Článek
Například ve Středočeském kraji od třetího lednového týdne počet mateřských škol, ve kterých se objevil covid, klesal. Minulý týden se ale situace zvrtla a covid-19 byl hlášen v každé páté školce, a zhruba osm procent zařízení v kraji se muselo úplně zavřít.
Asi 19 procent mateřských škol mělo alespoň jeden pozitivní případ koronaviru v Plzeňském kraji. V jednom z nejpostiženějších krajů – Královéhradeckém – je to dokonce 44 procent mateřinek.
„Karanténa následuje karanténu. Třeba u nás na Praze 14 je deset školek a jen ta naše zatím neřeší žádnou karanténu. Ale je to celorepublikový problém. Na podzim nikdy takhle vážná situace nebyla,“ varuje Andrea Benešová, ředitelka pražské MŠ Paculova a vedoucí Platformy ředitelek a ředitelů mateřinek, která čítá 1200 členů.
Ze studie Institutu pro sociální a ekonomické analýzy přitom vyplývá, že už v říjnu bylo „promořených“ 52 procent mateřských škol. Zhruba čtvrtina se jich musela úplně zavřít. Platilo, že čím větší školka, tím větší riziko. Koronavirus se objevil v 87 procentech mateřských škol s 21 a více zaměstnanci.
Školy a školky od 1. března
Od 1. března budou v Česku uzavřené všechny školy, mateřské školy i dětské skupiny. Výjimku budou mít jen základní školy, školky a dětské skupiny při zdravotnických zařízeních a pro děti členů záchranného integrovaného systému.
Covid na ZŠ? Jen někde
Na základních školách je ale situace méně dramatická. Prezenční vyučování probíhalo jen v první a druhé třídě, žáci museli nosit povinně roušky, dodržovat rozestupy a vyhnout se všem rizikovým aktivitám. Ve Středočeském kraji se alespoň jeden případ koronaviru i tak objevil v 81 školách, tedy zhruba v 15 procentech zařízení. Zavřít se ale muselo jen pět, necelé procento.
Situace v regionech se ale značně liší. Zatímco v Plzeňském kraji hlásilo nákazu covidem-19 jen šest procent základek, v Praze už to byla pětina a v Královéhradeckém kraji měla alespoň jeden potvrzený případ každá druhá základní škola.
„Zaznamenáváme skutečně nárůst počtu pozitivních v MŠ a ZŠ, a to jak mezi dětmi a žáky, tak učiteli,“ říká mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veronika Krejčí.
Ředitel tamní základní školy v Lázních Bělohrad Jaroslav Jirásko by ale přesto byl raději, kdyby prvňáci a druháci i nadále mohli zůstat u prezenčního vyučování.
„U nás nemocnost dětí nijak akutně nestoupá a ani mí kolegové nic takového nehlásí. Z pohledu škol se tak situace nezhoršuje, ale na druhou stranu vidíme, že čísla stoupají a nemocnice jsou v problémech,“ říká Jirásko, který je zároveň viceprezidentem Asociace ředitelů základních škol.
Pro školy je riziko nová mutace
Naopak školské odbory uzavření škol podporují. Podle jejich předsedy Františka Dobšíka je současná epidemická situace vážná.
Podle experimentu Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů (BISOP) nemusí ale prezenční vyučování prvňáků a druháků představovat nemyslitelné riziko.
„Plná prezenční docházka 1. a 2. ročníků odpovídající stávající situaci bez dalších režimových opatření představuje zhruba 20 % nakažených, tj. odpovídá zhruba 80% snížení šíření nákazy oproti zcela otevřené škole,“ píše ve zprávě BISOP. V současnosti ale děti i učitelé nosí roušky, ve třídách se větrá a žáci se setkávají jen v rámci tříd. Reálné riziko tak může být daleko nižší.
Na druhou stranu je pro školy rizikem britská mutace. Ta se totiž může mezi dětmi relativně rychle šířit. Upozornil na to minulý týden na jednání sněmovního školského výboru ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Dosud přitom školy sice zodpovídaly za velký počet „koronavirových událostí“, klastry byly ale v případě žáků a učitelů relativně malé. Navíc byly pro hygieny dobře trasovatelné.
„Bohužel nebude teď zřejmě další týdny nějaký velký prostor pro experimenty,“ varoval Dušek.
Čeští i zahraniční odborníci ale zároveň upozorňují, že uzavření škol je nejdražším možným opatřením. Ministerstvo školství upozorňuje, že jen z ekonomického hlediska stojí český rozpočet každý týden desítky miliard korun. Jeden rok na distanční výuce totiž pro průměrného žáka znamená, že jeho výdělek bude o osm procent nižší, než kdyby do školy docházel.
