Článek
Záblesk normality. Sice jen záblesk, ale přeci. V pondělí se kompletně otevřely základní školy v Praze a v krajích Karlovarském, Královéhradeckém, Libereckém, Pardubickém, Plzeňském a Středočeském. V těchto regionech se tak všichni žáci 17. května sešly bez rotací nebo distanční výuky pro jednotlivé třídy ve škole po více než půl roce, konkrétně po sedmi měsících a jednom týdnu, zkrátka celkem po 220 dnech. Naposledy se žáci od první do deváté třídy viděli všichni ve škole 9. října 2020.
Tato dlouhá doba je výsledkem postupu české vlády. Navzdory veřejným prohlášením pro ni školy podle odborníků nikdy nebyly prioritou, proto se v první, druhé i třetí vlně zavíraly mezi prvními a otevíraly až daleko po maloobchodu, službách, ale i restauracích. Proto i v mezinárodním srovnání Česko výrazně zaostává.
Dobu uzavření základních a středních škol monitoruje ve svém projektu UNESCO. Pokud se podíváme na Evropu od poloviny února 2020 do začátku května 2021, existují jen dvě země, které měly delší dobu zcela nebo částečně uzavřené školy, a to Severní Makedonie (48 týdnů) a Bosna a Hercegovina (43).
Po nich už následuje Česko (42), Lotyšsko a Slovensko (oba státy 41 týdnů). Mezi zeměmi Evropské unie tak Česko drží smutný primát. Na druhé straně žebříčku je Bělorusko, kde k uzavření škol vůbec nedošlo, Švýcarsko, Island (6 týdnů) a Faerské ostrovy (7). Ze zemí Evropské unie ovlivnilo uzavření škol nejméně děti v Chorvatsku (10 týdnů).
Ke státům, které kompletně umožňují prezenční výuku, se ale Česko zařadí až 24. května, kdy se otevřou i střední školy.
Klesá virová nálož i záchyt testů
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je to možné díky klesající incidenci případů. Pomyslný zlom nastal už na přelomu února a března. Právě pondělí 1. března bylo původním dnem návratu žáků do škol. Místo toho se uzavřely i pro ty skupiny, které se jako jediné mohly vzdělávat prezenčně, tedy pro prvňáky, druháky a děti z mateřských a speciálních škol.
Dva poslední únorové týdny rostl sedmidenní průměrný záchyt nových případů koronaviru ve věkové skupině od 5 do 11 let o 31 procent, respektive 22 procent. Po prvním březnovém týdnu čísla už jen klesala, a to soustavně o 20 až 30 procent z týdne na týden.
Zatímco na konci února se tak objevovalo průměrně 892 nakažených dětí každý den, v polovině března už jen 516, o další měsíc později 228 a na začátku května pouze 135 nových případů denně.
Od částečného otevření škol 12. dubna lze sledovat také jejich vliv na šíření epidemie. Podle nejnovějších dat ÚZISu se potvrdilo mezi dětmi od 5 do 11 let 5126 nákaz za období 12. dubna až 9. května.
Zhruba polovinu případů evidují statistici ve spojení se školami. Toto číslo je ale třeba rozdělit. Epidemická šetření ukázala 1360 nákaz, které pravděpodobně souvisejí se šířením ve školním kolektivu.
Celkem 1418 případů se ale potvrdilo jen díky testování. Část pozitivních si však nákazu přinesla z rodiny a ve škole jim byla pouze pozitivita potvrzena. Celé číslo tak nelze přímo spojit s tím, že by se děti nakazily ve škole.
Pokud se podíváme blíže na dosavadní výsledky testování, 1418 pozitivních případů mezi dětmi odhalilo dohromady 3,71 milionu testů. Jejich záchyt se pohyboval v dubnu na úrovni 0,042 až 0,048 procenta a v posledním květnovém týdnu klesl na úroveň 0,27 procenta.
„V tuto chvíli zachytáváme zhruba 40 pozitivních dětí na 100 tisíc. To není záchyt, který by šlo označit za směšný, když v obecné populaci je záchyt zhruba 100 pozitivních na 100 tisíc obyvatel. Testování mělo při návratu do škol určitě svůj smysl, otázka ale je, jak se bude tato potřeba vyvíjet dál, když virová nálož v dětské populaci bude dále klesat,“ popisuje šéf ÚZIS Ladislav Dušek.
S testováním dětí se ale počítá až do konce letošního školního roku. Ministerstvo školství proto požádalo Správu státních hmotných rezerv, aby nakoupila další antigenní testy, jejichž zásoba vydrží až do 30. června.
