Článek
Výsledky nedělních zemských voleb dopadly v Bádensku-Württembersku (24 procent) a Porýní-Falci (28 procent) na západě země hůř, než vládnoucí Křesťanskodemokratická unie (CDU) čekala. Otřáslo to šancemi nového předsedy strany Armina Lascheta kandidovat na pozici kancléře. Stranu navíc před volbami poškodila i aféra s provizemi při nákupu respirátorů.
Celostátní podpora CDU se ve srovnání s předchozím týdnem propadla o čtyři procentní body na 29 procent. Takové výsledky měla CDU naposledy před začátkem pandemie. O tři procentní body naopak posílili Zelení (21 procent). Čísla ukázal průzkum společnosti Forsa pro televize RTL a ntv.
„Merkelovec“ Lachet je tak pod velkým tlakem a kandidaturu zdaleka nemá jistou. Vyzyvatelem západoněmeckého politika se totiž může stát bavorský premiér Markus Söder ze sesterské CSU. Kancléřka Angela Merkelová už dopředu avizovala, že po volbách ve své funkci skončí.
Pokud by si mohli Němci vybrat kancléře v přímé volbě, nejvíc hlasů by dostal právě Söder (36 procent). Jeho potenciální konkurent spolupředseda Zelených Robert Habeck by dosáhl na 20 procent a kandidát SPD Olaf Scholz 15 procent. Pokud by kandidoval Laschet, volilo by ho 21 procent lidí.
Předseda německé CDU Armin Laschet.
Po neděli se také přestalo brát za automatické, že bude koalice CDU/CDU po zářijových volbách do Bundestagu vládní stranou. I když by teď podle aktuálního průzkumu měla v Bundestagu většinu jen koalice CDU/CSU se Zelenými (397 z potřebných 365 křesel), v září by mohla existovat teoretická šance na „semaforovou koalici“ Zelených, sociálních demokratů (SPD) a liberální FDP. Tu už teď umožňují výsledky zemských voleb v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci.
Jen polovina lidí vidí CDU znovu ve vládě
To, že CDU po dlouhých letech zřejmě přišla o samozřejmou vstupenku do budovy kancléřství, naznačuje i další aktuální průzkum agentury Forsa pro RND. Na 54 procent respondentů se domnívá, že konec Merkelové bude znamenat i konec vlády CDU/CSU. Průzkumu se zúčastnilo 1004 lidí a proběhl 15. a 16. března, tedy už po nedělních zemských volbách.
O konci éry křesťanských demokratů jsou přesvědčení hlavně voliči levicové Die Linke (73 procent), Zelených (71 procent) a sociálních demokratů (69 procent). Právě SPD už má svého kandidáta na kancléře jasného, je jím už zmíněný Olaf Scholz, současný ministr financí v koaliční vládě Merkelové. Zelení ani CDU/CSU svého lídra zatím nepředstavili.
Podle ředitele agentury Forsa Manfreda Güllnera doufá SPD v to, že Scholz vyplní mezeru, která zůstane po odchodu kancléřky Merkelové v německé politice. „Sázejí na to, že ho lidé budou hodnotit jako toho, kdo je díky svým dlouholetým zkušenostem ve vládních úřadech nejlepším nástupcem Merkelové,“ cituje RND Güllnera. Voliči ale zatím takový názor nesdílejí - souhlasí s ním jen 20 procent lidí, u voličů SPD je to 54 procent.
Padající hvězda ministra Spahna?
Problémy teď ale nemá jen nedávno zvolený předseda CDU Armin Laschet. Hvězda padá i jeho stranickému spojenci. Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn se během pandemie dlouho držel na předních příčkách žebříčků popularity. Der Spiegel dokonce letos v lednu psal, že má Spahn ambici stát se spolkovým kancléřem. Ministr to popřel.
Jeho další politické plány teď hatí problémy s pomalým očkováním. Kritici ministrovi vyčítají, že nejedná odvážně, že je nedostatek vakcín, pomalá organizace a také že se zastavilo očkování vakcínou AstraZeneca. Přední německý virolog Christian Drosten viní Spahnův úřad ze zdlouhavých byrokratických procedur a varuje, že v zemi začíná třetí pandemická vlna.
Stanice ARD uvádí, že Spahn „budí dojem, že se skrývá za rozhodnutími ostatních“ nebo že je rád, že se viní spolkové země. Opozice vyčítá Spahnovi váhavost a zdlouhavost rozhodování. Podle zdravotnické expertky Zelených Marie Kleinové-Schmeinkové si sice loni na jaře vedl Spahn dobře, ale od loňského podzimu už žádný z pilířů boje proti pandemii nefunguje. Podobně mluví i stranická expertka FDP Christine Aschenbergová-Dugnusová.
Kritiků Spahna podle ARD přibývá i v CDU, neozývají se ale veřejně. Ministrův obraz navíc poškodila aféra s večeří s přibližně tuctem hostů. V době, kdy začínala v Německu druhá covidová vlna a lidé se měli vyhýbat mezilidskému kontaktu, Spahn večeřel s podnikateli, které strana žádala o dar ve výši 9999 eur, tedy těsně pod hranicí finančních darů, které se musí vykazovat.
