Článek
Uzavření škol patřilo v březnu mezi hlavní opatření, která měla zabránit rychlému šíření nákazy novým koronavirem. Epidemiologové i vládní politici předpokládali, že v zaplněných třídách by se infekce snadno šířila.
Zpětně se dá stěží ověřit, nakolik byly tyto obavy oprávněné a co by se stalo, kdyby žáci a studenti chodili do školy dál. Česko navíc není zdaleka jediné, přerušit školní docházku se rozhodly také desítky dalších zemí.
Mezi vědci se nicméně už dříve objevily názory, že pokud by výuka pokračovala normálně dál, rozvinutí pandemie by to nemuselo nijak zvlášť posílit. Například výzkumníci z londýnské University College upozornili, že v dětských kolektivech se covid-19 šíří pomaleji než chřipka.
Nyní k podobnému závěru dospěla i skupina českých matematiků z Iniciativy Model antiCOVID-19 pro ČR, kteří srovnali data o dosavadním šíření onemocnění se svými propočty.
V jednotlivých scénářích vědci zkoumali, jak by se vyvinula situace s onemocněním covid-19, pokud by vláda v březnu nezaváděla různá omezení s takovou razancí. A v případě škol jejich model ukázal, že pokud by se žáci mohli dál učit ve třídách, nákaza by ve společnosti nepostupovala o poznání rychleji, než jak se to dělo ve skutečnosti při zavřených školách.
Tento poznatek vyplynul z obecné zákonitosti, kterou potvrdila zpětná analýza dat šíření koronaviru. „Dynamika infekce je na základě našich simulací mnohem méně citlivá na změny v množství kontaktů než na změny v parametrech ovlivňujících přenosnost infekce,“ vysvětlil Luděk Berec z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Jinými slovy – šíření nákazy nesouvisí až tak s tím, s kolika lidmi se člověk setkává, ale jak se lidé chrání – zda při vzájemném setkávání nosí roušky, dodržují přísnou hygienu, bezpečnou vzdálenost atd.
V otevřených školách by se tedy musela dodržovat přijatá ochranná opatření. Jinak by se riziko kolektivního přenosu nákazy zvýšilo.
„Naše výsledky se v žádném případě nesnaží zpochybnit zavedení opatření, díky kterému se školy zavřely. V té době toho bylo o koronaviru známo velmi málo,“ poznamenal Berec. Připomněl, že pandemické plány byly přichystány pro chřipku, na kterou jsou děti velice citlivé.
Poznatek, že děti jsou méně náchylné na koronavirus, však současně podporuje závěr, že se školy nemusely nutně zavírat.
„My jsme v naší simulaci předpokládali stejnou přenosnost koronaviru u dětí i u dospělých. Pokud bychom na základě této informace přenosnost u dětí snížili na 50 procent námi užité hodnoty, viděli bychom ještě menší rozdíly než ty relativně malé rozdíly, které pozorujeme teď,“ dodal matematik.
Matematici zkoumali také další dva alternativní scénáře – kdyby se krizová opatření přijala o týden později a kdyby se nouzový stav vyhlašoval pouze v jednotlivých lokalitách.
V obou případech vyšlo, že virus by se delší dobu šířil exponenciálně a počet nemocných by nyní byl mnohem vyšší. To podle vědců potvrzuje, že česká vláda postupovala celkově správně.
