Článek
Ředitelé hned několika základních škol popisují nezávisle na sobě stejnou scénu, kterou zažívali o přestávkách mezi vyučováním.
Zvonek zvoní. Učitel ukončuje hodinu. Většina žáků okamžitě sahá pro telefon. Někteří si otevřou sociální síť, jiní píšou zprávy – třeba i kamarádům, kteří s nimi sedí v lavici. Další rozehrají na displeji hru.
„Normální je, že se děti spolu o přestávkách baví. Najednou bylo ale ticho,“ popisuje zážitek ředitelka Základní školy v pražském Slivenci Ivana Rosová.
Je už řada škol, které to vyřešily po svém – rozšířily ustanovení školního řádu a zakázaly dětem mobily používat.
Po čase se zjistilo, že s mobily zmizel i klid o přestávkách. Ale pro pedagogy je to menší zlo než „mobilní“ ticho.
„Zvoní. Hurá, přestávka. Baví se spolu, dělají blbosti. Zkrátka to, co k té přestávce patří. Ale hlavně nemají nos zabořený zase v mobilu,“ říká ředitelka Rosová, jak se po zákazu techniky situace ve škole změnila. Slivenecká škola rozšířila školní řád o zákaz mobilů na začátku loňského září.
Ředitelé však vzpomínají, že týdny bezprostředně po zákazu byly složitější.
Učitelé museli znovu nastavit mantinely přiměřeného chování. Pražská Základní škola a Mateřská škola Bílá řešila po zákazu mobilních telefonů i několik konfliktů mezi žáky, některé z nich směřovaly i k šikaně.
„My jsme to vyhodnotili tak, že to pravděpodobně bylo v důsledku zákazu mobilních telefonů,“ popisuje situaci z loňského podzimu ředitel školy Martin Molčík. „Pokud ale o tom problému víte, můžete s ním pracovat. My jsme ty případy přes metodiky prevence a třídní učitele vyřešili a dnes se už téměř žádné problémy neobjevují,“ dodává.
Zákaz se prý osvědčil i v jedné z prvních škol, která ho do školního řádu uvedla. Na základní škole v moravskoslezské Stonavě k němu ředitel Zdeněk Lusk sáhl už v roce 2016. Od té doby spolu žáci podle něho nejen více komunikují, ale jsou i v hodinách soustředěnější a samostatnější.
„Před třemi roky jsme dělali mezi rodiči anketu a nikdo nebyl proti,“ vzpomíná Lusk. „Inspirovala nás k tomu škola v Norsku, kde jsme byli předtím v rámci přeshraniční spolupráce. Navíc máme partnerskou školu i v Polsku, která také už dříve zakázala mobilní telefony,“ dodává.
Podle školního psychologa Jana Mareše by ale školy k mobilním technologiím neměly přistupovat pouze restriktivně. „ Ředitelé by jejich používání neměli zakazovat, ale naopak se naučit je využít,“ říká.
„Věřím, že některé školy nemají vůbec problém s používáním mobilních telefonů, naopak je dokážou využívat ve výuce. My jsme velmi dobře technicky vybaveni počítači a tablety, ale zkrátka nechceme, aby děti svá zařízení používaly o přestávkách,“ reaguje na to ředitel Základní školy a Mateřské školy Bílá Martin Molčík.
Diskuze o centrálním zákazu mobilů ve školách běží momentálně v mnoha zemích – teď právě v Norsku, Velké Británii, Německu nebo Austrálii. Velkou debatu vzbudil tento krok ve Francii, kde jsou zakázány mobily ve školách zákonem. Nařízení platí plošně na půdě všech škol pro žáky do 15 let. Zákaz mohou dobrovolně přijmout i střední školy.
České Ministerstvo školství ale zatím žádný podobný krok nechystá.
„Rozsah, způsob a možnosti používání mobilů a jiných zařízení ve škole si školy upravují ve svém školním řádu,“ říká ministerská mluvčí Aneta Lednová. „MŠMT zatím neuvažuje o žádných změnách,“ dodává.
Zůstává tak na jednotlivých školách, jak se k používání mobilních telefonů postaví. Všichni ředitelé, kteří je zakázali, se ale mohli spolehnout na téměř bezvýhradnou podporu mezi rodiči.
Podle listopadového průzkumu agentury Ipsos pro operátora T-Mobile jsou dvě třetiny z nich proti tomu, aby děti mobilní telefony ve školách používaly. Rodiče jsou přesvědčení, že je technika rozptyluje od výuky a starší žáci je mohou navíc podle nich zneužít při testech.
„Dostali jsme od rodičů řadu pozitivních ohlasů. A to musím říct, že se ve školách zase moc často nestává, aby rodiče něco kladně hodnotili nebo psali e-mailové zprávy, že škola dělá něco dobře,“ dodává s úsměvem ředitel Molčík.
