (chlapci 36 % a dívky 46 %), kteří o víkendu spí alespoň o dvě hodiny déle než ve všední dny. Právě tyto rozdíly, s nimiž se musí organismus dětí vyrovnávat, mají negativní vliv na zdraví. Stojí mimo jiné za zvýšenou únavou nebo pociťovaným nedostatkem energie.

Autoři studie doporučují, aby děti, pokud splní doporučení na délku spánku, usínaly i vstávaly pokud možno každý den ve stejnou dobu. Asi hodinu před spaním by se také měly vyhnout modrému světlu z mobilů, tabletů či některého LED osvětlení, které potlačuje tvorbu melatoninu, hormonu důležitého pro spánek. Vhodné jsou také zklidňující činnosti, jako je četba knih, poslech klidné hudby, psaní deníku, povídání si s rodinou a podobně.

Pomohlo by zmírnit sociální jet lag, kdyby vyučování ve školách začínalo později? „My se domníváme, že ano. Ačkoliv to přímo není obsahem našich šetření, některé údaje na to poukazují. Spánek je z jedné strany limitován vstáváním do školy, ze druhé pak pozdním usínáním. Intervence jsou smysluplné na obou koncích,“ uzavírá Kalman.

Výzkumníci spojili data, která mají z pravidelně se opakujícího dotazníkového šetření v českých školách a z analýzy pohybového chování dětí. Do dotazníku se zapojilo asi 13 400 dětí ze 234 škol napříč Českou republikou, do analýzy pak 700 dětí, u kterých se nepřetržitě sedm dní měřily jejich aktivity. Sběr dat se uskutečnil v roce 2018. Výzkum je součástí mezinárodní studie HBSC (The Health Behavior in School-aged Children), která se zaměřuje na životní styl dětí. Z dat, která během výzkumu autoři nashromáždili, vytvořili také materiály pro učitele, výchovné poradce a rodiče. Organizují rovněž vzdělávací kurz pro pedagogy. Informace zveřejňují také na webu zdravagenerace.cz a na webu studie.