Článek
„Svět se posouvá správným směrem; konečně je připraven zpečetit uhlí jeho osud a přijmout environmentální a ekonomické výhody, které přinese budování budoucnosti poháněné čistou energií,“ okomentoval pro BBC dílčí úmluvu z klimatické konference britský ministr pro obchod a energetiku Kwasi Kwarteng.
Státy se zavázaly postupně ustoupit od používání uhlí a zcela zastavit budování dalších uhelných elektráren.
Bohaté státy chtějí ukončit používání uhelných elektráren už v příští dekádě, ty chudší pak ve 40. letech tohoto století. Mezi signatáři jsou třeba Polsko, Chile nebo Vietnam, jedni z největších spotřebitelů uhelné energie.
K úmluvě se připojily i desítky organizací včetně bank, jež se zavázaly neinvestovat do uhelného průmyslu.
Na seznamu signatářů však chybí několik důležitých hráčů – mimo jiné Spojené státy, Indie, Čína a Austrálie. Tedy ty, které do ovzduší vypouští největší množství emisí ze spalování uhlí.
Poslechněte si novou epizodu Checkpointu s českými delegátkami na COP26:
Pomalým krokem k životu bez uhlí
Právě spalování uhlí má největší podíl na světových emisích oxidu uhličitého. Ačkoliv země napříč planetou od jeho používání v posledních letech ustupují, stále na něm závisí výroba asi 37 procent elektřiny ve světě, tedy podle údajů z roku 2019.
Podle Juana Pabla Osornia, šéfa delegace organizace Greenpeace v Glasgow, je nejnovější závazek jen malým krokem k dosažení uhlíkové neutrality.
„Celkově toto prohlášení stále značně zaostává za ambicemi, jichž je pro ukončení fosilních paliv v této klíčové dekádě potřeba,“ uvedl Osornia s tím, že úmluva dává státům prostor si lhůtu pro skoncování s uhlím vytyčit jednotlivě. A to celkem volně. Závazek je totiž formulovaný tak, že bohatší ekonomiky mohou používání uhlí ukončit například ve 30. letech „nebo co nejdříve poté“.
Pro ty chudé platí totéž, jen o dekádu později, píší Financial Times.
Uhlí má největší podíl na světových emisích oxidu uhličitého.
„Důležitým bodem v tomto nedostatečném oznámení je to, že se uhlí bude moci normálně používat ještě roky. Někteří lidé si to pak možná porovnají s tím, co slyšeli od premiéra (Borise Johnsona) na zahájení COP26, a budou si říkat, proč je mezi slovy a činy takový rozdíl,“ vyjádřil své stanovisko pro britský list The Guardian Jamie Peters z ekologické sítě Friends of Earth.
Svět se nicméně pomalu k životu bez uhlí posouvá.
V roce 2015 podepsaly státy v Paříži historickou klimatickou dohodu, jež má za cíl udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 stupňů Celsia – ideálně nepřekročit hranici 1,5 stupně Celsia.
Podívejte se, jak vypadá těžba uhlí v Německu:
Od podepsání Pařížské dohody pak celosvětově padlo podle výzkumu think-tanku E3G více než 75 procent plánů na výstavbu nových uhelných elektráren.
A čtyřiačtyřicet zemí pak už ani další takové elektrárny stavět nehodlá.
„Pokud tu nebude uhlí, nepřežijeme“
Mezi signatáři dohody z Glasgow chybí jedni z největších spalovačů uhlí vůbec. Například Indie, která se na počátku COP26 poprvé zavázala k uhlíkové neutralitě. Chce jí však dosáhnout do roku 2070, tedy o 20 let později než třeba Evropská unie. A jak na konci října ukázaly uniklé dokumenty, jež se dostaly do rukou novinářů z BBC, Indie se zatím uhlí vzdát nechce.
Třetí největší znečišťovatel na světě je na uhlí závislý – zajišťuje mu více než 70 procent produkce energie. Upustit od uhlí bude tedy pro Indii složité.
„Navzdory podstatnému růstu indického sektoru obnovitelných energií setrvá uhlí v příštích několika desetiletích pilířem výroby energie kvůli udržitelnému ekonomickému růstu země,“ vysvětluje podle uniklých dokumentů vysoce postavený vědec z Indického centrálního ústavu pro těžbu a výzkum paliv.
Pro mnoho Indů navíc představuje uhelný průmysl jediné živobytí.
Agentura AP popsala příběhy lidí, kteří se živí prodejem uhlí a na této surovině jsou, zvlášť v době koronavirové pandemie, závislí.
„Chudým nezbylo nic než smutek. Mnohé ale zachránilo uhlí,“ uvedl Raju, který každý den převáží pytle uhlí na kole. Žije ve státě Džhárkhand, jednom z nejchudších v Indii. A který je zároveň – podle výsledků vládní studie z letošního roku – nejnáchylnější vůči dopadům klimatické krize vůbec.
V Indii žijí podle americké agentury necelé čtyři miliony lidí, jejichž živobytí je přímo či nepřímo závislé na uhlí. Setrvání u této suroviny je pro ně tedy otázkou uchování už tak nestabilní sociální jistoty. „Pokud tu bude uhlí, přežijeme. Pokud nebude, tak nepřežijeme,“ konstatovala pro AP dvaatřicetiletá žena.
Těžba uhlí v Dhanbádu, průmyslovém městě v indickém státě Džhárkhand.
S COP26 vstříc k oteplení pod 2 stupně Celsia
Indie si stanovila k dosažení uhlíkové neutrality zatím nejvzdálenější lhůtu ze všech angažovaných států. Do konce dekády nicméně plánuje získávat polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
I tento dílčí slib nahrává podle výzkumníků z Melbournské univerzity tomu, že se skrze závazky ohlášené na COP26 podaří udržet nárůst teploty pod dvěma stupni Celsia. A dodržet tak cíle Pařížské dohody z roku 2015.
Mezivládní panel pro změnu klimatu zveřejnil v srpnu skličující zprávu. Takto vypadají různé scénáře oteplení planety.
S dosud představenými klimatickými cíli, jež zazněly v Glasgow, by teplota narostla o 1,9 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, napsaly britské The Times.
Vědci takové možnosti dávají větší než padesátiprocentní šanci – zejména kvůli závazkům snížit světové emise metanu a zastavit odlesňování.
„Pokud budou naplněny a adekvátně podporovány všechny vnitrostátně stanovené příspěvky i dlouhodobé závazky, v rámci nejoptimističtějšího scénáře se (Země) v tomto století oteplí nanejvýš o 1,9 stupně Celsia. Stále je to velmi daleko od toho, abychom udrželi nárůst teploty kolem 1,5 stupně Celsia, ale je to výrazně lepší než predikce z minulých týdnů,“ vysvětlila studie.
