Článek
Ředitelé mateřských, základních a středních škol vyplňují jako každý rok do 10. října statistické výkazy o své škole. K tomu Ministerstvo školství znovu připojilo i jednu problematickou část – kvalifikovaný odhad počtu romských žáků.
Ředitelé tak musí v kolonce vyplnit, kolik dětí z romské minority u nich studuje. I když se třeba k romskému etniku nehlásí.
„Mně osobně to nedělá problém, já momentálně žádné romské žáky na škole nemám. Přemýšlím ale, jestli ten odhad není zbytečný a bezdůvodně nečeří vody. Očividně údaj Česká republika pro něco potřebuje, ale neumí ho jinak zjistit,“ říká k tomu ředitelka ZŠ a MŠ Plzeň-Božkov a prezidentka Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová.
Jak kvalifikovaně odhadnout počet romských žáků pomáhá ředitelům definice Ministerstva práce a sociálních věcí a Rady vlády pro záležitosti romské menšiny z roku 2006. Tu doporučuje k použití v dopise, který dostali všichni ředitelé, i náměstek ministra školství Václav Pícl.
„Za Roma považujeme takového jedince, který se za Roma sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil, a/nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů,“ uvádí se v Analýze sociálně vyloučených romských lokalit MPSV.
Už autoři studie upozorňují, že definice může znít třeba politicky nekorektně, ale právě na takto připsaném romství dochází k sociálnímu vylučování. Někteří ředitelé se ale návodem odmítají řídit.
„Nezaregistrovala jsem, že by mi někdo do matematiky psal romskou národnost, a abych dělala kvalifikovaný odhad, na to ani tu kvalifikaci nemám,“ odmítá vyplňovat formulář Ministerstva školství ředitelka základní školy v Ústeckém kraji, která si nepřála být jmenována.
„Neumím udělat kvalifikovaný odhad, takže každý rok vyplňuji nuly. Myslím si, že je to možná za hranicí zákona, a nikdo mi neřekl, jak to mám poznat, jestli je, nebo není žák Rom,“ vysvětluje ředitel Integrované střední školy v Mladé Boleslavi Štefan Klíma. Vyplňovat ve výkazech nuly doporučil ředitelům i spolek Pedagogická komora, který některé učitele a ředitele sdružuje.
Ministerstvo školství ale údaj o romských žácích zjistit potřebuje. Na jedné straně aby naplňoval státní strategie a akční plány o romské integraci, na druhou stranu aby Výboru ministrů Rady Evropy dodal údaje, že Česko nediskriminuje romské děti. Právě k tomu závěru totiž v případě 18 romských žáků z Ostravska dospěl Evropský soud pro lidská práva v roce 2007.
„Uvedený kvalifikovaný odhad počtu romských žáků a studentů je určen pro dokladování postupu v plnění výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti ČR,“ potvrzuje důvod zjišťování těchto údajů mluvčí MŠMT Aneta Lednová.
Otázkou je, jestli se lze na odhady spolehnout, když je řada ředitelů odmítá vyplňovat.
„Podle mě jsou dostatečně vypovídající. I když je někteří ředitelé nevyplní, tak to data významně neovlivní,“ myslí si Štepán Drahokoupil z Nadace OSF. Ten za neziskové organizace zpracovával zmíněné vyjádření pro Radu Evropy, jestli se Česku daří diskrimanaci romských žáků snižovat.
„Víme, že dochází k segregaci romských žáků, ale nemáme žádná objektivní data. Pokud se nechceme zabývat pouze jednotlivými případy, potřebujeme právě tyto kvalifikované odhady ředitelů,“ dodává Drahokoupil.
Podle čísel z kvalifikovaných odhadů ale počet romských žáků zařazovaných do redukovaných vzdělávacích programů neklesá. Na tom se Drahokoupil shoduje i s veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou.
Podle jejích závěrů se romské děti stále dvanáctkrát častěji vzdělávají v programech pro žáky s lehkým mentálním postižením na rozdíl od neromských žáků. Odhady vyplňují ředitelé už čtyři roky, podíl romských dětí v redukovaných programech se však pohybuje stále kolem 30 procent.
Drahokoupil i Šabatová se tak shodují, že ani 12 let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva se Česku nedaří diskriminaci Romů ve vzdělávání potlačit.
