Skončil nejzvláštnější školní rok. Nebyl jen hrozný, dětem přinesl i radost

České děti dostaly vysvědčení. A mají za sebou asi nejzvláštnější školní rok, který kdy zažily. Většina z nich ho totiž absolvovala v pokojíčku místo ve školní lavici. Mohla za to pandemie onemocnění covid-19.

Školní rok 2020/2021 začal celkem normálně prvního září, prezenční výuka však trvala jen do poloviny října, kdy vláda kvůli zhoršující se epidemické situaci školy opět uzavřela. Některé ročníky se k výuce mohly vrátit o měsíc později, další vlna zavírání školství však přišla před vánočními prázdninami a děti se do škol postupně začaly vracet až v dubnu, středoškoláci však až ke konci května. Nejvíc si ve škole pobyli žáci 1. a 2. tříd základních škol, nejmíň středoškoláci a vysokoškoláci.

Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO), který dnes předával vysvědčení dětem na Praze 6, však české školství během pandemie obstálo. „Doufám, že tak hrozný rok, co se týká distanční výuky, nezažijeme,“ řekl novinářům. Od září počítá s řádnou prezenční výukou. Za důležité tak považuje očkování a odpovědné chování.

Za nutný návrat k prezenční výuce považují i lidé, kteří na jaře odpovídali v exkluzivním průzkumu Seznam Zpráv. Podle skoro 82 procent respondentů totiž zavření škol mělo největší negativní důsledky pro celou společnost. Téměř stejný počet lidí viděl velké negativní důsledky i pro všechny žáky a studenty.

Byť odborníci v uplynulém období upozorňovali hlavně na problémy a komplikace, které distanční výuka přinesla, pro některé děti a jejich rodiny měl zvláštní školní rok i určité kladné stránky.

„Nejenom děti, ale i my dospělí jsme se naučili víc pracovat s IT technologiemi. V některých rodinách se pak povedlo, že děti díky nastálé situaci získaly větší samostatnost v domácnosti,“ míní dětský psycholog Oldřich Jan Ďurech.

Dnešní rozdávání vysvědčení v Dolních Břežanech:

Děti podle něj také využívaly více volného času k tomu, aby se zdokonalovaly v tom, co je baví, nebo se učily něco nového. Mnohým z nich také distanční výuka pomohla v tom, že si našly vlastní způsob, jak se učit. „Vyhovovalo jim, že nebyla roztříštěná výuka mezi několik předmětů, kdy se přes den skáče od jednoho k druhému, ale mohly se zabrat do jednoho tématu a dohledávat si k němu informace,“ popisuje psycholog další příklad z praxe, který v uplynulých měsících zaznamenal.

Některým rodinám podle něj prospěl uplynulý rok i v tom, že se rodina více semknula a trávila společný volný čas. „Rodiče přestali dělat taxikáře a děti přestaly poletovat z jednoho kroužku na druhý. Byli víc spolu, víc plánovali volný čas,“ míní Ďurech.

Jedním dechem ale dodává, že mluví jen o funkčních rodinách, které pandemie výrazně nepostihla, a to jak zdravotně, tak finančně. „Takové to generalizování, že každá krize je příležitost, je klišé. Krize pomohla v rodinách, které fungují. Mezi nimi a těmi, kde nejsou podmínky, to spíš ještě víc rozevřel pomyslné nůžky.“

Že lidé vnímají rozevřené nůžky mezi dětmi z různě situovaných a fungujících rodin, si jsou vědomi i respondenti výše zmiňovaného průzkumu. Z něj vyplynulo, že vzdělanější rodiče více motivovali a nutili své děti do studia i za ztížených podmínek, zatímco ti s nižším vzděláním v tom neviděli přílišný smysl.

Lidé reagovali také na to, jak by se školy měly po letošním školním roce vypořádat s tím, že některé děti mohou být kvůli nedostatku motivace nebo technického vybavení ve výuce více či méně opožděné. Téměř 30 procent se v průzkumu vyslovilo pro to, aby všechny základní a střední školy opakovaly poslení ročník. Něco málo přes 22 procent oslovených respondentů pak uvedlo, že školy by v příštím školním roce měly zvýšit počet hodin tak, aby děti výuku dohnaly.